Socialistická republika Bosna a Hercegovina
| Socialistická republika Bosna a Hercegovina Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina Социјалистичка Република Босна и Херцеговина
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
51 129 km²
| |||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||
4 377 033 (1991)
| |||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||
socialistická republika
| |||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||
| |||||||||||||
Socialistická republika Bosna a Hercegovina (zkráceně SR Bosna a Hercegovina; srbochorvatsky Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina, Социјалистичка Pепублика Босна и Херцеговина) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V lednu 1992 místní Srbové vyhlásili Republiku srbského národa v Bosně a Hercegovině, která byla prohlášena za jednotku SFRJ.[1] Jugoslávskou federaci Bosna a Hercegovina opustila v březnu 1992, od dubna 1992 v zemi zuřila občanská válka.
Vývoj názvu
[editovat | editovat zdroj]- 1945–1946: Federální stát Bosna a Hercegovina jako součást Demokratické federativní Jugoslávie
- 1946–1963: Lidová republika Bosna a Hercegovina jako součást Federativní lidové republiky Jugoslávie
- 1963–1992: Socialistická republika Bosna a Hercegovina jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní představa některých čelných funkcionářů AVNOJe počítala se vznikem národnostně homogenních republik, což by znamenalo, že Bosna a Hercegovina by se stala patrně pouze autonomní oblastí, jejíž postavení by bylo složité, neboť nebylo možné rozhodnout, zda Bosnu přiřknout k národnostně homogennějšímu Chorvatsku nebo Srbsku. Proto existovaly také například návrhy zvláštní autonomní oblasti řízené z federace.[2][3] Nakonec se s poukazem na ztráty Bosňanů v národnostně-osvobozeneckých bojích podařilo přesvědčit Edvarda Kardelje, který se statutem republiky souhlasil a v tomto duchu informoval i Tita.[2] To ve výsledku znamenalo, že 25. listopadu 1943 mohl Zemský protifašistický výbor národního osvobození Bosny a Hercegoviny vyhlásit státnost Bosny a Hercegoviny a přihlásit se k vytváření lidové a federativní Jugoslávie.[4]
První vláda Lidové republiky Bosny a Hercegoviny byla ustavena v Sarajevu v dubnu 1945.[2]
Administrativně-územní vymezení Bosny a Hercegoviny bylo v roce 1945 provedeno podle hranic Bosny a Hercegoviny stanovené Berlínským kongresem z roku 1878, přičemž došlo k drobným výměnám území s Chorvatskem a Černou Horou.[2]
Po celou dobu existence lidové, resp. socialistické republiky byla řešena otázka zdejších národností. V případě Srbů a Chorvatů problém nebyl, v případě Muslimů (od roku 1993 nazývaných Bosňáci)[5] však byly různé tendence, které měly vést k jejich řazení mezi předchozí dvě národnosti nebo do skupiny Jugoslávců s poukazem na to, že označení Muslimové vyjadřuje příslušnost ke konfesi a ne k národnosti. Smutným vyvrcholením rozporů mezi etniky byla zvěrstva za občanské války.
Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla do roku 1990 Komunistická strana, respektive Svaz komunistů.
V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, republikové Předsednictvo.
