Útok aktivního střelce

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: je potřeba článek rozšířit pomocí českých zdrojů s použitím české terminologie

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Útok aktivního střelce,^[1] v anglických zdrojích též označován jako masová střelba, je incident, ve kterém dojde k útoku s použitím střelných zbraní na větší množství lidí. Např. FBI a americká organizace Congressional Research Service definují masovou střelbu jako střelbu, při které zemře čtyři nebo více lidí, útočníka v to nepočítaje,^[2] mohou existovat definice zahrnující čtyři a více raněných,^[3] a jiné. Mezi masové střelby se počítají atentáty konkrétní osoby s dalšími oběťmi, zásahy policie,^[zdroj⁠?!] teroristické útoky s použitím střelných zbraní i případy, kdy nikdo kromě útočníka střelnou zbraň nemá a střelbu neopětuje. Naopak, nepočítají se mezi ně přestřelky v rámci bitvy dvou konvenčních armád.

Motivem útočníků může být pomsta za konkrétní událost, duševní nemoc, nebo terorismus ve smyslu prosazení politické nebo náboženské ideje prostřednictvím násilí.

Frekvence výskytu masových střeleb může změnit politiku vůči držení a získávání střelných zbraní v dané zemi, jako se to již stalo v případě Velké Británie a Austrálie.

Relativně ke své lidnatosti má pravděpodobně nejmenší četnost masových střeleb Japonsko, které hlásí dvě (ne nezbytně masové) střelby ročně.^[4]

Poměrně vysoká četnost masových střeleb je ve Spojených státech amerických.^[5] V roce 2023 tam bylo zaznamenáno téměř 40 případů masové střelby s více než 200 oběťmi.^[6] O několik let dříve tam ročně docházelo přibližně k 20 případům masové střelby se 4 oběťmi a více. Četnost masových střeleb v USA ale není v celosvětovém měřítku vysoká. V období mezi lety 1998 a 2012 činily USA 4.5 % světové populace a 3 % celosvětově mrtvých na následky masových střeleb, pokud jsou započítány i teroristické útoky a všechny incidenty s více než jedním střelcem.^[7]

Často zmiňované mýty o vysokém počtu masových střeleb na školách v USA jsou sporné. V posledních desetiletích docházelo a dochází v průměru k jedné masové střelbě (4 usmrcení a více) ve škole za 2 roky. Školy v USA přitom navštěvuje 70 milionů studentů a zaměstnanců. V průměru zemře v důsledku násilí (tj. i např. bodnutí v konfliktu gangů) na půdě škol v USA v průběhu vyučování kolem 15 osob.^[8]

Na území ČR se jednalo o střelbu v motorestu Kadrnožka u Plzně, ukradenou vojenskou zbraní, se 4 mrtvými v roce 1980, o střelbu v Kolíně v roce 1989 (4 oběti, ukradené zbraně ze školy a legální sbírky otce), o sérii vražd 1. až 3. září 2008 (Roman Postl) se 4 mrtvými nelegálně drženou pistolí, o masovou střelbu v hostinci v Petřvaldě v roce 2009 se 4 mrtvými s nelegálně drženou pistolí, o střelbu v Uherském Brodě v roce 2015 s 8 mrtvými s legálně drženou pistolí a revolverem a střelbu v Ostravě v roce 2019 se 7 mrtvými s nelegálně drženou pistolí a v neposlední řadě střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 21. prosince 2023 s 15 mrtvými.

Tento seznam referencí potřebuje upravit.

Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.

• FRIEDRICH, Roman. Útoky aktivních střelců v zahraničí a bezpečnostní kontexty pro Českou republiku. Kladno, 2020 [cit. 2023-12-27]. 96 s. Diplomová práce. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva. Vedoucí práce Barbora Vegrichtová. Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu masová střelba na Wikimedia Commons