Cicely Saundersová

Svůj hospic svatého Kryštofa v Sydenhamu v Londýně založila roku 1967.

V 39 letech získala doktorát medicíny a stala se světově uznávanou kapacitou v oblasti paliativní medicíny, umírání a lékařské etiky, na tato téma přednášela na řadě univerzit po celém světě. Napsala též řadu knih a pojednání tematicky se věnujícím oblastem jejího díla.

Jako hluboce věřící křesťanka odmítala euthanasii a o křesťanství prohlásila, že je a zůstane základním kamenem hospicového hnutí, kamenem, kterým možná není vidět, ale na kterém celá stavba stojí.

Za svoji práci v sociální, zdravotnické a náboženské oblasti získala nejvyšší možná ocenění: z rozhodnutí Alžběty II. se stala nejprve důstojnicí a později rytířkou Řádu britského impéria, v roce 1981 obdržela Templetonovu cenu a v roce 2001 též nejprestižnější a nejvyšší ocenění za humanitární dílo: Humanitární cenu Conrada N. Hiltona.

Byla (mimo jiné) členkou Royal College of Physicians, Royal College of Nursing a Royal College of Surgeons of England, obdržela desítky čestných doktorátů.

Zemřela na rakovinu ve výše zmíněném hospici svatého Kryštofa. Jejím manželem byl polský emigrant malíř Marian Bohusz-Szyszko (1901–1995).

• Care of the Dying (1960)
• The Management of Terminal Disease (1978, koeditorka)
• Hospice: The Living Idea (1981)
• Watch with Me (2003)

• (česky) Zemřela paní Cicely Saunders - oznámení o úmrtí na portálu Umírání.cz s přiloženým českým překladem životopisu z Timesů
• (anglicky) Nekrolog na BBC
• (anglicky) Nekrolog na Guardianu