Bitva na Bajkalském jezeře

Bitva na Bajkalském jezeře
	konflikt: Ruská občanská válka
	Zničený ledoborec bolševiků Bajkal
Trvání	16. srpna 1918
Místo	Bajkal, Sibiř
Výsledek	Československé vítězství
Strany
Československé legie	Rudá armáda
Velitelé
Radola Gajda	...
Síla
2 parníky vyzbrojené čtyřmi houfnicemi	Lodě Angara a Bajkal; obrana Mysové a obrněný vlak
Ztráty
19 legionářů	Bajkal potopen; Přístav a nádraží v plamenech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva na Bajkalském jezeře byla pravděpodobně jediná bitva svedená válečnými loděmi československé flotily.

Pozadí

V srpnu roku 1918 českoslovenští legionáři pod velením plukovníka Gajdy bojovali o horské soutěsky kolem Bajkalského jezera. Ty byly velmi dobře chráněné. Gajdu znepokojovalo to, že Bajkal je úplně ovládán loděmi Rudých, což ohrožovalo týl československých jednotek.

Českoslovenští legionáři při obsazování bajkalských přístavů získali parníky Sibirjak, Burjat a Feodosia. Ty vyzbrojili čtyřmi houfnicemi a použili k výsadku do nepřátelského týlu.

Bitva

15. srpna československé loďstvo vyplulo z Listvjanky. V poledne 16. srpna dospělo loďstvo v mlze až asi 8 km před přístav v Mysové. Mlha v tu chvíli opadla a legionáři mohli Mysovou spatřit. Rudí si mysleli, že jde o lodě, které jim vezou proviant, což umožnilo Čechoslovákům se přiblížit na 4 km k přístavu. Tehdy Rudí poznali svůj omyl. Ledoborec Bajkal umístěný v přístavu se chystal zahájit palbu, ale Čechoslováci byli rychlejší. Zahájili palbu, jak na Bajkal, tak i na přístav. Bajkal byl potopen přesnou ranou z vlečné lodi parníku Sibirjak (střílel legionář Kolín)^[2] a na nádraží v Mysové propukl zmatek. Nádraží i přístav byly v plamenech. Další cesta již probíhala bez problému a legionáři se bezpečně vrátili do Listveničné.

Po půlhodině ostřelování přijel obrněný vlak, z něhož byla vyndána děla, která zahájila na československé lodě palbu. Jelikož legionáři hlavní úkol splnili, odpluli. Cestou zpět potkali druhou nepřátelskou loď, ledoborec Angara. Ta se boji raději vyhnula. I přesto byla po několika dnech legionáři obsazena.^[3]

Galerie

Ledoborec SS Bajkal
Československá pobřežní baterie v Listvjance
Plukovník Ušakov (pátý zleva) se svým štábem na palubě parníku Burjat
Baterie na vlečné lodi legionářů
Zničená flotila bolševických lodí

Odkazy

Reference

↑ Jiří Roupec. Osobní stránka. jiri.cmunda.roupec.sweb.cz [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-27.
↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3
↑ Preclík Vratislav: T. G. M. a jeho legionáři právě před sto lety, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 116, str. 8-16, ročník XXIV., říjen-prosinec 2016, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648

Literatura

GAJDA, Radola. Moje paměti. Praha: Vesmír, 1920. 178 s. Dostupné online. S. 56–57.

Externí odkazy

Námořní bitva Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine.
Československé vojenství - Věřte nevěřte - Archiv 2003
Gajda, Radola :: G :: Československo (CZK)
Great Ice-Breaker Of a Sad Destiny [online]. englishrussia.com, 2012-06-18 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. (anglicky)

[1] Jiří Roupec. Osobní stránka. jiri.cmunda.roupec.sweb.cz [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-27.

[2] PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3

[3] Preclík Vratislav: T. G. M. a jeho legionáři právě před sto lety, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 116, str. 8-16, ročník XXIV., říjen-prosinec 2016, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648

[1]

[2]

[3]