Marian Schaller
Marian František Schaller | |
---|---|
převor Emauzského kláštera v Praze | |
Marian František Schaller | |
Církev | římskokatolická |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 13. února 1892 |
Místo narození | Žižkov Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 20. března 1955 (ve věku 63 let) |
Místo úmrtí | Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Vyznání | římskokatolické |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marian František Emanuel Schaller OSB (13. února 1892 Žižkov[1] – 20. března 1955 Praha) byl emauzský benediktin a římskokatolický kněz, jeden z představitelů českého liturgického hnutí. Zemřel jako oběť komunistického režimu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Marian Schaller byl synem Emanuela Schallera – c.k. poštovního sluhy, nemanželského syna Františky roz. Schaller, který se oženil s Alžbětou, dcerou Antonína Streitenberga – dohlížitele na dvoře Ferbenz (Rvenice, o. Louny) a Terezie roz. Gallina.z Opočna (o. Louny)
V mládí vstoupil do pražského benediktinského kláštera na Emauzích. V benediktinském řádu složil věčné sliby v roce 1917 a o pět let později přijal kněžské svěcení.
V době po první světové válce se aktivně zapojil do českého liturgického hnutí, a postupem času se stal jeho významným představitelem. Podílel se na vydávání liturgické literatury (např. revidoval český misálek svého spolubratra, P. Prokopa Baudyše, OSB – tento překlad je dodnes znám jako tzv. Schallerův misál), napsal i stěžejní dílo Liturgie.
Po akci „K“ (tj. ode dne 26. června 1950) byl internován v Želivském klášteře, odkud byl nejdříve odeslán ke dni 30. listopadu 1953 do Charitního domova na Moravci a následně k 15. dubnu 1954 do Ostředka. Později, stejně jako řada dalších katolických duchovních, vězněn a ve vězení mučen. Mučení podlomilo jeho zdraví a psychiku, začal umírat. Krátce před smrtí byl z vězení propuštěn. Zemřel u svých příbuzných na Žižkově 20. března 1955. Jeho smrti byl přítomen jeho spolubratr, fra Damián Berka, OSB, který o tom zanechal písemné svědectví.
Kdo rozumí obřadům katolické liturgie, nebude ani od celého světa očekávat, že by mu kdo mohl ukázati něco vznešenějšího, půvabnějšího, pravdivějšího a při tom spásnějšího.Marian Schaller, Liturgie, Praha 1933, s. 32
Zatím poslední vydání jeho misálu vyšlo v roce 1952 (další jako reprint až v roce 2015.[2]). Tento misál je stále hojně užíván příznivci tridentské liturgie (kterou je v římskokatolické církvi opět možno od roku 2007 bez omezení sloužit na základě Motu proprio Summorum pontificum papeže Benedikta XVI.).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Prokopa na Žižkově v Praze
- ↑ Karmelitánské nakladatelství. ikarmel.cz [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PETERA, Václav: Géniové církve a vlasti (dostupné online Archivováno 9. 1. 2014 na Wayback Machine.)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marian Schaller na Wikimedia Commons
- Marian Schaller
- Marian Schaller Archivováno 9. 1. 2014 na Wayback Machine.