[go: up one dir, main page]

Ľudmila Pajdušáková

slovenská astronomka

Ľudmila Pajdušáková (29. června 1916, Radošovce5. října 1979, Vyšné Hágy[1]) byla slovenská fyzička a astronomka, dlouholetá ředitelka Astronomického ústavu Slovenské akademie věd. Do mezinárodního povědomí se dostala jako objevitelka několika komet.

RNDr. Ľudmila Pajdušáková, CSc.
Narození29. června 1916
Radošovce
Úmrtí6. října 1979 (ve věku 63 let)
Vyšné Hágy
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Povoláníastronomka
ZaměstnavatelAstronomický ústav Slovenské akademie věd
OceněníNušlova cena (1946)
ChoťAntonín Mrkos
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Mládí a pomocná učitelka

editovat

Ľudmila Pajdušáková se narodila do rodiny obchodníka. V 16 letech ztratila oba rodiče, postarat se musela nejen o sebe, ale i o své tři mladší sourozence. Studovala na římskokatolickém Reálném gymnáziu v Kláštore pod Znievom a už tehdy se projevil její talent ke studiu matematiky a fyziky.[2] V letech 1935 –1936 pokračovala na soukromém učitelském ústavu a získala kvalifikaci pomocné učitelky. Vyučovala na lidové škole ve Vinosadech (1936–1937), v Slepčanech (1937–1939), na Měšťanské škole ve Štiavniku (1939 –1940), v Brvništi (1940–1942) a v Trenčianské Teplé (1942–1944).[3]

Vědecká pracovnice a ředitelka

editovat

Od 1. července 1944 začala pracovat na nové „Státní observatoři“ na Skalnatém plese, kde pracovala v letech 1944–1953, většinou vykonávala technické práce. Při zaměstnání studovala a v roku 1950 úspěšně ukončila studium astronomie na Přírodovědecké fakultě UK v Bratislavě. V letech 1953–1979 působila v Astronomickém ústavu SAV v Tatranské Lomnici. Od 16. srpna 1958 do 31. března 1979 zde působila ve funkci ředitelky. V roce 1966 získala vědeckou hodnost CSc.[3]

Zpočátku se věnovala fotografování meteorů a současně pátrala po kometách. Její zásluhou začala systematická práce při pozorování asteroidů na Skalnatém Plese. Jako vědecká pracovnice dosáhla největších úspěchů při studiu komet. V letech 1946–1953 objevila a spoluobjevila celkem pět nových komet, tři byly pojmenovány podle ní. Nejznámější je periodická kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.[3][4] Ľudmila Pajdušáková se systematicky věnovala pozorování meteorů, především rojových, a asteroidů, později i sluneční astronomii (studiu atmosféry Slunce, periodicity a variability sluneční činnosti). Její metodika pozorování zásadně přispěla k dalšímu rozvoji těchto oborů.[2] Sbírka jejích snímků v roce 1946, kdy dokázala s dostupnou technikou zachytit více než 11 000 meteorů na 10 000 snímcích byla druhá největší na světě, lepších výsledků dosahovala pouze Harvardova univerzita.[5]

Světový úspěch

editovat

Po druhé světové válce se, spolu s kolegy observatoře na Skalnatém Plese (Antonín Mrkos, Ľubor Kresák, Antonín Bečvář a Margita Vozárová-Kresáková), věnovala hledání nových komet. Jejich práce přinesla mimořádné výsledky. Ze 70 nových komet objevených v letech 1946–1959 na celém světe, připadlo 18 na observatoře na Skalnatém Plese a Lomnickém štítě. Mezinárodní ohlas jejich objevů byl výjimečný.[2] Na kongrese Mezinárodní astronomické unie v Římě v roce 1954 bylo Československo uznáno za „ velmoc komet“.

Aktivní doma i ve světě

editovat

Publikovala přibližně 20 vědeckých prací, desítky odborných prací a více než sto prací vědecko-popularizačního charakteru o astronomii, kosmonautice atd.

Při své práci a aktivitách se výrazně angažovala v mírovém a ženském hnutí. Byla členkou ÚV Socialistické akademie věd (1955–1960), v letech 1961–1963 byla členkou Světové rady míru, v letech 1962–1974 předsedkyní Slovenské astronomické společnosti při SAV. V roce 1967 byla zvolena členkou Mezinárodní astronomické unie, byla členkou Slovenského svazu žen (1964–1974) a členkou Komise pro záření a strukturu sluneční atmosféry (1967)[3]

Ocenění:

editovat

Nušlova cena (1946)

Řád práce (1956)

Československá cena míru (1971)

Keplerova medaile ČSAV (1973)

Koperníkova medaile ČSAV (1973)

Zlatá plaketa Slovenského svazu žen (1974)[3]

Osobní život

editovat

S astronomií spojila i svůj osobní život. Jejím prvním manželem byl český astronom Antonín Mrkos, který dlouhodobě pracoval na observatoři na Skalnatém plese. S ním se rozvedla. Ale Antonín Mrkos po své bývalé ženě, tři roky po její smrti, pojmenoval planetku 3636 Pajdusakova.

Posledních 16 let svého života prožila s Tiborem Hrčkem. S ním je také pochována na hřbitově v Tatranské Lomnici.[2]

V mnoha zdrojích je jako datum jejího úmrtí uveden 6. říjen 1979, podle úmrtního listu však zemřela 5. října 1979 v obci Vyšné Hágy.[6]

V den 100. výročí narození, 29. června 2016, v rodné obci Radošovce odhalili Ivan Hrček se synem Slávom (syn a vnuk Ľ. Pajdušákové ) pamětní desku.[7]

Reference

editovat
  1. Pamätná tabuľa k storočnici astronómky Ľudmily Pajdušákovej. www.sav.sk [online]. 2016-7-1 [cit. 2016-7-6]. Dostupné online. 
  2. a b c d Ženy tří republik: Ľudmila Pajdušáková, špičková vědkyně, která zastínila i své mužské kolegy. Plus [online]. 2018-08-31 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  3. a b c d e BARTOŠOVIČOVÁ, Marta. Ludmila-pajdusakova-prva-slovenska-astronomka [online]. https://vedanadosah.cvtisr.sk/ [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  4. Abecedný zoznam [online]. Matematický ústav SAV [cit. 2009-09-29]. Kapitola RNDr. Ľudmila Pajdušáková, CSc.. Dostupné online. (slovensky) 
  5. REFRESHER. Ľudmila Pajdušáková: Výnimočná žena slovenskej histórie, ktorú málokto pozná, no je po nej pomenovaná aj kométa. refresher.cz [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  6. SAV, CSČ-VS. Pamätná tabuľa k storočnici astronómky Ľudmily Pajdušákovej. SAV - Pamätná tabuľa k storočnici astronómky Ľudmily Pajdušákovej [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. CHROMEK, Stanislav. Ľudmila Pajdušáková (1916 - 1979), Radošovce. pam.epocha.sk [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

editovat