Dorothea Langeová

Dorotheini rodiče Johanna Langeová a Heinrich Nutzhorn, byli druhou generací německých Američanů.^[4] Měla mladšího bratra Martina.^[4] Dorothea Langeová, křestním jménem Dorothea Margaretta Nutzhorn, své druhé jméno a příjmení postupně vypustila a převzala rodné jméno své matky Lange. To se stalo v jejích dvanácti letech, když jejich rodinu opustil její otec.^[5] V roce 1902, když bylo Langeové sedm let, objevila se u ní dětská obrna. Jako mnoho jiných obrnou postižených obětí, předtím než byla dostupná léčba, se u Langeové objevila osláblá a scvrklá pravá noha a pokleslé chodidlo. Ačkoliv se se svou invaliditou sama vyrovnala, po zbytek života kulhala.^[1][2]

V osmnácti letech se rozhodla, že bude fotografkou, a to i navzdory skutečnosti, že nevlastnila žádný fotoaparát.^[6] Langeová se ve fotografii zdokonalila jako studentka ve Škole moderní fotografie Clarence H. Whitea v New Yorku na Kolumbijské Univerzitě.^[6][7] Mezi studenty této školy patřili další významní fotografové jako například Margaret Bourke-Whiteová, Anne Brigmanová, Doris Ulmannová, Paul Outerbridge, Stella F. Simonová nebo Karl Struss.^[8] Poté neoficiálně pracovala v několika newyorských fotografických studiích, včetně známého portrétního studia Arnolda Gentheho.^[5] V roce 1918 se přestěhovala do San Franciska, kde otevřela úspěšné portrétní studio. Po zbytek svého života žila ve městě Berkeley.

V roce 1918 opustila s přítelkyní New York a cestovala po světě, ale v San Franciscu musela svou cestu kvůli loupeži ukončit, usadila se tam a pracovala jako retušérka fotografií ve fotografickém obchodě,^[9] kde se seznámila s dalšími fotografy a také se potkala s jedním investorem, který jí pomohl se založením úspěšného portrétního ateliéru.^[2][5][10] Tento podnik podporoval Langeovou a její rodinu v průběhu dalších patnácti let.^[5]

V roce 1920 se vdala se za významného krajináře a portrétistu Maynarda Dixona, se kterým měla dva syny, Johna, narozeného v roce 1925 a Daniela, narozeného v roce 1928.^[11] Její manželství s Manynardem Dixonem trvalo 15 let. Dixon využil hlubokého vlivu na Langeovou a pomohl zdokonalit její cit pro dokumentární fotografii. Na počátku 30. let se ale pár rozvedl.

S prudkým počátkem Velké Krize se Langeová přesunula s fotoaparátem ze studia do ulice. Její studie nezaměstnaných a bezdomovců uchvacovaly pozornost místních fotografů a vedly k jejímu zaměstnání u FSA.

Po rozvodu v roce 1935 si Dorothea vzala Paula Schustera Tailora, ekonoma na Karolinské Univerzitě v Berkeley. Pár si vzájemně vyhovoval v profesionální spolupráci. Dokumentovali špatné ubytování a pracovní podmínky přistěhovaleckých zemědělců, obhajovali stávkové aktivity odborářů a usilovali o konec diskriminace přistěhovalců. Tailor dělal rozhovory, shromažďoval ekonomická data a Langeová fotografovala.

Od roku 1935 do roku 1939, kdy Langeová pracovala pro FSA, zveřejnila neúnosné stavy chudých a zapomenutých zemědělských pachtýřů, vystěhovaných farmářských rodin a přistěhovalců. Nejznámější fotografií Langeové je tzv. Kočující matka.^[12] Žena na fotografii je Florence Owens Thompsonová, ale Langeová pravděpodobně její jméno nikdy nevěděla.

V roce 1941 získala Langeová Guggenheimovo stipendium za úspěchy ve fotografii.^[13] Po útoku na Pearl Harbor se však významné ceny vzdala, aby zachytila nucené evakuace japonských Američanů do přesídlovacích táborů na americkém západě, které nařídila War Relocation Authority (WRA).^[14] Zdokumentovala zátahy japonských Američanů,^[15] jejich evakuaci do provizorních shromažďovacích center a uvěznění, například do Manzanaru, prvního trvalého internačního tábora. Langeová cestovala po celé Kalifornii, aby fotografovala rodiny, které se chystali k odjezdu, navštívila přitom několik dočasných shromažďovacích center. Hodně z její práce se zaměřilo na čekání a nejistotu při stěhování: hromady zavazadel čekajících na roztřídění, rodiny s identifikačními štítky při čekání na transport.^[16] Pro mnoho diváků jsou její fotografie^[17] japonsko-amerických dětí slibujících věrnost vlajce, krátce před tím, než budou posláni do tábora, strašlivou připomínkou toho, že se lidé zadržují bez obvinění z trestného činu.^[18]

