Dvorek (hradiště)

Dvorek
	Pohled na Dvorek
Poloha
Adresa	V Zaražených, Oslavany, Česko
Souřadnice	49°7′58,06″ s. š., 16°19′27,28″ v. d.
	Dvorek
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvorek (též V Zaražených) je zaniklé pravěké výšinné sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou poblíž Oslavan v okrese Brno-venkov. Lokalita se nachází v nadmořské výšce okolo 280 metrů na vrcholu ostrohu s příkrými svahy, asi kilometr severozápadním směrem od Oslavan v prostoru Oslavanské brázdy. Ze severovýchodu je ostroh obtékán říčkou Balinkou a z jihozápadní strany Ketkovským potokem.^[1] Na místě hradiště dnes stojí stožár vysílače a dvůr, na starých mapách označovaný jako Dvorek, Zaraženský Dvůr nebo Heinrichshof čili Jindřichův Dvůr.

Přibližný rozsah hradiště dle mapy císařského otisku stabilního katastru

Etymologie

Dnešní název lokality V Zaražených vznikl nejspíše zkomolením slova Zahražený. Bližší význam názvu je však nejasný. Jan Knies se na základě toho domníval, že se mohlo jednat o významněji opevněné (tzv. zahražené) hradiště.^[2]

Archeologický výzkum

Lokalitu zdokumentoval na počátku osmdesátých let 19. století jako první oslavanský amatérský archeolog, ornitolog a učitel Václav Čapek. Ten zde objevil množství fragmentů neolitické keramiky a opracovaných kamenných nástrojů. Po něm se archeologickým výzkumem lokality zabýval ještě jeho současník Jan Knies^[3] a posléze Vilém Gross. Na konci sedmdesátých let 20. století pak ještě Pavel Koštuřík a Ivo Rakovský, kteří však při prováděných výkopových sondách (na jižním okraji lokality, kde by šlo očekávat zbytky opevnění) nenarazili na známky fortifikace.^[4] Nalezli zde však fragmenty pravěké keramiky.

Stavební podoba

Na nejpřístupnější severní straně, přibližně v místech nejsevernější budovy Dvorku, se nacházel neolitický příkop a val, který toto sídliště o rozloze asi 2,7 ha chránil a prostorově uzavíral. Příkop je na východní straně ještě patrný. Na severovýchodě od Dvorku je malá, dnes již zalesněná rokle, která padá do údolí Balinky. Jan Knies zmiňuje, že v této blízké rokli (zhruba 100–150 metrů od Dvorku) byl v jeho době pramen s vyvěrající chutnou vodou. Tento pramen pravděpodobně sloužil jako primární zdroj pitné vody (podstatně bližší a přístupnější než oba potoky). Další pramen, zřejmý na mapě třetího vojenského mapování a stékající pro změnu do Ketkovického potoka, se nacházel asi 500 metrů severozápadně od Dvorku.

Odkazy

Reference

↑ ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri 303 s. ISBN 80-7277-174-4, ISBN 978-80-7277-174-5. OCLC 56900666 S. 197–199.
↑ KOŠTUŘÍK, Pavel. Výšinné sídliště u Oslavan a poznámky k mladšímu období kultury s moravskou malovanou keramikou. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. E, řada archeologicko-klasická. Brno: Filozofická fakulta brněnské univerzity, 1980. Dostupné online. S. 65–73.
↑ PALLIARDI, Jaroslav. Časopis Vlasteneckého muzejního spolku Olomouckého. In: Olomouc: Vlastenecký muzejní spolek olomoucký, 1893. Dostupné online. S. 85–90.
↑ POULÍK, Josef. Přehled výzkumů 1978. In: Brno: Archeologický ústav československé akademie věd v Brně, 1980. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26. S. 10. Archivováno 26. 7. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvorek na Wikimedia Commons

[cizmar-1] ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri 303 s. ISBN 80-7277-174-4, ISBN 978-80-7277-174-5. OCLC 56900666 S. 197–199.

[kosturik-2] KOŠTUŘÍK, Pavel. Výšinné sídliště u Oslavan a poznámky k mladšímu období kultury s moravskou malovanou keramikou. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. E, řada archeologicko-klasická. Brno: Filozofická fakulta brněnské univerzity, 1980. Dostupné online. S. 65–73.

[palliardi-3] PALLIARDI, Jaroslav. Časopis Vlasteneckého muzejního spolku Olomouckého. In: Olomouc: Vlastenecký muzejní spolek olomoucký, 1893. Dostupné online. S. 85–90.

[poulik-4] POULÍK, Josef. Přehled výzkumů 1978. In: Brno: Archeologický ústav československé akademie věd v Brně, 1980. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26. S. 10. Archivováno 26. 7. 2020 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]