[go: up one dir, main page]

Bocholt

sídlo ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v Německu

Bocholt (dolnoněmeckým dialektem Bokelt) je městoněmecké spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je největším městem zemského okresu Borken ve vládním obvodu Münster. Bocholt se nachází asi čtyři kilometry od státní hraniceNizozemskem. Svou polohou je také součástí regionu Münsterland. V roce 2012 zde žilo přes 71 tisíc obyvatel.

Bocholt
Radnice v Bocholtu
Radnice v Bocholtu
Bocholt – znak
znak
Bocholt – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška25 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvodMünster
Zemský okresBorken
Administrativní dělení13 městských částí
Bocholt
Bocholt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha119,4 km²
Počet obyvatel70 856 (2013[1])
Hustota zalidnění593 obyv./km²
Správa
StarostaPeter Nebelo (SPD)
Oficiální webwww.bocholt.de
Adresa obecního úřaduBerliner Platz 1
46395 Bocholt
Telefonní předvolba02871, 02874 (Suderwick)
PSČ46361–46399
Označení vozidelBOR, AH, BOH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Město bylo poprvé zmíněno pod názvem Bohholz ve franských letopisech Annales regni Francorum8.9. století. Od 9. století se zdejší osada pomalu rozvíjela. Městská práva Bocholt získal v roce 1222. V průběhu 14. století došlo k dalšímu rozšíření města, které získalo také opevnění. V 15. století zde byl vybudován gotický kostel svatého Jiří. Na počátku novověku se rozvoj města zastavil. Vzhledem k poloze města v blízkosti nizozemské státní hranice bylo během osmdesátileté války v letech 1588 a 1589 obsazeno španělskými vojáky. K oživení zdejšího života došlo v 17. století. V letech 1618 až 1624 byla v Bocholtu vybudována radnice. V průběhu třicetileté války bylo město poškozeno a v letech 1635 až 1650 bylo obsazeno hesenskými vojáky. Následně ho zasáhl mor, což vedlo k dalšímu úpadku společenského života. Již od 16. století se zde rozvíjel textilní průmysl a zpracovávala se zde bavlna. Na počátku 19. století se Bocholt stal součástí vestfálského knížectví Salm. Knížectví bylo spolu s dalšími zeměmi připojeno po zániku Rýnského spolku v roce 1813 k Francii, ale už po Vídeňském kongrese roku 1815 bylo začleněno do Pruska. K hospodářskému oživení došlo ve městě s příchodem průmyslové revoluce. Rozvíjel se zde především textilní průmysl, vznikla řada nových budov a došlo k růstu populace. Po první světové válce se rozvoj městské ekonomiky opět zastavil. V letech 1934 až 1939 byl starostou člen NSDAP. Během druhé světové války bylo město v roce 1945 poničeno bombovými nálety a následně osvobozeno britskými vojáky. Stalo se tak součástí britské okupační zóny Německa. Po zániku Pruska v roce 1947 bylo začleněno do spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. V roce 1975 bylo v rámci regionálních územních reforem k Bocholtu připojeno deset samostatných obcí a populace vzrostla o 49 tisíc obyvatel až na hodnotu 65 tisíc obyvatel.

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bocholt na německé Wikipedii.

  1. Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Münster [online]. Statistický zemský úřad, 31.12.2013 [cit. 2013-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. (německy) 

Externí odkazy

editovat