Albrecht IV. Bavorský

Albrecht pocházel z dynastie Wittelsbachů a narodil se z manželství bavorsko-mnichovského vévody Albrechta III. s Annou Brunšvickou. Měl devět sourozenců, z toho šest starších.

Albrecht se měl stát duchovním, ale po smrti staršího bratra, vévody Jana IV., se vrátil z Pavie, kde studoval, zpět do Mnichova. Zde se chtěl stejně jako mladší bratři Kryštof a Wolfgang podílet na vládě společně se starším bratrem a novým vévodou Zikmundem.
V roce 1465 se stal bratrovým spoluvládcem a od roku 1467 samovládcem, Zikmund si ponechal část území (Bavorsko-Dachau), které bylo po jeho smrti přičleněno zpět k Bavorsko-Mnichovskému vévodství. Nový vévoda se ale ještě musel vypořádat s mladším Kryštofem, což stálo život jejich společného přítele Niklase z Abensbergu. Jeho majetek pak Albrecht nabídl jako věno císaři Fridrichovi III. pro svou budoucí manželku a císařovu dceru Kunhutu, o kterou se ucházel mj. i uherský král Matyáš Korvín. Povolení císaře s věčně prázdnou kapsou na sebe nedalo dlouho čekat a 2. ledna 1487 se v Innsbrucku konala svatba. Albrecht zakázal novomanželce vzdát se dědických práv, čímž si chtěl zajistit nárok na říšský trůn, a obsadil město Řezno. Následoval císařův zákaz sňatku, kterému už se nedalo zabránit, a konflikt se zetěm. Zde prokázal své diplomatické schopnosti Kunhutin bratr Maxmilián a tak se Albrecht se ženou v roce 1492 usmířili s císařem, který rok nato zemřel.

• 1. Sidonie (1. 5. 1488 Mnichov – 29. 3. 1505 tamtéž)^[1][2][3]
• 2. Sibyla (16. 6. 1489 Mnichov – 18. 4. 1519 Heidelberg)^[4][5][6]

  ⚭ 1511 Ludvík V. Falcký (2. 7. 1478 Heidelberg – 16. 3. 1544 tamtéž), falcký kurfiřt od roku 1508 až do své smrti^[7][8][9]

• 3. Sabina (24. 4. 1492 Mnichov – 30. 8. 1564 Nürtingen)^[10][11][12]

  ⚭ 1511 Oldřich Württemberský (8. 2. 1487 Riquewihr – 6. 11. 1550 Tübingen), vévoda würtemberský v letech 1498–1519 a 1534–1550^[13][14][15]

• 4. Vilém IV. (13. 11. 1493 Mnichov – 7. 3. 1550 tamtéž), vévoda bavorský od roku 1508 až do své smrti^[16][17][18]

  ⚭ 1522 Jakobea z Badenu (25. 6. 1507 – 16. 11. 1580 Mnichov), markraběnka bádenská^[19][20][21]

• 5. Ludvík X. (18. 9. 1495 Grünwald – 22. 4. 1545 Landshut), vévoda bavorský od roku 1516 až do své smrti (spoluvládce), svobodný ale měl nemanželské potomky^[22][23][24]
• 7. Zuzana (15. 7. 1499 – 1500)^[25]
• 8. Arnošt (13. 6. 1500 Mnichov – 7. 12. 1560 Kladsko), administrátor pasovské a salcburské diecéze^[26][27][28]
• 9. Zuzana (2. 4. 1502 Mnichov – 23. 4. 1543 Neuburg an der Donau)^[29][30][31]

  I. ⚭ 1518 Kazimír Braniborsko-Bayreuthský (27. 12. 1481 Ansbach – 21. 9. 1527 Budín), markrabě braniborsko-kulmbašský od roku 1515 až do své smrti^[32][33][34]

  II. ⚭ 1527 Ota Jindřich Falcký (10. 4. 1502 Amberg – 12. 2. 1559 Heidelberg), falckrabě neuburský v letech 1505–1559 a falcký kurfiřt od roku 1556 až do své smrti^{[35][36][37][38]}

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albrecht IV. (Bayern) na německé Wikipedii.

• RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

•   Encyklopedické heslo Albrecht v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht IV. Bavorský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Zikmund

Bavorský-mnichovský vévoda 1465–1467 se Zikmundem 1465–1503

Nástupce: -

Předchůdce: -

Bavorský vévoda 1503–1508

Nástupce: Vilém IV. Ludvík X.