Elektrické jednotky 451 a 452

 

 

Jednotky byly dodávané jako čtyřvozové. Přesněji řečeno dopravní čtyřvozová jednotka se skládala ze dvou tzv. technických jednotek tvořených vždy jedním elektrickým motorovým vozem (dnešním názvoslovím řečeno elektrickým vozem) a jedním nemotorovým (dnes vloženým) vozem. Číslovány jsou technické jednotky, proto jsme měli podle původního číslování jednotky např. EM 475.1001 až EM 475.1102, podle nového číslování řadu 451 s čísly 001 až 102. Vypouštěním nebo vkládáním vložených vozů vzniká pak i menší počet šestivozových, pětivozových nebo třívozových dopravních jednotek. Pro zvýšení kapacity vlaku bývaly jednotky spojovány do dvojic, řídící systém umožňuje i ovládání tří spojených jednotek, tedy šesti elektrických vozů. Přepravní kapacita čtyřvozové jednotky byla původně 300 míst u řady 451 a 294 míst u řady 452, postupně v důsledku oddělení předního představku v elektrickém voze tento počet poklesl o 4 a zřízením prostoru pro vlakovou četu v jednom vloženém voze o další 3 místa. Počet stojících je u obou řad uváděn shodně 380. Vozy jsou charakteristické dvoukřídlými automatickými posuvnými dveřmi pro cestující, elektricky ovládanými a pneumaticky poháněnými, s nástupem bez schůdků z úrovně nástupiště. Vozy jsou jednopodlažní, střední část včetně nástupních prostor má podlahu v úrovni nástupiště (cca 550 mm nad TK), nad podvozky je úroveň podlahy zvýšená.

Zadání elektrických jednotek ř. EM 475.1 vycházelo z prototypů řady EM 475.0, jejichž výroba byla objednána v roce 1955. Dvě jednotky byly dokončeny v letech 1959 a 1960 a byly v provozu asi 8 let. Na jejich vývoji se podílely Vagonka Tatra Studénka a Závody V. I. Lenina v Plzni (Škoda Plzeň), sériovou výrobu pak zajišťovala Vagonka Tatra Studénka a MEZ Vsetín.

Jednotky řady EM 475.1 se od prototypových jednotek lišily především uspořádáním pojezdu a tvarem čel. U nových jednotek byla veškerá trakční výzbroj umístěna v čelních vozech.

Elektrických jednotek EM 475.1 (dnes 451) bylo vyrobeno celkem 51, a sice 7 v roce 1964, 12 v roce 1965, 14 v roce 1966, 12 v roce 1967 a 6 v roce 1968. Protože se opozdil vývoj koncepčně nových souprav, byly ještě v roce 1972 dodány 4 a v roce 1973 ještě 7 jednotek EM 475.2 (dnes 452) podobného vzhledu, ale s různými změnami. Původní plánovaná životnost souprav byla 15 let. Většina souprav však byla v provozu více než dvojnásobnou dobu, pět jednotek bylo ještě v roce 2014 v pravidelném provozu již půl století, tedy více než trojnásobnou dobu. Poslední jednotka skončila službu v pravidelném provozu v PID na příměstské lince S41 (Praha-Libeň - Roztoky u Prahy) 10. srpna 2018. Posledního půlroku byla kvůli provozu na této lince zkrácena o jeden vůz.

Žádné z těchto souprav neprošly výraznější modernizací nebo rekonstrukcí, byly prováděny jen některé dílčí technické modifikace. Pouze souprava 452.003-051.080-052.010-452.010 v roce 1992 prodělala modernizaci interiéru. Opravy provádí šumperská Pars nova a. s.

Poslední jednotkou v pravidelném provozu byla souprava 451.025-026, která jezdila na příměstské lince PID S41 Praha-Libeň až Roztoky u Prahy do pátku 10. srpna 2018 večer (5 dnů před další plánovanou technickou kontrolou). Poslední dva týdny byla trasa kvůli výluce zkrácena do zastávky Praha-Podbaba a jednotka jezdila v třicetiminutovém taktu. 11. srpna 2018 byla vlastní silou převezena do depozitáře v Chomutově.

Poslední provozuschopnou jednotkou zůstala 451.045+046, kterou po H opravě roce 2010 převedly České dráhy jako muzejní pod Depo historických vozidel Lužná u Rakovníka.

 

 

Byly používány pro přepravu osob v aglomeracích a okolí velkých měst na více vytížených tratích. Nejprve byly dodány do dep v Praze (zpočátku jezdily na trase Praha – Kolín – Pardubice, později i do Hradce Králové, Chocně a Nymburka, Lysé nad Labem a Kralup) a Bohumíně (trasa Ostrava – Žilina), po nějakou dobu byly i v Ústí nad Labem a v Košicích (1967–1976, jezdily z Košic ve směrech Spišská Nová Ves a Čierna nad Tisou). V letech 1976–2003 byly všechny soustředěny do Prahy, poté byly některé postupně převáděny do Olomouce, kde jezdily jako třívozové na trati do Nezamyslic.

