Babočka paví oko

Druh se popisuje odborně jako Inachis io, ale existuje i alternativní pojmenování Nymphalis io či Papilio io (dle Linnaeus, 1758).^[3]

Samička babočky paví oko klade shluky vajíček na spodní stranu živných rostlin^[1] (např. kopřivy dvoudomé či chmelu otáčivého). Samička klade shluk vajíček na jedinou rostlinu, na které pak po vylíhnutí housenky vytváří své „hnízdo“ ze spředených listů rostlin.^[4]

 

Po vylíhnutí z vajíček žijí housenky babočky společně a na jedné rostlině se tak často vyskytuje až několik desítek jedinců.^[2] Housenka je černá hustě posetá bílými skvrnami s černými trny. Panožky mají červené a hlava je černě lesklá.^[4] Housenka se během vývoje téměř nemění.^[4] z kopřivy získává dostatek potravy a opouští ji až v době dospělosti (tj. jako imago). Prochází dokonalou přeměnou.

Housenky se živí převážně kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a chmelem otáčivým (Humulus lupulus).^[1] Ve vzácných případech byla housenka pozorována na ostružiníku.^[4]

 

Housenky před zakuklením vyhledávají potenciální úkryt (pod kamenem, ve štěrbinách zdí), kde se následně kuklí jednotlivě do různě barevných kukel, což je dáno neuroendokrinními faktory. Stádium kukly je krátké.^[1] V jiných případech se housenky zakuklí přímo na živné rostlině.^[4] Kukly jsou většinou pak zavěšené a dle závislosti na úkrytu se mění i barva kukly. Pokud se housenka zakuklí na rostlině, mívá kukla barvu žlutozelenou s červenohnědými proužky a lesklými skvrnami. V případě, že došlo k zakuklení v štěrbině či pod kamenem, je kukla hnědošedá se zlatými skvrnami na hřbetě.^[4]

Dospělec má přední a zadní křídla hnědé až hnědočervené barvy , na kterých se nachází výrazné modravé skvrny v rozích křídel,^[4] které způsobují nezaměnitelnost tohoto druhu. Velikost předního křídla se udává mezi 32 až 40 mm^[1] (jiný zdroj uvádí 27 až 35 mm^[4]), rozpětí předních křídel se pak udává mezi 60 až 64 mm.^[2] Lem křídel je černohnědý, u předního páru křídel je členitý s černou kresbou.^[4] Naproti tomu vnější okraje křídel jsou mírně zubaté.^[4]

Zimu přezimovává dospělec.^[1]

•  
  Babočka paví oko
•  
  △ Babočka paví oko

Motýla je možné spatřit na květech, zralém ovoci i vytékající míze, často i na bodlácích a kopřivách.^[zdroj⁠?!] Samičky preferují nektar, který obsahuje aminokyseliny.^[1]

Vyskytuje se téměř po celý rok (je jedním z prvních jarních motýlů) v polohách od nížin až do hor v palearktických oblastech,^[1] tedy téměř v celé Evropě (vyjma Kréty a nejsevernějších oblastí Evropy do 60° s.š.^[4]),^[2] Turecku, v mírných oblastech Asie až po Japonsko. Pozorování naznačují, že se počátkem 21. století babočka paví oko rozšiřuje v oblasti Velké Británie do severnějších oblastí, než které dříve obývala.^[1] V těchto oblastech obývá v podstatě většinu území od lesů, luk, zahrad, parcích i zastavěných oblastech.^[1]

Jeho téměř celoroční výskyt na území Česka je dán tím, že je babočka paví oko dvougenerační.^[2] Jedna generace se objevuje na jaře a druhá na podzim s tím, že se obě populace v letních měsících překrývají.^[1] Jarní generace se vyskytuje od března do pozdního léta.^[2] Kdežto přezimující generace často létá ještě od března do května.^[4] Na území státu se jedná o relativně hojný druh vlivem rozšířenosti kopřivy, která slouží za hlavní potravu housenek.^[4]

 

Zimu přečkává na chráněných místech (dutiny stromů atd.),^[2] a díky existenci člověka vyhledává i nevytápěné prostory lidských příbytků jako jsou půdy či sklepy.^[4]

Babočka paví oko je solitérně žijící druh, který má otevřené populace. Jedinci druhu jsou schopni dálkové migrace.^[1] Během léta samci převážně v odpoledních hodinách hájí svá teritoria, což ale neplatí v podzimním období, kdy většinu času stráví příjmem potravy, vystavování se slunečním paprskům, migrací a vyhledáváním potenciálních míst pro přezimování. Toto chování je způsobeno tím, že na podzim imága nemají ještě dostatečně vyvinuté pohlavní orgány, což jim neumožňuje rozmnožování, které se pak odehrává u přezimující populace až na jaře.^[1]

Dospělí motýli létají jak v otevřené krajině (jako jsou louky, pole, pastviny a další agrární krajina), ale taktéž i při okrajích lesů a v okolí křovin. Nicméně často zalétávají i do okolí lidských sídel, konkrétně na zahrádky či jeteliště, kde dospělci sají nektar.^[4]

Samci pro získání samičky využívají vyčkávací párovací strategii nazývanou jako perching.^[1] Po oplodnění klade samička shluky vajíček na spodní stranu rostlin, kterými se následně vylíhnuté housenky živí.^[1]

 

Babočka paví oko je častým cílem sběratelů motýlů z důvodu estetické krásy její kresby křídel.^[4]

• HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha : Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 288.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu babočka paví oko na Wikimedia Commons