Bořitov
Bořitov (německy Porstendorf [4]) je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Jde o jednu z větších obcí blanenského regionu, počtem obyvatel a rozlohou se řadí na 15. místo v rámci celého okresu.
| Bořitov | |
|---|---|
 Náměstí U Václava, socha sv. Václava | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Blansko |
| Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′30″ s. š., 16°35′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 300 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,95 km²[2] |
| Katastrální území | Bořitov |
| Nadmořská výška | 305 m n. m. |
| PSČ | 679 21 |
| Počet domů | 382 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | náměstí U Václava 11 679 21 Bořitov boritov@seznam.cz |
| Starosta | Antonín Fojt |
| Oficiální web: boritov | |
  Bořitov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581364 |
| Kód části obce | 8265 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatPůvodní podoba jména vesnice byla Bořutov, byla odvozena od osobního jména Bořuta (v mladší podobě Bořita), což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -bor(o)- nebo Boři- (např. Bořihněv, Bořislav, Boromir, Dalibor). Dárcem jména patrně byl Bořuta z Ředhoště (žijící v 1. polovině 13. století). Význam místního jména byl "Bořutův majetek". Německé jméno se vyvinulo z českého.[5]
Historie
editovatOsídlení na území obce je velmi starobylé, neboť tudy procházela stará obchodní cesta – i proto zde byly objeveny četné archeologické nálezy. První historická zmínka o Bořitovu pochází z falza ze 13. století, které obec datuje do roku 1173. Obec střídavě náležela vladycké rodině z Bořitova, Machně z Valdštejna, Černohorským z Boskovic, Ladislavu z Boskovic a dalším majitelům. Nachází se zde i nejstarší kostel na Moravě, konkrétně kostel sv. Jiří. První zmínka o něm je ze 3. čtvrtiny 12. století (1173).[6]
Na počátku 17. století zde bylo 51 domů, z nich byly po třicetileté válce 2 pusté. V roce 1793 zde bylo už 96 domů se 569 obyvateli, roku 1846 to bylo 119 domů a 715 obyvatel. První zmínka o škole pochází z roku 1653.[7]
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 910 | 971 | 1 032 | 1 086 | 1 126 | 1 260 | 1 310 | 1 217 | 1 243 | 1 187 | 1 222 | 1 211 | 1 224 | 1 273 | 1 228 |
| Počet domů | 135 | 146 | 150 | 157 | 170 | 183 | 214 | 269 | 276 | 285 | 296 | 339 | 343 | 365 | 382 |
Obecní správa
editovatObecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[10]
Spolky a organizace
editovat- Sbor dobrovolných hasičů
- Jednota Orel
- Tělovýchovná jednota SOKOL
- Mateřská a základní škola
- Klub důchodců
Pamětihodnosti
editovat- Kostel sv. Jiří
- Socha sv. Václava
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Sousoší Husité – skalní reliéfy Jana Husa, Jana Žižky a Prokopa Holého pod Velkým Chlumem od Stanislava Rolínka
Významní rodáci
editovat- Josef Dvořák – legionář, odbojář, generál československé armády in memoriam
- Mons. Václav Hlavička – farář, kaplan Jeho Svatosti
- František Pavlů – stavitel
- Stanislav Rolínek – malíř, sochař
- Jaroslav Josef Sumbal – legionář, lékař
Fotogalerie
editovat-
Kostel sv. Jiří
-
Sokolovna
-
Samoobsluha Coop
-
socha sv. Jana Nepomuckého
-
Sousoší Husité
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ https://boritov.cz/historie/historie
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 95, 99.
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-08]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 52, 56.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Bořitov [online]. 2003-03-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Pamětní kniha obce Bořitov
Související články
editovatExterní odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Bořitov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bořitov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Bořitov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Bořitov na Facebooku
- Bořitov na webu Blanensko.cz