Třída Zwaardvis
Třída Zwaardvis | |
---|---|
Ponorka třídy Zwaardvis | |
Obecné informace | |
Uživatel | Nizozemské královské námořnictvo |
Typ | ponorka |
Lodě | 2 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Dolfijn |
Nástupce | třída Walrus |
Technické údaje | |
Výtlak | 2408 t (na hladině) 2640 t (pod hladinou) |
Délka | 66,92 m |
Šířka | 8,4 m |
Ponor | 7 m |
Pohon | 3 dieselgenerátory, 1 elektromotor |
Rychlost | 13 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou) |
Dosah | 10 000 nám. mil při 9 uzlech |
Posádka | 65 |
Výzbroj | 6× 533mm torpédomet |
Třída Zwaardvis byla třída ponorek nizozemského královského námořnictva. Skládá se z jednotek Zwaardvis (S 806) a Tijgerhaai (S 807), postavených loděnicí Rotterdamse Droogdok Maatschappij v Rotterdamu a zařazených do služby v roce 1972. Obě lodi byly postaveny jako náhrada za druhoválečné ponorky třídy Balao, dodané po válce z USA. Obě ponorky již nizozemské námořnictvo vyřadilo. Podle vylepšeného projektu byly postaveny ještě dvě ponorky třídy Chaj-lung pro námořnictvo Čínské republiky.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Konstrukce ponorek byla inspirována americkou třídou Barbel. Výzbroj ponorek tvořilo šest 533mm torpédometů. Z nich mohla být vypouštěna torpéda, kterých ponorka nesla 20 kusů. Pohonný systém tvořily tři dieselgenerátory a jeden elektromotor. Ty poháněly jeden lodní šroub. Ponorky dosahovaly nejvyšší rychlosti 13 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti 9 uzlů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Zwaardvis na Wikimedia Commons
- (anglicky) Profil třídy na serveru Globalsecurity.org