Aarhus

• Katedrála sv. Klimenta (Domkirke), původně pozdně románská ze 13. století, po požáru obnovená goticky v 15. století je s délkou 93 m po katedrále v norském Trondheimu druhá největší v severní Evropě. Interiér je bohatě zdoben freskami z let 1480 až 1535.
• Radnice (Rådhus), moderní stavba z let 1938 až 1941, obložená norským mramorem, má 60 m vysokou vyhlídkovou věž se zvonkohrou. V roce 2006 byla vybrána mezi dvanáct nejvýznamnějších architektonických a krajinářských děl dánského kulturního dědictví a zapsána na seznam tzv. Dánského kulturního kánonu.^[2]
• Stará radnice z let 1856 až 1857, dnes Dánské muzeum ženy (Kvindemuseet i Danmark).
• Skanzen Den gamle By („Staré město“), zahrnující městské domy z 16. až 19. století, shromážděné z různých částí Dánska.
• Zámek Marselisborg (Marselisborg slot) z let 1899 až 1902 s oborou (Herregård) a arboretem, letní sídlo královské rodiny.

Aarhuská univerzita byla založena 11. září 1928 (původně s poněkud odlišným názvem) a zpočátku měla jen desítky studentů. Výuka probíhala v zapůjčených prostorách, takže potřeba výstavby vlastního kampusu byla naléhavá. Poté, co v roce 1929 obec darovala univerzitě poměrně rozsáhlé pozemky, byla v roce 1930 vypsána architektonická soutěž.^[3] Vítězný projekt na celý kampus univerzity společně vypracovali Christian Frederik Møller, Kay Fisker a Povl Stegmann. Začlenění všech budov do terénu, návrh parku a celkové krajinářské řešení navrhl čtvrtý člen týmu, kterým byl krajinářský specialista Carl Theodor Sørensen.

První budovy komplexu byly dokončeny v roce 1933. Původně v nich sídlily katedry chemie, fyziky a anatomie (později se přestěhovaly do novějších budov). Slavnostní otevření nového kampusu se uskutečnilo 11. září 1933 za účasti krále Kristiána X., královny Alexandry, jejich syna korunního prince Frederika a předsedy vlády Thorvalda Stauninga spolu s tisícovkou pozvaných hostů. Poprvé byl také oficiálně použit nový název univerzity.^[4]

V roce 2006 byl původní kampus univerzity z 30. let 20. století včetně parku a celé krajinářské úpravy také vybrán mezi dvanáct nejvýznamnějších architektonických a krajinářských děl dánského kulturního dědictví a zapsán na seznam tzv. Dánského kulturního kánonu. Protože (jak již bylo zmíněno výše) do toho exkluzivního seznamu byla zařazena také Aarhuská radnice, je město Aarhus jediné místo kromě Kodaně, které v něm má více položek.^[2]

V tomto městě byla 25. června 1998 podepsána Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí, známá jako Aarhuská úmluva.

• Ole Rømer (1644–1710), dánský astronom a matematik^[5]
• Hans Hedtoft (1903–1955), dánský politik, ministerský předseda v letech 1947–1950 a 1953–1955^[6]
• Gabriel Axel (1918–1913), dánský filmový režisér, scenárista a producent^[7]
• Rudi Dutschke (1940–1979), německý sociolog a politický aktivista^[8]

Aarhus má za partnerská následující města:^[9]

•  
  Skanzen Den gamle By
•  
  Katedrála sv. Klimenta
•  
  Skříňový oltář v katedrále sv. Klimenta, dílo lübeckého mistra Bernta Notkeho z roku 1479
•  
  Divadlo

• Aarhuská radnice
• Aarhuská univerzita
• Dánský kulturní kánon
• Arne Jacobsen
• Erik Møller
• Christian Frederik Møller
• Kay Fisker
• Povl Stegmann
• Carl Theodor Sørensen

•   Galerie Aarhus na Wikimedia Commons
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Aarhus na Wikimedia Commons
•   Encyklopedické heslo Aarhus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky města

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.