[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Menam-Čao-Praja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Menam)
Menam-Čao-Praja
místo splynutí zdrojnic Menam-Čao-Praja
místo splynutí zdrojnic Menam-Čao-Praja
Základní informace
Délka toku1200 km
Plocha povodí150 000 km²
Průměrný průtok2700 m³/s
SvětadílAsie
Zdrojnice
Ústí
Protéká
ThajskoThajsko Thajsko (Nakhon Sawan, Chainat, Uthai Thani, Ang Thong, Sing Buri, Ayutthaya, Nonthaburi, Samut Prakan, Bangkok)
Úmoří, povodí
Tichý oceán, Jihočínské moře
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Menam-Čao-Praja zvaná jen Menam nebo jen Čao-Praja (thajsky แม่น้ำเจ้าพระยา) je řeka na poloostrově Zadní Indie. Je to největší řeka v Thajsku, nepočítaje Mekong a Salwin, které tečou pouze po hranicích země. Postupně protéká provinciemi Nakhon Sawan, Chainat, Uthai Thani, Ang Thong, Sing Buri, Ayutthaya, Nonthaburi, Samut Prakan a také protéká hlavním městem Bangkokem. Je 1200 km dlouhá (od pramenů hlavní zdrojnice Ping 1500 km). Povodí má rozlohu 150 000 km².

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Zdrojnice pramení na svazích hřbetu Kchuntchan a na planině Fipannam. Teče ze severu na jih převážně Menamskou nížinou. Ústí do Thajského zálivu Jihočínského moře, přičemž vytváří deltu, která se díky naplaveným nánosům posunuje do moře každý rok o 30 až 60 cm.

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

V létě dochází k povodním, které jsou způsobené monzunovými dešti. Nejvyšší průtok má od května do listopadu, přičemž v posledních dvou měsících je významná část delty zaplavována. Nejnižší stav vody je v dubnu. Průměrný průtok vody na dolním toku činí přibližně 2700 m³/s.

Voda z řeky i jejich přítoků se hojně využívá k zavlažování, převážně rýžových polí. Po řece se plaví dřevo. Je na ní rozvinuté rybářství, průmyslově se zpracovávají kapři. Vodní doprava je možná v délce 400 km (k ústí řeky Ping) a při velké vodě do vzdálenosti 750 km až k městu Uttaradit. V deltě leží města Bangkok a Ajuttchaja.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]