Dmytro Bortňanskyj

Dmytro Bortňanskyj se narodil 28. října v Hluchivě v Černigovské gubernii. Podle polského badatele Miroslava Cidyva byl otec Dmytra Lemkem, původně se jmenoval Štefan Škurat a pocházel z obce Bortně. Když přišel do hlavního města hejtmanství změnil své jméno podle rodné obce na Bortňanskij, které považoval za přijatelnější pro ukrajinské prostředí.

V dětství navštěvoval pěveckou školu v Hluchivu, ale již v sedmi letech byl přijat do dvorního pěveckého sboru v ruském Petrohradě. Vedle církevních sborů vystupoval i v italských operních představeních, kde zpočátku (jak bylo tehdy zvykem) zpíval ženské role.

Na doporučení dvorního hudebního ředitele, kterým byl tehdy Baldassare Galuppi, získal stipendium k dalšímu studiu v Itálii. Usadil se v Benátkách, dále studoval u Galuppiho, který se mezitím z Petrohradu vrátil. Vyjížděl však i do ostatních hudebních center Itálie (Řím, Neapol), zejména však do Bologne, kde byl žákem Padre Martiniho. Během pobytu v Itálii zkomponoval tři opery na mytologická témata: Kreón, Alkeidés a Quintus Fabius a řadu sonát, kantát i církevních skladeb.

Po návratu do Ruska byl Bortňanskij jmenován učitelem a ředitelem Dvorního pěveckého sboru v Petrohradě. V roce 1816 získal imperátorské privilegium na dohled nad vydáváním a provozováním církevní hudby. Hned zpočátku této činnosti vydal ve vlastní redakci díla Galuppiho, Sartiho, Berezovského a také své vlastní sborové koncerty.

Na sklonku života připravoval vydání svého souborného díla. To se mu však dokončit nepodařilo. Zemřel 28. září 1825 za zvuků svého sboru „Вскую прискорбна еси душе моя“, který mu, na jeho přání, přišli zazpívat členové dvorního souboru. Souborné dílo pak vyšlo v deseti svazcích v roce 1882 v redakci Petra Iljiče Čajkovského. Byl pohřben na Smolenském pravoslavném hřbitově. V roce 1953 byly jeho ostatky přeneseny do Panteonu osobností ruské kultury na Tichvinském hřbitově.^[1]

 

Bortňanskij byl mistrem sborové duchovní hudby Komponoval však také opery a komorní a klavírní skladby.

• Kreón (Benátky, Teatro San Benedetto, 1776, ztraceno)
• Quinto Fabio (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1778, Modena)
• Alcida (libreto Pietro Metastasio, 1778, Benátky)
• Sokol (komická opera podle Boccacciovy novely z cyklu Dekameron, libreto François-Hermann Lafermière, Gatčina, 1786)
• La Fête du Seigneur (komedie se zpěvy a baletem, libreto Lafermière, 1786, Pavlovsk)
• Don Carlos (komická opera podle Lafermièra, 1786, ztraceno)
• Сын-соперник, или Новая стратоника (komická opera, Pavlovsk, 1787)

• Klavírní koncert C-dur
• Suita z opery "Alcida"

• Kvintet C-dur pro klavír, harfu, housle, violu da gamba a violoncello, 1787
• Sinfonia concertante pro dvoje housle, violu da gamba, violoncello, fagot, harfu a klavír, 1790
• Klavírní kvintet
• Koncertní skladba č. 1 f-moll pro trubku a klavír, 1910
• Koncertní skladba č. 2 Es-Dur pro trubku a klavír

• Sonáta č. 1 B-dur
• Sonáta č. 2 C-dur
• Sonáta č. 3 F-dur
• Larghetto F-dur
• 5 dalších klavírních sonát ztraceno

• Zpěvák v ruském táboře (kantáta pro sóla sbor a orchestr, 1812)
• Milovníku umění (Любителю художеств, podle Gavrily Romanoviče Děržavina, 1791)
• Rusko má mé srdce (kantáta podle Děržavina, 1805)
• Setkání Orfea se sluncem (kantáta podle Děržavina, 1811)
• Na návrat Alexandra I. (kantáta podle Děržavina, 1814)
• Návrat velkovévodkyně Marie Pavlovny do vzdálených zemí (kantáta podle Děržavina)
• Ave Maria pro soprán, alt, dvoje housle violu, kontrabas a dva lesní rohy, 1774)
• Tříhlasé liturgické zpěvy
• 41 tříhlasých nebo čtyřhlasých hymnů
• 26 dvouhlasých hymnů
• 35 duchovních čtyřhlasých koncertů
• 10 duchovních dvouhlasých koncertů
• 5 hymnů
• Píseň Cherubína (1782, ztraceno)
• Dans le verger de Cythère (zpěv a cembalo, 1784, ztraceno)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бортнянский, Дмитрий Степанович na ruské Wikipedii.

• Вихорева Т.': Духовная музыка Д. С. Бортнянского. Saarbrücken: LAP Lambert Academic Publishing, 2012, ISBN 978-3-8484-2962-2
• Доброхотов Б.: Д. С. Бортнянский. М.-Л., 1950.
• Ковалёв К.: Бортнянский. Серия ЖЗЛ. Moskva, Молодая гвардия, 1989.
• Лебедев Н. А.: Березовский и Бортнянский как композитор церковного пения. СПб., 1882.
• Лебедева-Емелина А.: Русская духовная музыка эпохи классицизма (1765–1825). Каталог произведений. Moskva, Прогресс-Традиция, 2004. ISBN 5-89826-215-6
• Маценко П.: Дмитро Степанович Бортнянський і Максим Созонтович Березовський. Вінніпег, 1951.
• Рыжкова Н.: Прижизненные издания сочинений Д. С. Бортнянского: Сводный каталог. — СПб., 2001.
• Рыцарева М.: Композитор Бортнянский. Жизнь и творчество. Leningrad, Музыка,1979.
• Смирнов А.: Д. С. Бортнянский в мировом изобразительном искусстве XVIII-XXI веков: альбом иконографических материалов. Moskva, Белый Город, 2014. ISBN 978-5-7793-0280-7
• Іванов В.: Дмитро Бортнянський. Київ., 1980.
• Pilat M.: The Sacred Music of Dmitri S. Bortniansky as a Monumental Body of Works in Eighteenth Century Russia. New York University, 1969.
• Ritzarev M.: Eighteenth-Century Russian Music. Aldershot: Ashgate, 2006. ISBN 978-0-7546-3466-9

• Volně přístupné partitury děl od Dmytro Bortňanského v projektu IMSLP
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmitrij Bortňanskij na Wikimedia Commons
• «Коль славен наш Господь в Сионе…» - první hymna Ruska
• Životopis a ukázky z díla. (česky)
• Vše o Bortňanském, včetně textu z knihy Konstantina Kovaleva «Bortňanskij», série ŽZL (ЖЗЛ).
• Životopis (anglicky)
• Náhrobek skladatele na Tichvinském hřbitově.