Bohuslav Niederle (1907)

Povolání lékaře si zvolil po vzoru svého otce, primáře chirurgie a ředitele nemocnice v Kladně. V roce 1931 promoval v Praze na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích strávil rok na interní klinice u profesora Pelnáře, nakonec se ale rozhodl pro chirurgický obor.^[2] V roce 1932 nastoupil na kliniku prof. Arnolda Jiráska nejprve jako sekundář, později se stal asistentem a nakonec zástupcem primáře. ^[3] Na klinice prožil i léta protektorátu, kdy v obtížných podmínkách pracoval na své habilitační práci. ^[2] Po válce byl za statečnost a pomoc partyzánům vyznamenán Čs. válečným křížem. V roce 1945 se habilitoval pro patologii a terapii nemocí chirurgických a nastoupil jako primář chirurgického oddělení městské nemocnice v Praze-Motole. ^[3] Zaměřil se na otázky břišní, končetinové a hrudní chirurgie. Kromě chirurgické praxe se soustředil na zlepšení pracovních podmínek, výuku nových zdravotních sester, výchovu mladých chirurgů. Nadále vědecky pracoval a v roce 1959 získal titul profesora chirurgie, o čtyři roky později doktorát věd.^[3][2]

Po přeměně chirurgického oddělení na kliniku byl v roce 1968 profesor Niederle jmenován jejím přednostou. Pod jeho vedením se z ní stalo mezinárodně respektované pracoviště. Na klinice působil až do roku 1975.

Zabýval se terapií chirurgických nemocí (ftizeologií, operacemi maligních strum a chirurgickou léčbou gastrointestinálních onemocnění). Byl odborníkem v oblasti chirurgie žlučových cest. Tuto problematiku zpracoval v řadě vědeckých publikací, ať už sám nebo jako vedoucí autorského kolektivu. K nejznámějším patří Chirurgie žlučových cest (1977), která byla přeložena do angličtiny (1981) a ruštiny (1982).

Velkou důležitost přikládal výchově mladých chirurgů a zdravotních sester. Výchovné zaměření mají knihy Operace náhlých příhod břišních (1962, spoluautor doc. Václav Šebek) a Práce sestry na operačním sále, která vyšla poprvé v roce 1954 a patří k základním učebnicím pro perioperační sestry.

V roce 1991 mu byla udělena Purkyňova cena, nejvyšší české zdravotnické vyznamenání. ^[4]V roce 1994 byl jmenován emeritním profesorem Univerzity Karlovy a v roce 1999 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu.^[3] Byl členem domácích i zahraničních lékařských společností, přednášel na chirurgických a gastroenterologických kongresech v Evropě. ^[3][4]

Zemřel v Praze 12. května 2000 ve věku 93 let.

Byl synem profesora chirurgie Bohuslava Niederleho (1873–1963), synovcem archeologa Lubora Niederleho a vnukem klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho sestra Běla (1904–1995) si vzala rovněž lékaře a obě její děti vystudovaly medicínu. Jeho dcera Běla se též provdala za lékaře a jeho syn Jiří (1939–2010) byl profesorem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, věnoval se oboru fyzika částic a matematická fyzika.^[5]

Mezi jeho záliby patřila hudba (sám hrál na klavír), divadlo, malířství a sochařství, literatura. Měl rád turistiku a sport, cestování. Věnoval se také myslivosti.^[3]

Jeho otec si nechal v Kladně vedle budovy soudu postavit Niederleho vilu čp. 1649 z roku 1910 a je po něm také pojmenována nejstarší budova kladenské nemocnice, Niederleho pavilon čp. 1548 z let 1902-1903, kde sídlí administrativa nemocnice (původně měla nemocnice jen jednu budovu a v r. 1933 byla přejmenována na Niederlovu v. v. okresní nemocnici, po roce 1939 byla nemocnice rozšířena).

• HOCH, Jiří. Niederlovské reminiscence. Praha: Akropolis, 2007. ISBN 978-80-86903-44-6. S. 162. Sborník ke stému výročí narození prof. Niederleho. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Niederle na Wikimedia Commons
•   Osoba Bohuslav Niederle ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Niederle (1907)
• Bohuslav Niederle v databázi Středočeské vědecké knihovny
• fotografie, životopis na stránkách Akademického bulletinu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
• článek o Rodině Niederlů na slovacivosvete.sk
• strukturovaný životopis na zdrav.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.