Její fotografie byly tak zřetelně kritické, že většinu z nich armáda zabavila a během války nebyly publikovány.^[19][20] Dnes jsou její fotografie internace dostupné v Národním Archivu NARA na internetové stránce Still Photographs Division a v Bancroftově Knihovně Kalifornské Univerzity v Berkeley.

V roce 1945 byl Ansel Adams požádán, zda by na San Francisco Art Institute nevytvořil první oddělení výtvarné fotografie. Adams pozval jako hlavního lektora Minora Whitea a jako hostující přednášející Dorothu Langeovou, Imogen Cunninghamovou a Edwarda Westona.^[21][22] Oddělení fotografie vystudovalo mnoho pozoruhodných fotografů jako například Philip Hyde, Benjamen Chinn nebo William Heick.^[23]

V roce 1952 Langeová spoluzaložila fotografický časopis Aperture. Uprostřed padesátých let čsopis Life pověřil Langeovou a Pirkla Jonese, aby nafotografovali dokument o zániku města Monticello v Kalifornii a následném vysídlení jeho obyvatelů kvůli vybudování přehrady Berryessa. Jelikož však časopis Life myšlenku nedokončil, Langeová věnovala sérii celé číslo Aperture. Sbírka byla také vystavena v Institutu umění v Chicagu v roce 1960.^[24] Další cyklus pro časopis Life začala Langeová fotografovat v roce 1954 a představoval právníka Martina Pulicha. Langeová se zajímala o to, jak jsou chudí lidé bráněni v soudním systému, jelikož měla zkušenosti se zatčením a souzením svého bratra.^[25]

V posledních dvou desetiletích svého života na tom byla Langeová zdravotně velmi špatně.^[4] Trpěla rakovinou jícnu a následky dětské obrny.^[5]

Dorothea Langeová zemřela 11. října 1965 ve věku 70 let v San Francisku v Kalifornii.^[11][26] Zůstal po ní její druhý manžel Paul Taylor, dvě děti, tři nevlastní děti^[27] a celá řada vnoučat a pravnoučat. O tři měsíce později Muzeum moderního umění v New Yorku připravilo retrospektivní výstavu jejího díla, na které se Langeová sama kurátorsky podílela.^[28]

V roce 2003 byla Langeová uvedena do národní ženské síně slávy.^[29] V roce 2006 byla na její počest pojmenována základní škola v Nipomo, v Kalifornii, nedaleko místa, kde fotografovala Kočující matku.^[30] V roce 2008 byla uvedena do Kalifornské síně slávy, umístěné v Kalifornském muzeu pro dějiny, ženy a umění; při slavnostním ceremoniálu ji zastoupil její syn Daniel Dixon.^[31] V říjnu 2018 ji poctilo její rodné město Hoboken ve státu New Jersey, když vytvořilo nástěnnou malbou v nadživotní velikosti, na které jsou Langeová a dvě další prominentní ženy hobokenské historie – Maria Pepe a Dorothy McNeilová.^[32]

• 1941 – uděleno Guggenheimovo stipendium za dokonalost ve fotografii.

• Milton Meltzer, Dorothea Lange: A Photographer's Life New York, 1978
• Linda Gordon, Dorothea Lange, Encyclopedia of the Depression

