Albert Pek

Vystudoval hru na klavír a varhany na Pražské konzervatoři v roce 1916. Byl žákem Vítězslava Nováka. Státní zkoušky ze zpěvu a klavíru složil již v průběhu studia. Stal se 2. sbormistrem pražského Hlaholu. Byl vyhledávaným doprovazečem. Jako klavírista vystupoval např. s Českým kvartetem a s Emou Destinnovou.

V roce 1920 přesídlil do Znojma, kde byl ředitelem Městské hudební školy a učil hudební výchovu na českém reálném gymnáziu. Po vzniku republiky se neobyčejně zasloužil o rozvoj hudební kultury v kraji. Byl dirigentem Znojemské filharmonie a sbormistrem Pěveckého sdružení Vítězslav Novák.

Ve Znojmě se také počal zajímat o hudební folklór kraje a začal sbírat lidové písně. Postupně se stal významným národopisným badatelem a svou sbírku lidových písní rozšiřoval i do dalších českých regionů (Haná, Slovácko, Brněnsko, Poděbradsko, Kouřimsko apod.). Lidová hudba se stala významným inspiračním zdrojem i pro jeho skladatelskou činnost. Naučil se hrát na dudy a v roce 1930 založil Pekovo dudácké sdružení. Jako dudák účinkoval i ve filmu Byl jednou jeden král a v loutkových filmech Jiřího Trnky. Svými články přispíval do odborných folkloristických časopisů.

V době německé okupace Čech a Moravy byl německými úřady suspendován. Odešel do Prahy a až do roku 1955 pracoval v národopisné redakci Československého rozhlasu. Pod názvem Zpěvy domova uvedl v rozhlase na 150 národopisných pořadů. V letech 1953–1958 vyučoval na konzervatoři a na Akademii múzických umění.

Sbíral historické hudební nástroje a jejich repliky. Jeho sbírka byla využita např. ve filmu Staletá krása, který získal v roce 1957 ocenění na festivalech v Benátkách a ve Varšavě. Z jeho skladatelské činnosti je zvláště významná jeho tvorba pro děti. Pozůstalost skladatele je uložena ve Státním okresním archivu v Berouně. Obsahuje korespondenci, přednášky a poznámky k českému písňovému folklóru, sbírku lidových písní, přepisy lidových písní, vlastní skladby a sbírku not.

• Láska
• Arabeska
• Humoreska
• Tři halíře (dětská zpěvohra, 1915)
• Smrt Tintangilova (pro loutkové divadlo podle Maurice Maeterlincka
• Leknínová královna (1923)
• Zlatá nit (dětská zpěvohra)
• Povídám pohádku (baletní pantomima, 1935)

• Český tanec 1917)
• Mateník (1918)
• Akvarely (1919)
• U moře (suita, 1930)

• Sonáta pro housle a klavír (1924)
• Sonáta pro flétnu a klavír (1930)
• Sonatina pro zobcovou flétnu a cimbál (1953)
• Smyčcový kvartet a-moll
• Jihoslovanská rapsódie pro smyčcový kvartet
• Smyčcový kvartet a-mol na ruské motivy

• Z podkrkonoší (1917)
• Serenáda d-moll pro smyčce (1931)
• Španělská suita (1932)
• Ruské tance (1932)
• Horácké tance (1938)
• Koncert pro akordeon a orchestr (1955)
• Koncert pro cimbál a orchestr (1957)
• Březen, duben, květen (melodram)

• Má duše (1918)
• Rozmarné písničky (1919)
• Tobě
• Dvě písně

• Dva smuteční sbory (1917)
• Balady a romance (1918)
• České Znojmo (1929)
• Oslava míru (slova Publius Ovidius Naso,1957)
• Pastýřská píseň vánoční (kantáta na téma koled rodiny Czoků z roku 1758)

Dále publikoval řadu úprav lidových písní českých i jiných slovanských národů, úprav pro dudy i úpravy písní Jeníka z Bratřic.

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• I. Staňková: Pozůstalost prof. Alberta Peka. Prozatímní inventární seznam, 1984, s. 0, ev.č. 35. Státní okresní archiv Beroun
• Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. Znojmo, Okresní archiv, 1988
• Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku. Strážnice, Ústav lidové kultury, 1997, ISBN 80-86156-06-0

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albert Pek
• Městská knihovna Znojmo
• Podium Wendel (en)
• Co je co?
• Archivní fondy a sbírky České republiky