Tradičně jezdily v okolí hlavního města Prahy, kde byly postupně nahrazovány novými jednotkami řady 471 na elektrizovaných trasách systému Esko v Praze:

• Praha Masarykovo nádraží – Kolín – Pardubice (Trať 011 + 010, v úseku Praha – Kolín linka S1) – v roce 2008 je nahradily jednotky řady 471, v GVD 2010/2011 zde jezdily v pracovní dny na jednom nočním vlaku v relaci Praha Masarykovo nádraží – Kolín, v průběhu GVD je však nahradily opět jednotky řady 471.
• Praha Masarykovo nádraží – Lysá nad Labem – Kolín (Trať 231, linka S2) – v GVD 2010/2011 zde jezdily jen na několika málo vlacích.
• Praha Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou (– Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem hlavní nádraží) (Trať 090, linka S4) – do Ústí nad Labem tyto jednotky v GVD 2010/2011 nezajížděly (výjimkou potvrzující pravidlo byl pár vlaků 6920/6921 při výluce), avšak ve špičkách vybraných pracovních dnů se byly nasazovány na posilových vlacích Praha Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou. Poslední pravidelné nasazení bylo v GVD 2015/2016, kdy jezdily dvě soupravy ve špičkách všedních dnů.
• Praha hlavní nádraží – Beroun (trať 171, linka S7) – rovinatá trať, kde byly využívány také šestivozové jednotky.
• Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy (Trať 221, linka S9) – nasazování skončilo v prosinci 2013.
• Poříčany – Nymburk hl. n. - typicky obsluhována třívozovými jednotkami
• Praha-Libeň – Roztoky u Prahy (ML, linka S41) – v pracovních dnech zde obsluhovala polovinu spojů poslední provozní jednotka 451 025/026 (na této lince se jedná o návrat těchto jednotek, kvůli malé vytíženosti zde téměř od počátku provozu jezdily motorové vozy řady 810, později též 814).^[1] V GVD 2016/2017 byla linka obsluhována ve všední dny dvěma třívozovými jednotkami.

21. září 1965 najel nákladní vlak zezadu na osobní vlak tvořený jednotkami EM 475.1024/022 a EM 475.1005/006, stojící v zastávce Praha-Hloubětín. Zahynulo 13 osob, 66 cestujících bylo zraněno lehce. Vůz EM 475.1005/006 byl po nehodě zrušen.

31. března 1988 došlo v 5.22 mezi stanicemi Praha-Hostivař a Praha-Vršovice k najetí osobního vlaku EMOs 9114 tvořeného elektrickou jednotkou 452.011/012 na konec soupravy průběžného nákladního vlaku EPn 68522. Při nehodě byly usmrceny dvě osoby, pět jich bylo těžce zraněno a dalších 10 lehce. Celková škoda byla jeden milion Kčs. Provoz po jedné koleji byl obnoven ve 23.05, obě koleje byly zprůjezdněny 1. dubna v 1.20 ráno.^[2]

27. května 2002 došlo v železniční stanici Lysá nad Labem při posunu soupravy 452.019 z odstavné koleje k souběžné jízdě s osobním vlakem a následně k bočnímu střetu čela soupravy s jeho bokem. Příčinou bylo nerespektování modrého světla na návěstidle. Přední, motorový vůz, vykolejil a skončil na boku v kolejovém podloží před silničním nadjezdem. Vykolejil i druhý a třetí vůz, ty ale nebyly tak vychýleny jako vůz první. U osobního vlaku došlo k částečnému vykolejení dvou vozů a v důsledku jízdy podvozků mimo koleje pravděpodobně i lehkému poškození koleje.^[zdroj?]

14. července 2007 došlo v železniční stanici Čerčany k nárazu rychlíku do stojící elektrické jednotky 451 047-48. Při nehodě zemřel strojvůdce stojící jednotky.^{[3] [4][5][6][7][8][9]}

10. března 2010 okolo 18.30 došlo v železniční stanici Černošice-Mokropsy na trati 171 (Praha – Beroun) k požáru dvou vozů jednotky 451 spoje Os 8853. Ve vlaku bylo v té době zhruba 40 cestujících, všem se podařilo jednotku opustit, nikdo nebyl zraněn. Požár podle odhadů způsobil škodu kolem milionu korun.^[10]

 

• 451.045/046 (České dráhy, depo Šumperk) – v roce 2010 prodělala tato jednotka opravu, při které dostala nejstarší dochovaný lak, který byl vybrán z historických dokumentů, dnes tato jednotka není v pravidelném provozu a je ve stavu Depa historických vozidel Lužná. Je deponována v areálu firmy Pars nova.
• 451.025/026 (NTM, depo Chomutov) - jako třívozová jednotka.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrické jednotky 451 a 452 na Wikimedia Commons
• Popis elektrické pantografové jednotky 451 a 452, DKV Praha, Odstavné nádraží jih, 2000
• Elektrické jednotky řad 451 (EM 475.1) a 452 (EM 475.2), Atlas lokomotiv, David Švestka
• Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 451, portál vlaky.net, PhDr. Zbyněk Zlinský, 2009
• 451 a 452, čili pantograf Archivováno 6. 3. 2010 na Wayback Machine., stránky věnovaných příměstské dopravě v okolí Prahy
• Elektrická jednotka 451, 452 (EM 475.1,2), web Domácí železnice, Radek Kratochvíl