Zemský okres Jablonec nad Nisou

Německý zemský okres Jablonec nad Nisou (německy Landkreis Gablonz an der Neiße) existoval v letech 1938 až 1945.

K 1. lednu 1945 zahrnoval šest měst:

• Jablonec nad Nisou / Gablonz an der Neiße
• Janov nad Nisou / Johannesberg
• Smržovka / Morchenstern
• Rychnov / Reichenau
• Tanvald / Tannwald
• Lučany nad Nisou / Wiesenthal an der Neiße

a dalších 29 obcí. K 1. prosinci 1930 měl jablonecký okres 113 464 obyvatel, dne 17. května 1939 jich bylo 98 006 a dne 22. května 1947 byl počet osob 67 373.

Před Mnichovskou dohodou z 29. září 1938 patřily okresy Jablonec nad Nisou a Semily k Československu.

Když ve dnech 1. - 10. října 1938 německá vojska obsadila Sudety, okresy Jablonec nad Nisou a část okresu Semily poté nadále nesly dřívější německá (rakouská) označení Gablonz an der Neisse a Semil. Politický okres Jablonec nad Nisou zahrnoval soudní okresy Jablonec nad Nisou a Tanvald. Ta část okresu Semily, která byla poněmčena – bez okresního města – zahrnovala obce a části obcí soudních okresů Železný Brod (Eisenbrod) a Vysoké nad Jizerou (Hochstadt), které byly začleněny do Německé říše. Od 20. listopadu 1938 se politické okresy Jablonec nad Nisou a Semily nesly ozančení „Landkreis“ a byly podřízeny náčelníkovi vojenské správy, generálplukovníkovi Waltheru von Brauchitsch.

Dne 21. listopadu bylo území okresu Jablonec nad Nisou a části okresu Semily formálně začleněno do Německé říše a spadalo pod správní obvod Sudetoněmeckých území pod řížením komisaře Konrada Henleina.

Správním sídlem bylo město Jablonec nad Nisou.

Od 15. dubna 1939 vstoupil v platnost zákon o struktuře správy v Říšské župě Sudety (něm. Reichsgau Sudetenland), zvaný též "Sudetský zákon" (něm. Sudetengaugesetz). Poté se okresy Jablonec nad Nisou a Semily (část) staly součástí Říšské župy Sudety a byly přiděleny novému vládnímu obvodu Ústí nad Labem/Aussig.

V letech 1939-1945 byl radním pro Jablonecký okres Rudolf Kriele (1900-1973)

K 1. květnu 1939 v Sudetech proběhla reorganizace částečně rozdělených okresů, po níž Okres Jablonec nad Nisou zůstal ve svých předchozích hranicích, přibyla však k němu zbývající část semilského okresu. Kromě toho byly do jabloneckého okresu začleněny některé další obce nebo části obcí:

• části obce Frýdštejn (Friedstein - část) z okresu Turnov, součásti Německé říše,
• obce Harrachov (Harrachsdorf), Paseky (Pasek) a Olešnice (Woleschnik) z okresu Jilemnice (Starkenbach),
• obec Milíře (Kohlstadt) v obci Jeřmanice (Hermannsthal) v okrese Liberec/Reichenberg,
• obec Malá Jizera (Klein Iser) v obci Bílý Potok (Weißbach) v okrese Frýdlant/Friedland.

Tento stav zůstal až do konce druhé světové války. Po roce 1945 bylo území včleněno opět do Československa a od roku 1993 do samostatného Česka.

Nadále platila předchozí místní jména, a to v německo-rakouské verzi z roku 1918.

V roce 1942 došlo k těmto územním změnám:

• Sloučení obcí Antoniwald, Josephsthal, Markt a Unter Maxdorf za vzniku nové obce Iserwald,
• Sloučení města Schumburg an der Desse (okres Swarow) a obcí Groß Hammer, Markt, Haratitz, Markt a Plaw za vzniku nové obce Großhammer (Jizerské hory),
• Sloučení měst Schumburg an der Desse ( bez okresu Swarow) a Tanvald za vzniku nového města Tanvald (Jizerské hory).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Gablonz an der Neiße na německé Wikipedii.

• Politický okres Jablonec nad Nisou
• Okres Jablonec nad Nisou

• Michael Rademacher: Landkreis Gablonz an der Neiße. Online-Material zur Dissertation. In: treemagic.org. 2006; abgerufen am 1. Januar 1900. 
• Landkreis Gablonz an der Neiße Verwaltungsgeschichte und die Landräte auf der Website territorial.de (Rolf Jehke), Stand 31. August 2013.