Třída Ariane (1927)
| Třída Ariane | |
|---|---|
 Ariane (Q122) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 4 |
| Osud | ztraceny |
| Předchůdce | třída Sirène |
| Nástupce | třída Circé |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 626 t (na hladině) 787 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 65,98 m (na vodorysce) |
| Šířka | 6,2 m |
| Ponor | 4,1 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby 1250 bhp + 1000 shp |
| Rychlost | 14 uzlů (na hladině) 7,5 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 3500 nám. mil při 9 uzlech (na hladině) 75 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 41 |
| Výzbroj | 1× 100mm kanón 2× 8,8mm kulomet (2×1) 7× 550mm torpédomet (13 torpéd) |
Třída Ariane byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1928–1942. Jedna ponorka se potopila už roku 1928. Ostatní za druhé světové války potopily vlastní posádky.[2]
Pozadí vzniku
[editovat | editovat zdroj]Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Objednány byly v rámci programu pro rok 1922. Svými vlastnostmi a výkony byly blízké třídě Sirène.[1] Do služby byly přijaty v letech 1928–1929. Postavila je francouzská loděnice Chantiers et Ateliers Augustin Normand v Le Havre.[2]
Jednotky třídy Ariane:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|
| Ondine (Q121) | 1923 | 8. května 1925 | 1928 | Dne 3. října 1928 se potopila po kolizi s řeckou obchodní lodí. |
| Ariane (Q122) | 1923 | 6. srpna 1925 | září 1929 | V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 9. listopadu 1942 během operace Torch v Oranu potopena vlastní posádkou. |
| Eurydice (Q130) | 1923 | 31. května 1927 | září 1929 | V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopena vlastní posádkou. Dne 22. června 1944 potopena spojeneckých letectevm. |
| Danaé (Q131) | 1923 | 11. září 1927 | listopad 1929 | V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 9. listopadu 1942 během operace Torch v Oranu potopena vlastní posádkou. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Ponorky nesly sedm 550mm torpédometů se zásobou třinácti torpéd. Pouze dva příďové torpédomety se nacházely uvnitř tlakového trupu, ostatní byly externí. Dva byly na přídi, dva otočně za věží a jeden na zádi. Dále nesly jeden 100mm kanón a dva 8,8mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Normand-Vickers o výkonu 1250 bhp a dva elektromotory o výkonu 1000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14 uzlů na hladině a 7,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 3500 námořních mil při rychlosti 9 uzlů na hladině a 75 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 80 metrů.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Ariane (1927) na Wikimedia Commons
