[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Blohm & Voss BV 155

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Messerschmitt Me 155)
Me 155 / BV 155
BV 155 V2
BV 155 V2
Určenívýškový přepadový stíhací letoun
VýrobceMesserschmitt, Blohm und Voss
Šéfkonstruktéring. Waldemar Voght
První let1. září 1944
Uživatel Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blohm & Voss BV 155 byl německý výškový přepadový stíhací letoun, který měl sloužit k útokům na spojenecké bombardovací svazy v průběhu druhé světové války. Charakteristikou tohoto letadla bylo abnormálně dlouhé křídlo (rozpětí 20,5 m). Původně jej vyvíjela firma Messerschmitt, měl tudíž zpočátku označení Me 155.[1]

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Projekt započala firma Messerschmitt AG v Augsburgu, vycházel konstrukčně z typu Messerschmitt Bf 109. Výsledkem měl být stíhací letoun operující z paluby budované letadlové lodi Graf Zeppelin (tato však nebyla nikdy dokončena). Vzhledem k prodlevám ve stavbě lodi si Luftwaffe zažádala o změnu na rychlý bombardér vyzbrojený jednou tisícikilogramovou bombou (verze Me 155A). Při sílících spojeneckých náletech byl v roce 1943 projekt opět změněn, tentokrát na výškový přepadový stíhací letoun schopný útoku na bombardovací svazy (verze Me 155B).[1]

V srpnu 1943 se vývoje ujala firma Blohm und Voss (Messerschmitt byl dost vytížen). Obě firmy však měly rozdílný názor na další vývoj. Ten nakonec pokračoval pod novým označením BV 155.

První BV 155 V1 vzlétl 1. září 1944. Letoun byl vybaven přetlakovou kabinou a kamerou Rb 50/30 umístěnou za pilotní sedačkou.

Další přepracovaný prototyp BV 155 V2 byl zalétán 15. února 1945. Druhý prototyp měl větší chladiče umístěné pod křídlem, zvětšeny byly také vodorovné ocasní plochy. V2 dostal také nový kapkovitý kryt kabiny. Stroj měl výbornou aerodynamiku a kvalitní motor Daimler-Benz DB 603 A s turbokompresorem TKL 15 a čtyřlistou dřevěnou vrtulí, což z něj ve výškách nad 12 000 metrů činilo potenciálně silného protivníka pro spojenecké stíhací letouny. Plánovaná výzbroj sestávala z 15mm, 20mm nebo 30mm kanónů.

V době pádu Německa byl ve Finkenwerderu rozpracován další prototyp V3 s pohonnou jednotkou DB 603 U a chladiči v trupu.[1] Rozpracovaný exemplář byl převezen do Velké Británie na letiště Farnborough a následně do USA.

Specifikace (BV 155B)

[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[1]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 690 km/h (ve výšce 16 000 m)
  • Dolet: 1 440 km (při výškovém letu)
  • Dostup: 17 100 m
  • Stoupavost: 11,5 m/s (ve výšce 16 000 m 3,92 m/s)

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]
  • 15mm, 20mm nebo 30mm kanóny

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d GUNSTON, Bill. Ilustrovaný průvodce: Německá, italská a japonská bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka & Vašut, 1997. ISBN 80-7180-182-8. Kapitola Blohm und Voss BV 155, s. 16–17. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GUNSTON, Bill. Ilustrovaný průvodce: Německá, italská a japonská bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka & Vašut, 1997. ISBN 80-7180-182-8. 
  • Hitchcock, Thomas H. Blohm & Voss 155 (Monogram Close-Up 20). Sturbridge, MA: Monogram Aviation Publications, 1990. ISBN 0-914144-20-0. (anglicky)
  • Green, William. Warplanes of the Second World War, Volume One: Fighters. Londýn: Macdonald & Co.(Publishers) Ltd., 10th impression 1972, p. 80-82. ISBN 0-356-01445-2. (anglicky)
  • Green, William. Warplanes of the Third Reich. Londýn: Macdonald and Jane's Publishers Ltd., 4th impression 1979, p. 88-91. ISBN 0-356-02382-6. (anglicky)
  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-2-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271
Průzkumné letouny
Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • Me 209 (I) • LF 1 • Me 261 • Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Blohm_%26_Voss_BV_155&oldid=23723421“