Chýnov
Chýnov (v místním nářečí Chejnov, německy Chejnow) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží jedenáct kilometrů východně od Tábora. Žije v něm přibližně 2 600[1] obyvatel.
| Chýnov | |
|---|---|
 Místní radnice na náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Tábor |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′25″ s. š., 14°48′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 551 (2024)[1] |
| Rozloha | 30,51 km²[2] |
| Nadmořská výška | 488 m n. m. |
| PSČ | 391 55 |
| Počet domů | 770 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Chýnov Chýnov 47 391 55 Chýnov podatelna@chynov.cz |
| Starosta | Ondřej Jaroš |
| Oficiální web: www | |
  Chýnov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552496 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPředchůdcem města bylo raně středověké chýnovské hradiště spojované v Kosmově kronice k roku 981 s rodem Slavníkovců. V jedenáctém a dvanáctém století plnilo funkci významného správního centra hradské soustavy. V roce 1250 král Václav I. vyměnil Chýnov, Krátošice a polovinu Lažan s pražským biskupem Mikulášem z Riesenburka.[4] Hrad spolu s celou obcí tak ztratil na významu a stal se pouze regionálním centrem.
Roku 1289 je Chýnov zmiňován jako město. Od roku 1413 však pražští arcibiskupové Chýnov dávali do zástavy různým světským majitelům a sami jej přímo již nikdy nespravovali. Status města byl obnoven v roce 1994.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 156 | 2 381 | 2 327 | 2 299 | 2 204 | 2 055 | 1 914 | 1 828 | 2 117 | 2 013 | 2 054 | 2 035 | 2 070 | 2 342 | 2 455 |
| Počet domů | 206 | 219 | 244 | 258 | 262 | 271 | 302 | 386 | 400 | 448 | 492 | 613 | 643 | 702 | 770 |
Městská správa
editovatMístní části
editovatMěstské symboly
editovatVlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 3. dubna 1996.[7]
Doprava
editovatPodél jižního okraje Chýnova vede silnice I/19, na kterou se zde napojuje silnice II/409. Městem dále vede železniční trať Tábor – Horní Cerekev, u které stojí stanice Chýnov.
Pamětihodnosti
editovat- kostel Nejsvětější Trojice – původní gotický kostel ze 14. století byl v letech 1667–1670 nahrazen novým barokním kostelem.[8] Věž byla postavena roku 1727. V kostele je pohřben poslední opat kláštera ve Zlaté Koruně, Bohumír Bylanský, který do kostela umístil barokní model zlatokorunského oltáře od Jakuba Eberleho.[9] Model vystaven v Národní galerii v Praze.
- Na místě chýnovského zámku zámku stávala přemyslovský správní hrad a později ve 14. století arcibiskupská tvrz, vystavěná za Arnošta z Pardubic. Dnešní barokní dvoukřídlý zámek byl vystavěn v letech 1729–1730. Zámek je obklopený anglickým parkem.
- sýpka – barokní dvoupatrová stavba ze 17. století
- socha Modlitba nad hroby – zdobí hrob sochaře Františka Bílka na hřbitově.
- Bílkova vila – stavba postavená podle projektu Františka Bílka, v níž je umístěna stálá expozice věnovaná životu a dílu tohoto chýnovského rodáka, a to ve formě původního uměleckého ateliéru.
- Přírodní park Turovecký les
- Chýnovská jeskyně
Osobnosti
editovatRodáci
editovat- František Nekut (1840–1909), profesor biologie
- František Bílek (1872–1941), sochař
- Antonín Bílek (1881– 1937), sochař a malíř
- Karel Gabriel (1884–1966), sochař (učeň Františka Bílka)
Další osobnosti
editovat- František Němec (* 1943), herec a divadelní pedagog
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Chýnov – zámek, s. 88.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Chýnov [online]. 1996-04-03 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Chýnov - dějiny kostela [online]. farnost.katolik.cz [cit. 2016-02-25]. Dostupné online.
- ↑ VALEŠ, Vladimír. Sochařské dílo Jakuba Eberleho. Památky, příroda, život. 1991, roč. 23, čís. 1, s. 23.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Chýnov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Chýnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)