Edwin Hubble

Narodil se v roce 1889 ve státě Missouri a později se spolu s rodiči přestěhoval do Wheatonu u Chicaga. Na střední škole vynikal především ve sportu: v lehké atletice, košíkové a v boxu. Po maturitě v roce 1906 studoval matematiku, fyziku a filozofii na Chicagské univerzitě. V roce 1910 dostal sportovní stipendium na postgraduální studium v Oxfordu studoval práva, literaturu a španělštinu.^[1] Pomáhal také založit jeden z prvních baseballových týmů v Anglii.^[2] Po návratu do USA krátce pracoval jako advokát. Později byl středoškolským učitelem, rok vyučoval v New Albany (stát Indiana) španělštinu, fyziku a matematiku, zároveň byl trenérem oddílu košíkové. V roce 1914 nse stal členem Americké astronomické společnosti. V roce 1917 na Chicagské univerzitě získal doktorát z astronomie. Měl možnost pozorovat slabě viditelné mlhoviny na Yerkesově astronomické observatoři ve Wisconsinu a jeho dizertační práce měla titul Photographic Investigations of Faint Nebulae (Fotografické zkoumání slabých mlhovin).^[1][2] Zúčastnil se bojů v 1. světové válce, na frontě ve Francii získal hodnost majora.^[3]

 

Od roku 1919 pracoval v observatoři Mount Wilson v Kalifornii, kde zůstal po zbytek svého života. V roce 1924 se oženil a usadil se ve městě San Marino. Manželé neměli děti. Jejich rezidence na Woodstock Road je od roku 1976 v národním registru historických míst.^[4] K jeho velkým zálibám patřilo rybaření.

Objev galaxií za hranicí Mléčné dráhy z Hubbla udělal vědeckou celebritu. V roce 1927 byl zvolen členem Národní akademie věd USA. V roce 1928 se stal předsedou komise pro spirální mlhoviny v Mezinárodním astronomickém svazu.^[1] O svých astronomických objevech napsal v roce 1936 knihu The Realm of Nebulae (Sféra mlhovin), která ho proslavila nejen mezi odborníky. Hubble byl ale arogantní, mezi kolegy neoblíbený a toužící po sebepropagaci. Přál si získat Nobelovu cenu, což se mu nepodařilo. Astronomie byla uznána jako část fyziky až po jeho smrti. ^[5][6] Společně s manželkou se stýkal s celebritami uměleckého světa, jako byli Charles Chaplin, Greta Garbo, Aldous Huxley, Christopher Isherwood nebo Anita Loosová.^[1] V roce 1937 vyšlo v Oxfordu další pojednání The Observational Approach to Cosmology (Pozorovací přístup ke kosmologii). S přednáškami cestoval po světě.

Roku 1938 obdržel medaili Catherine Wolfe Bruce od Pacifické astronomické společnosti, v roce 1939 Franklinovu medaili, udílenou Franklinovým institutem ve Filadelfii. V roce 1940 mu udělila zlatou medaili Královská astronomická společnost v Londýně.^[1]

Během druhé světové války byl od roku 1943 vedoucím balistických zkoušek a ředitelem nadzvukového aerodynamického tunelu na americké zkušební vojenské základně v Aberdeenu v Marylandu (Aberdeen Proving Grounds). Za svou práci získal medaili Za zásluhy.^[1]

Po roce 1949 se jeho zdravotní stav zhoršil, když na rybářském výletě prodělal těžký infarkt, ale přesto pracoval v observatořích Mount Wilson i Mount Palomar. Na jaře 1953 absolvoval přednáškové turné po Evropě.

Dne 28. září 1953 zemřel na mrtvici ve svém autě při cestě z práce. Dle svého přání byl pohřben bez obřadu na neznámém místě. Svoji vlastní knihovnu věnoval hvězdárně Mount Wilson. ^[1]

 

Nejprve Henrietta Swan Leavittová objevila využití hvězd zvaných cefeidy a roku 1912 objevil rudý posuv Vesto Slipher.

Koncem roku 1919 začal Hubble pracovat na Mount Wilson Observatory v Kalifornii. Observatoř, založená a řízená slavným americkým astronomem Georgem Ellerym Halem, disponovala obřím stopalcovým dalekohledem, jehož pořízení financoval kalifornský milionář a mecenáš John Hooker. Hubblův výzkum se zaměřoval především na zkoumání Mléčné dráhy a studium mlhovin - rozmazaných míst na obloze. V roce 1922 napsal studie A General Study of Diffuse o Nebulae (Všeobecná studie o rozptylu mlhovin) a The Source.of Luminosity in Galactic Nebulae (Zdroj jasnosti v galaktických mlhovinách).^[1]

V roce 1923 objevil proměnné hvězdy delta Cephei v souhvězdí Cefea a galaxii v souhvězdí Andromedy. Zjištění jejich vzdálenosti od Země vedlo k poznání, že se nacházejí vně naší galaxie Mléčné dráhy. (Do této doby lidé neznali jiné galaxie a označovali mlhavé objekty na obloze souhrnným slovem - mlhoviny). O dva roky později představil Edwin Hubble svou klasifikaci galaxií.

Jeho největším objevem bylo zjištění přímé úměrnosti mezi rychlostí, s jakou se galaxie vzdalují, a jejich vzdáleností (Hubbleův zákon). Konstanta úměrnosti se v astronomii nazývá Hubbleova konstanta, což je rychlost rozpínání vesmíru. Konstatování, že se vesmír rozpíná, zveřejnil Hubble v roce 1929 v pojednání A Relation between Distance and Radial Velocity among Extra-galactic Nebulae (Vztah mezi vzdáleností a radiání rychlostí mezi mimogalaktickými mlhovinami) v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.^[1][2]

K dalším Hubbleovým objevům patří asteroid 1373 Cincinati, který objevil 30. srpna 1935.

Když byl v roce 1948 dokončen 200palcový teleskop na Mount Palomar, Hubble byl jeho prvním uživatelem.

Druhý největší astronomický dalekohled kroužící po oběžné dráze Země se na jeho počest nazývá Hubbleův vesmírný dalekohled, anglicky zkráceně „HST“.

Jeho jménem je pojmenován také jeden z kráterů na Měsíci a planetka 2069.^[3]

• Hubbleova konstanta
• Hubbleova klasifikace galaxií
• Hubbleův vesmírný dalekohled
• Hubbleovo hluboké pole
• Hubbleovo ultrahluboké pole

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Edwin Hubble na Wikimedia Commons

•   Galerie Edwin Hubble na Wikimedia Commons
• Na webu Converter
• Web Vědci