•  
  Snímek dětí z uprchlického tábora pro agenturu FSA, Klamath County, Oregon, říjen 1939.
•  
  Uprchlická rodina v traileru, bez záchodu a vody. Přišli z texaského Amarilla a chtějí sbírat bavlnu v Roswellu v Novém Mexiku a v Arizoně. Arizona Highway 87, jižně od Chandleru, Maricopa County, Arizona, listopad 1940.
•  
  Děti mladých kočovných rodičů, kteří původně bydleli v Texasu. Edison, Kern County, Kalifornie.
•  
  Mladá dívka vzhlédla od práce, sbírá brambory. Edison, Kern County, Kalifornie.
•  
  Mladá maminka migrantů, Edison, Kern County, Kalifornie.
•  
  V půl osmé ráno děti kočovných sběračů bavlny vycházejí ze stanu do ranního slunce. Okres Eloy, Pinal County, Arizona, listopad 1940.
•  
  Kočovná sběračka bavlny, která přišla z Oklahomy stojí u valníku. Okres Eloy, Pinal County, Arizona, listopad 1940.
•  
  Děti v táboře sběračů bavlny. Okres Eloy, Pinal County, Arizona, listopad 1940.
•  
  Zavlažovač, který přišel před dvanácti lety z Mexika, pracuje na této rozsáhlé farmě celý rok. Tato pole se připravují na pěstování lnu, ale nikdy předtím úrodu neměli. Okres Eloy, Pinal County, Arizona, listopad 1940.
•  
  Mladá členka evakuované rodiny čeká na evakuační autobus. Evakuované osoby japonského původu jsou umístěni do internačních táborů, Hayward, Kalifornie, 8. května 1942.
•  
  Mladá členka evakuované rodiny čeká na evakuační autobus. Evakuované osoby japonského původu jsou umístěni do internačních táborů, Hayward, Kalifornie, 8. května 1942.
•  
  Studentka střední školy japonského původu pomáhá své rodině v jahodovém poli před evakuací. Následující den plánuje absolvovat speciální maturitní zkoušky pro evakuované studenty, Mission San Jose, Kalifornie, 5. května 1942.
•  
  Sběrač bavlny s pytlem přehozeným přes rameno se opírá o váhu, než se vrátí k práci na poli. Nedaleko Coolidge, Arizona, listopad 1940.
•  
  Jeden z nových obyvatelů, Olivehurst, Yuba County, Kalifornie, 19. března 1940.
•  
  Nehoda, nemocné dítě a problémy s autem!

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dorothea Lange na anglické Wikipedii.

• Robinson, Gerald H., Elusive Truth: Four Photographers at Manzanar, (Carl Mautz Publishing) [Paperback], 2002, ISBN 1-887694-24-2 (Ansel Adams, Clem Albers, Dorothea Langeová, Tójó Mijatake)
• Dorothea Lange; Paul Schuster Taylor. An American Exodus: A record of Human Erosion. [s.l.]: Jean Michel Place, 1999. Dostupné online. ISBN 978-2-85893-513-0. 
• Milton Meltzer. Dorothea Lange: A Photographer's Life. [s.l.]: Syracuse University Press, 1978. ISBN 978-0-8156-0622-2. 
• Linda Gordon. Dorothea Lange: A Life Beyond Limits. [s.l.]: W.W. Norton & Company, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-393-05730-0. 
• Impounded: Dorothea Lange and the Censored Images of Japanese American Internment. New York: W. W. Norton and Company, 2006. Dostupné online. ISBN 0-393-33090-7. 
• Linda Gordon. Encyclopedia of the Great Depression. [s.l.]: Gale, 2003. Dostupné online. ISBN 9780028656861. 
• Anne Whiston Spirn. Daring to Look: Dorothea Lange's Photographs and Reports from the Field. [s.l.]: University of Chicago Press, 2008. Dostupné online. ISBN 9780226769844. 
• Dorothea Lange: The Human Face. Paříž: NBC Editions, 2005. ISBN 9782913986015. 
• Neil Scott - Petrie. Dorothea Lange Color: Photography. [s.l.]: CreateSpace, 2014. ISBN 9781495477157. 
• PARDO, Alona. Dorothea Lange: Politics of Seeing. [s.l.]: Prestel, 2018. ISBN 9783791357768. 

• Seznam amerických fotografek
• Fotografie ve Spojených státech amerických
• Ženy ve fotografii
• Lange-Taylor Prize
• Rondal Partridge
• Marion Post Wolcottová
• Martha Gellhornová

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Dorothea Langeová na Wikimedia Commons
• Farm Security Administration/Office of War Information – Black-and-White Negatives (anglicky)
• The Library of Congress Archivováno 29. 4. 2014 na Wayback Machine. (anglicky)
• Oakland Museum of California – Dorothea Lange
• Dorothea Lange papers relating to the Japanese-American relocation, 1942–1974 (bulk 1942–1945), The Bancroft Library
• Online Archive of California: Guide to the Lange (Dorothea) Collection 1919–1965
• Photo Gallery of Dorothea Lange at the library of congress
• Dorothea Lange – „A Photographers Journey“, na stránkách Gendell Gallery
• 1964 Oral history interview with Lange
• Dorothea Lange Yakima Valley, Washington Collection, Great Depression in Washington State Project.
• Photographic Equality Archivováno 5. 8. 2019 na Wayback Machine., David J. Marcou, 8. října 2009.