Sámské jazyky
| Sámské jazyky | |
|---|---|
 1. Jižní sámština, 2. Umeská sámština, 3. Piteská sámština, 4. Luleská sámština, 5. Severní sámština, 6. Skoltská sámština, 7. Inarijská sámština, 8. Kildinská sámština, 9. Terská sámština | |
| Rozšíření | Norsko, Švédsko, sever Finska, Murmanská oblast (Rusko) |
| Počet mluvčích | 25 000 - 30 000 |
| Počet jazyků | 12 z toho 9 živých |
| Klasifikace | |
| ISO 639-2 | smi |
| Dělení | |
Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska). V závislosti na povaze a podmínkách existuje dělení na deset nebo více sámských jazyků.
Historie názvu
[editovat | editovat zdroj]Tradičnější označení laponština, které se uchytilo v mnoha jazycích Evropy, je exonymem, které obyvatelé získali kdysi s pejorativním nádechem od germánského obyvatelstva dle Lappi - hařík (dle způsobu odívání, přičemž později pejorativní nádech vymizel). Novější varianta sámština vychází ze sámského endonyma.[1][2][3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Sámské jazyky, stejně jako ostatní uralské jazyky, patří typově především k aglutinačním jazykům, tzn. že k základu slova se připojují gramatické morfémy, kterým v jazycích jiného typu funkčně odpovídají celá slova. S aglutinací souvisí například výskyt posesivních sufixů. Dále v sámských jazycích chybí kategorie rodu, člen, do jisté míry v nich lze najít vokálovou harmonii, jestliže ji nechápeme pouze jako jednoduchou alternaci předních a zadních samohlásek koncovek a přípon. Sámské jazyky mají menší počet pádů, než je tomu běžné u jiných jazyků této skupiny. Obvyklými pády jsou nominativ, akuzativ, genitiv, illativ, lokativ, komitativ a essiv. Sámská slovesa mají i tvar duálu pro vyjádření dvou životných osob. Sámská adjektiva mají dva základní tvary: tvar atributivní a predikativní, tzn. že užití jednoho z těchto tvarů závisí na postavení adjektiva ve větě – je-li atributem, nebo částí predikátu.
Dělení
[editovat | editovat zdroj]Sámové dodnes mluví devíti sámskými jazyky, ve dvou zaniklých se dochovaly texty. Mnoho těchto jazyků má navíc několik dialektů, takže mezi jednotlivými jazyky jsou plynulé přechody.
Dělení podle Ethnologue:[5]
- Východosámské jazyky - akkalská sámština, inarijská sámština, kildinská sámština, skoltská sámština, terská sámština
- Západosámské jazyky
- Severní západosámské jazyky - severní sámština, lulejská sámština, pitejská sámština
- Jižní západosámské jazyky - umejská sámština, jižní sámština
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PŘIBÁŇ, Pavel. Sámové v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku (analýza politického vývoje a sámské samosprávy). 2010 [cit. 2023-05-08]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Lebeda. s. 5, 9. Dostupné online.
- ↑ GRIMES, Barbara F; GRIMES, Joseph Evans, Summer Institute of Linguistics. Ethnologue. Michigan: SIL International, 2000. 966 s. Dostupné online. ISBN 1-55671-103-4. S. 54, 688, 695. (anglicky)
- ↑ International Union of Anthropological and Ethnological Sciences Commission on Nomadic Peoples. Nomadic Peoples. [s.l.]: Commission on Nomadic Peoples, 1983. Dostupné online.
- ↑ Ole Magnus Rapp; Catherine Stein. Sámis don't want to be 'Lapps'. Aftenposten. Aftenposten, 2008-02-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=1159-16
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kovář, Michal 2009 „Stručný přehled rysů severosámské gramatiky“ IN Hingarová – Hubáčková – Kovář : Sámové, jazyk, literatura a společnost. Červený Kostelec, Mervart.
- Hingarová, Vendula 2009. "Vitalita sámštiny napříč generacemi". IN Hingarová – Hubáčková – Kovář : Sámové, jazyk, literatura a společnost. Červený Kostelec, Mervart.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu sámské jazyky na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo sámština ve Wikislovníku
