Úranos

Řecké božstvo
	Titáni a Olympští bohové;
	Vodní bohové;
	Podsvětní bohové;
	Personifikované představy;
	Jiní bohové;
	Prvotní bohové;
	Chaos; Aithér; Gaia; Úranos; Hémerá; Kronos; Erós; Erebos; Nyx; Ofión; Tartaros;

Úranos
Úranos
Choť	Gaia
Děti	Afrodíté; Brontés; Steropés; Eurymedon; Alkyoneus; Alpos; … více na Wikidatech
Rodiče	Chaos, Aithér a Ofión a Hémerá a Gaia
Příbuzní	Ourea a Pontos (sourozenci); Anterós, Deimos, Erós, Fobos, Harmonia, Hímeros, Hermafrodítos, Hymén, Priapos, Rhodos, Eryx, Týché, Peithó, Aineiás, Polykaón (syn Bouta), Golgos, Adrestia, Grácie a Lirnos (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úranos (latinsky Caelus) je v řecké mytologii první bůh nebes a nebe samo. Řecký výraz pro tohoto boha (Οὐρανός) byl také výrazem pro nebe. Po prvopočátečním Chaosu se zmocnil vlády nad světem.

Tellus, římská bohyně ztotožněná s Gaiou, s čtyřmi dětmi, pravděpodobně ročními obdobími, ve společnosti Aióna-Úrana, synkretická mozaika z italského města Sentinum, přibližně 200–250 n. l., mnichovské muzeum Glyptothek.

*Kastrace Urana*: freska od Giorgia Vasariho a Christofana Gherardiho, cca 1560 (Sala di Cosimo I, Palazzo Vecchio, Florencie)

Historie

Byl zrozen samotnou Gaiou – Zemí. Když Úranos ovládl svět, spojili se v manželství a z něho vzešly děti Titáni:

Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperion, Íapetos a Kronos
Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys

Později následovali další potomci:

tři Kyklópové – jednoocí obři
tři Hekatoncheirové – obři s padesáti hlavami a stem rukou.

Úranos všechny své děti nenáviděl, zejména Hekatoncheiry, svrhl je do Tartaru, do nitra země, odkud nesměli ven. Matka Gaia ponoukala Titány, aby za to Úrana potrestali a zbavili ho vlády. Nakonec se odhodlal nejmladší Kronos, zbavil ho mužství a vlády a prohlásil se za vládce sám.

Z Úranovy krve zrodila Gaia obry Giganty a Erínye – bohyně pomsty. Podle některých verzí byla posledním jeho potomkem bohyně Afrodíté, zrozená z mořské pěny. Většinou je však uváděn jako její otec Zeus a matkou bohyně Dióna.

U Římanů se stal z Úrana Uranus, bůh nebe a otec Saturna, který byl ztotožněn s řeckým Kronem. Bůh Calus patří až do císařské doby.

Starořecká báje o bohu jménem Úranos může souviset s bájí staroindickou, kde by mu přibližně odpovídal bůh Varuna. Uvažovalo se dokonce o etymologické souvislosti, ta však není považovaná za pravděpodobnou.

Manželky / děti

Všechny své potomky zplodil Uranus s Gaiou, kromě Afrodíté, která se zrodila z mořské pěny oplodněné genitáliemi vykastrovaného Urana. Seznam jeho potomků, včetně druhového zařazení:

První děti

Titáni, starší bohové

Okeanos, nejstarší z titánů
Koios
Kríos
Hyperion
Iapetos
Mnémosyné
Foibé
Rheia
Téthys
Theia
Themis
Kronos, nejmladší z titánů, sesadil Urana. Pak byl sám sesazen Diem, svým nejmladším potomkem.

Další děti

Kyklopové, jednoocí giganti

Hekatoncheirové

Potomci z Úranovy krve

Erínye, tři Fúrie

Giganti

Potomci z pěny, po kastraci

6 Melia, hamadryáda jasanu^[zdroj?]

Afrodíté

Planeta Uran

Po bohu Úranovi byla pojmenována planeta Uran, kterou 13. března 1781 dalekohledem objevil astronom William Herschel. Ten ji původně pojmenoval Georgium Sidus (Hvězda krále Jiřího) podle tehdejšího britského panovníka Jiřího III. Tento název nebyl přijat astronomy v ostatních částech Evropy. Například Francouzi přišli s pojmenováním po objeviteli. Německý astronom Johann Elert Bode navrhl název Uran jako logické pokračování^{[pozn. 1]} názvů tehdy známých planet sluneční soustavy.^[4] Tento název se začal postupně prosazovat i v Anglii a nejpozději od roku 1850 plně nahradil dříve užívaný název.

Název planety Uran byl inspirací pro německého chemika Martina Heinricha Klaprotha, který v roce 1789 objevil a pojmenoval chemický prvek uran.

Odkazy

Poznámky

↑ Úranos byl otcem Krona, Kronos (Saturn) byl otcem Dia, Zeus (Jupiter) byl otcem Área (Mars), Afrodíté (Venuše) a Herma (Merkur). Zatímco názvy dříve objevených planet jsou odvozeny od římského božstva, Uran je řeckého původu.

Reference

↑ ^a ^b ^c Encyclopedia of Ancient Deities. Jefferson: McFarland & Company. 2000. ISBN 0-7864-0317-9.
↑ ^a ^b titánomachie.
↑ ^a ^b Hésiodos: Θεογονία.
↑ Objev planety Uran. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-03-13 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online.

Literatura

Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
Publius Ovidius Naso, Proměny
Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
Robert Graves (1982), Řecké mýty – Odeon, Praha
Bořek Neškudla (2003), Encyklopedie řeckých bohů a mýtů – Libri, Praha, ISBN 80-7277-125-6
Vojtěch Zamarovský (2005), Bohové a hrdinové antických bájí – BRÁNA s.r.o., Praha, ISBN 80-7243-266-4

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Úranos na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Uranos v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Výtahy z originálních řeckých pramenů (v angličtině)

[Poznámka1-4] Úranos byl otcem Krona, Kronos (Saturn) byl otcem Dia, Zeus (Jupiter) byl otcem Área (Mars), Afrodíté (Venuše) a Herma (Merkur). Zatímco názvy dříve objevených planet jsou odvozeny od římského božstva, Uran je řeckého původu.

[0ff7500ecc55f808c504ca1e85faf56d2f084981-1] Encyclopedia of Ancient Deities. Jefferson: McFarland & Company. 2000. ISBN 0-7864-0317-9.

[e655be6825d894bc7fb1ea21b98ef5b1d63d11e6-2] titánomachie.

[3464e082f8aea23dddf8d12078092f625573f63b-3] Hésiodos: Θεογονία.

[5] Objev planety Uran. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-03-13 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[pozn. 1]

[4]

Úranos

Choť	Gaia^[1]
Děti	Afrodíté Brontés Steropés Eurymedon Alkyoneus Alpos … více na Wikidatech
Rodiče	Chaos^[2], Aithér^[2]^[1] a Ofión a Hémerá^[3] a Gaia^[3]^[1]
Příbuzní	Ourea a Pontos (sourozenci) Anterós, Deimos, Erós, Fobos, Harmonia, Hímeros, Hermafrodítos, Hymén, Priapos, Rhodos, Eryx, Týché, Peithó, Aineiás, Polykaón (syn Bouta), Golgos, Adrestia, Grácie a Lirnos (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.