Výsledky prvních svobodných voleb kopírovaly etnické složení republiky. Skoro 40% hlasů získala Strana demokratické akce (SDA) Alije Izetbegoviće, třetinu hlasů získala Srbská demokratická strana Bosny a Hercogoviny (SDS) a dvacet procet získalo Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny (HDZ BiH).[6]
Političtí představitelé
[editovat | editovat zdroj]- Předseda Zemské antifašistické rady národního osvobození Bosny a Hercegoviny (ZABNOBiH)
- Srb Vojislav Kecmanović (25. listopadu 1943 – 26. dubna 1945)
- Předseda Předsednictva Národního shromáždění
- Srb Vojislav Kecmanović (26. dubna 1945 – listopad 1946)
- Srb Đuro Pucar (listopad 1946 – září 1948)
- Srb Vlado Šegrt (září 1948 – březen 1953)
- Předseda Národního shromáždění
- Srb Đuro Pucar (prosinec 1953 – červen 1963)
- Srb Ratomir Dugonjić (červen 1963 – 1967)
- Muslim/Bosňák Džemal Bijedić (1967–1971)
- Muslim/Bosňák Hamdija Pozderac (1971 – květen 1974)
- Předseda Předsednictva
- Srb Ratomir Dugonjić (květen 1974 – duben 1978)
- Muslim/Bosňák Raif Dizdarević (duben 1978 – duben 1982)
- Chorvat Branko Mikulić (duben 1982 – 26. dubna 1984)
- Srb Milanko Renovica (26. dubna 1984 – 26. dubna 1985)
- Muslim/Bosňák Munir Mesihović (26. dubna 1985 – duben 1987)
- Chorvat Mato Andrić (duben 1987 – duben 1988)
- Chorvat Nikola Filipović (duben 1988 – duben 1989)
- Srb Obrad Piljak (duben 1989 – 20. prosince 1990)
- Muslim/Bosňák Alija Izetbegović (20. prosince 1990 – 8. dubna 1992)
- Ministr pro Bosnu a Hercegovinu (součást jugoslávské vlády)
- Srb Rodoljub Čolaković (7. března 1945 – 27. dubna 1945)
- Ministerský předseda
- Srb Rodoljub Čolaković (27. dubna 1945 – září 1948)
- Srb Đuro Pucar (září 1948 – březen 1953)
- Předseda Výkonné rady
- Srb Đuro Pucar (březen 1953 – prosinec 1953)
- Muslim/Bosňák Avdo Humo (prosinec 1953 – 1956)
- Muslim/Bosňák Osman Karabegović (1956–1963)
- Muslim/Bosňák Hasan Brkić (1963–1965)
- Chorvat Rudi Kolak (1965–1967)
- Chorvat Branko Mikulić (1967–1969)
- Srb Dragutin Kosovac (1969 – duben 1974)
- Srb Milanko Renovica (duben 1974 – 28. dubna 1982)
- Muslim/Bosňák Seid Maglajlija (28. dubna 1982 – 28. dubna 1984)
- Srb Gojko Ubiparip (28. dubna 1984 – duben 1986)
- Chorvat Josip Lovrenović (duben 1986 – duben 1988)
- Srb Marko Ćeranić (duben 1988 – 20. prosince 1990)
- Chorvat Jure Pelivan (20. prosince 1990 – 8. dubna 1992)
Straničtí představitelé
[editovat | editovat zdroj]- Tajemníci Komunistické strany Bosny a Hercegoviny, od 1952 Svazu komunistů Bosny a Hercegoviny
- Srb Đuro Pucar (prosinec 1943 – březen 1965)
- Srb Cvijetin Mijatović (březen 1965 – 1969)
- Chorvat Branko Mikulić (1969 – duben 1978)
- Srb Nikola Stojanović duben 1978 – květen 1982)
- Muslim/Bosňák Hamdija Pozderac (23. května 1982 – 28. května 1984)
- Chorvat Mato Andrić (28. května 1984 – červen 1986)
- Srb Milan Uzelac (červen 1986 – květen 1988)
- Muslim/Bosňák Abdulah Mutapčić (květen 1988 – 29. června 1989)
- Muslim/Bosňák Nijaz Duraković (29. června 1989 – prosinec 1990)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HLADKÝ, Ladislav. Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno: Doplněk, 1996. 216 s. ISBN 80-85765-61-6. S. 144.
- ↑ a b c d HLADKÝ, Ladislav. Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno: Doplněk, 1996. 216 s. ISBN 80-85765-61-6. S. 87–97.
- ↑ RAMET, Pedro. Nationalism and Federalism; Yugoslavia 1963 - 1983. Bloomington: Indiana University Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-253-33972-3. Kapitola Axes of Nationalist Tension, s. 144. (angličtina)
- ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 21.
- ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 635.
- ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 574.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická republika Bosna a Hercegovina na Wikimedia Commons
