Andromeda (mytologie)

Pýcha královny Kassiopeie přinesla celé zemi a zejména královské dceři Andromedě velkou pohromu. Královnina pýcha došla až tak daleko, že se vyvyšovala nad mořské bohyně Néreovny a tvrdila, že by nad nimi vyhrála v soutěži krásy. Mořský bůh Poseidón za trest seslal na království potopu a navíc mořskou obludu, která zemi těžce sužovala. Král vyhledal pomoc věštírny a její odpověď zněla jednoznačně: má-li být zachráněno království, musí být obludě obětována královská dcera Andromeda. A tak se stalo, že nahá Andromeda byla přikována ke skále na pobřeží a tam ponechána jako oběť obludě.

To bylo právě v době, kdy se hrdina Perseus vracel z nebezpečné cesty, na níž v těžkém boji usmrtil Gorgonu Medúsu a její smrtící hlavu nesl Polydektovi, králi na ostrově Serifos. Perseus měl ještě dary bohů, které mu pomáhaly - okřídlené střevíce, přilbu neviditelnosti a kouzelný meč. Když z výšky zahlédl nahou dívku na mořském břehu, snesl se na zem, kde nedaleko úzkostně sledovali svou dceru královští rodiče. Krátce s nimi promluvil a uzavřeli dohodu, že když Andromedu osvobodí, stane se jeho manželkou. Rodiče souhlasili a Perseus vybojoval s obludou dlouhý a těžký zápas. Nakonec se vítězství přiklonilo k Perseovi a Andromeda byla volná.

V paláci se brzy nato konala královská svatba. Do hodovní síně však vtrhl bratr krále Kéfea Fíneus, který byl předtím s Andromedou zasnoubený. Když jí však hrozilo nebezpečí, ustoupil do ústraní a nechal ji svému osudu. Nyní se domáhal svých původních práv a přivedl si i velkou družinu vojáků, aby mu pomohli Persea odstranit. Příchod Fíneův umožnila královna Kassiopeia, která poté, co nebezpečí pro její dceru pominulo, chtěla Persea zradit.

Došlo k boji, v němž se Perseus přesile statečně postavil a mnohé protivníky zdolal, když však přesila byla stále silná, Perseus vytáhl z mošny (zvané kibisis) hlavu Medúsy a všech jeho dvě stě nepřátel včetně Fínea zkamenělo.

Novomanželé potom odjeli na ostrov Serifos, kde žila Perseova matka Danaé a poté se vrátili do Argu, kde se Perseus stal králem. Andromeda mu porodila potomky jménem Persés, Alkaios, Élektryón, Sthenelos, Méstor, Heleios a Gorgofona.

Jejich pravnukem byl největší hrdina Héraklés.

Po smrti bohové přenesli Andromedu, Kassiopeiu i Kéfea na oblohu jako souhvězdí.

•  
  Andromeda a Perseus na fresce z Pompejí
•  
  Titian (asi 1555), Wallace Collection
•  
  Joachim Wtewael, Louvre
•  
  Andromeda Chained to the Rocks, Rembrandt (1630)
•  
  Rodiče Andromedy prosí Persea, aby ji vysvobodil, Pierre Mignard (1679)
•  
  Andromeda Chained to the Rock by the Nereids, Théodore Chassériau (1840)
•  
  Andromeda, Paul Gustave Doré (1869)
•  
  Andromeda, Edward Poynter (1869)
•  
  Marguerite Arosa (1892)
•  
  Domenico Guidi
•  
  Eugène Delacroix
•  
  Edward Burne-Jones
•  
  Duše v zajetí (The Soul in Bondage), Jane Reece (1911)

• Kolektiv autorů: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974
• Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Deus, Praha 2013, ISBN 978-80-87408-26-1
• Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7
• Jan Bažant, Perseus a Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, ISBN 978-80-200-2658-3

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Andromeda na Wikimedia Commons