Chufu
Chufu (ḫw.f-wj – On mě ochraňuje /χawˈjafwij/), známý rovněž pod řeckou formou svého jména Cheops (Χέοψ), byl starověký egyptský panovník. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnemchufui. Vládl v období Staré říše, přibližně v letech 2509–2483 př. n. l.[1][7] Byl synem zakladatele 4. dynastie Snofrua a královny Hetepheres I.[6] Chufu měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně. Prvním byl Radžedef, druhým pak Rachef (dříve též Chefren), který byl synem královny Henutsen.[8] Další z panovníkových synů, Hardžedef, byl považován za jednoho z významných mudrců.[9]
| Chufu | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Cheops (řecky), Chufev | ||||||||||||
 Chufu, faraon 4. dynastie | ||||||||||||
| Doba vlády | 2509–2483 př. n. l.[1][2] 23 let (Beckerath) 23 let (Turínský královský papyrus)[3] 63 let (Manehto)[3] | |||||||||||
| Rodné jméno |
Chufu | |||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||
| Jméno obou paní |
(mdd-r-Nbtj) | |||||||||||
| Zlatý Hor |
(bjkwj-nbw) | |||||||||||
| Manželky | Henutsen[4] (sestra?), Meritites I.[4] (Merit-Ites) (sestra) | |||||||||||
| Potomci | Radžedef, Rachef, Hardžedef, Kawab, Minchaf I., Horbaef, Chufuchaf I., Beufre, Meritites II., Meresanch II., Babaef I., Nefertiabet, Chamerernebtej I., Nefermaat II., Hetepheres II.[5] | |||||||||||
| Otec | Snofru | |||||||||||
| Matka | Hetepheres I.[6] | |||||||||||
| Narození | 27. století př. n. l. | |||||||||||
| Úmrtí | ≈ 2483 př. n. l. | |||||||||||
| Hrobka | Chufuova pyramida v Gíze | |||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||
Nejasný portrét známého vládce
editovatChufu svou vládu zahájil tím, že nechal upravit celý severní výběžek gízské plošiny, na které později zahájil stavbu Velké pyramidy. Za jeho vlády vznikaly i jiné stavby, jejichž rozvaliny byly nalezeny v Bubastis (v arabštině Tell el Basta), Dendeře a Kuftu (oblast Qinā[10] v Horním Egyptě). Ve Vádí Geráví na východním břehu Nilu nad Memfidou nechal vystavět první přehradu všech dob. Dnes nazývaná Sadd el-Kafara.[pozn 1][11][2] Ačkoli nechal postavit Velkou pyramidu, která je jediným ze Sedmi divů světa, jenž odolal zubu času, je o jeho vládě známo velmi málo. Zachoval se jeho jediný portrét – slonovinová 5 cm vysoká soška. Chufu je tak nejslavnější neznámou osobností starověkého Egypta.
Budovatelé pyramid
editovatHérodotova vyprávění a jiná literární díla líčí Chufua v nepříliš lichotivém světle. Přibližně dva tisíce let po smrti stavitele Velké pyramidy o něm Hérodotos hovoří jako o panovníkovi, který svůj lid zatěžoval nucenými pracemi a který nebral ani ohledy na své poddané, ani na členy své rodiny, využíval práci otroků.
Nicméně rozsáhlé archeologické nálezy v místě rekonstrukce zavlažovacího systému poblíž spodní části Velké pyramidy u vesnice Nazlet el-Samman objevily lokalitu o rozloze asi 3 km², kde bylo odkryto rozsáhlé osídlení z doby Staré říše. Prokázalo se, že zde žilo více než 20 000 dělníků s rodinami a dalšími sociálními systémy zajišťujícími plynulý chod stavby pyramidy. Po dobu nejméně 67 let stavby gízských pyramid, Chufuovy pyramidy, Rachefovy a Menkaureovy, zde fungoval sofistikovaný systém zásobování potravinami, výroby pracovních nástrojů, keramiky, stavebních materiálů, včetně kněží, kteří se starali o zádušní obřady i po dokončení následných staveb. Objevilo se i pohřebiště těch, kteří na stavbách královské nekropole pracovali.[12][13] Byla to obdivuhodná organizace výstavby grandiózních staveb odborně zdatnými skupinami dělníků a celého systému materiálního zabezpečení. Hérodotovo dlouhodobě tradované povědomí o budování velkých pyramid otroky bylo jednoznačně vyvráceno.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Přehrada byla dlouhá asi 100 m a vysoká 14 m, po dokončení by obsahovala ~500 000 m³
Reference
editovat- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
- ↑ Hetepheres II. [online]. 2010. Dostupné online.
- ↑ a b Heteperes I. [online]. 2006. Dostupné online.
- ↑ Hassa Herbert, Zahi Hawass, at all. RADIOCARBON DATES OF OLD AND MIDDLE KINGDOM MONUMENTS IN EGYPT. In: [s.l.]: University of Arizona, 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. S. 1297–1320. (anglicky) Archivováno 23. 7. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ The Khufu Calendar [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Qinā [online]. ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sadd-el-Kafara Dam [online]. Berlin: Bautechnik, 1999. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAWASS, Zahi. The Discovery of the Tombs of the Pyramid Builders at Giza [online]. Cairo: Dr. Zahi Hawass, 1997. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Who Built the Pyramids? [online]. Harvard Magazine, 2003. Dostupné online. (anglicky)
Související články
editovatLiteratura
editovat- RACHET, Guy. Cheops a Sluneční pyramida. Romány o pyramidách I. Překlad Karel Velický. Praha – Plzeň: Beta – Dobrovský a Ševčík, 1997. ISBN 80-7306-002-7, ISBN 80-7291-026-4. 224 s.
- RACHET, Guy. Cheopsův kamenný sen. Romány o pyramidách II. Překlad Karel Velický. Praha – Plzeň: Beta – Dobrovský a Ševčík, 1997. ISBN 80-7306-015-9, ISBN 80-7291-037-X. 276 s.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Chufu na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Snofru |
Egyptský král 2509–2483 př. n. l. |
Nástupce: Radžedef |