Csángó
Csángó (rumunsky Ceangăi) je skupina obyvatelů v historickém Moldavsku (tedy mimo území bývalého Uherska), která v minulosti mluvila maďarským dialektem csángó, ale dnes už tímto jazykem hovoří menšina a převažuje rumunština, příp. moldavština. Rumuni je pokládají za (hungarizované) Rumuny, Maďaři za Maďary.[1] Od pravoslavných Rumunů se odlišují zejména svým římskokatolickým náboženstvím a kulturou. Žijí kolem města Bacău.
Jejich původ je nejistý, možná jde o Sikuly, kteří sem přišli ve 12. či 13. století.
Podle posledního sčítání z roku 2002 se v župě Bacau označilo jen 4 317 osob za Maďary a 796 osob za Csángó, v roce 1859 bylo Maďarů, respektive Csángó v oblasti 37 825. Maďarské zdroje přesto uvádějí, že dnes existuje asi 60 000 maďarštinu ovládajících Csángóů, respektive ztotožňujících se s římskokatolickým obyvatelstvem oblasti, jehož je kolem 250 000, a podle toho odhadují, že je Csángóů až 110 až 260 tisíc.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Čángóovia na slovenské Wikipedii.
- ↑ SIARL, Ferdinand. Situation of the Csángó Dialect of Moldavia in Romania. www.academia.edu [online]. 2016 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Csángó na Wikimedia Commons
- Domovská stránka maďarských Csángóů