[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Moravská brána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moravská brána
Moravská brána a Hostýnské vrchy, výhled nad obcí Veselíčko
Moravská brána a Hostýnské vrchy, výhled nad obcí Veselíčko

Nejvyšší bod382 m n. m.
Rozloha534 km²
Střední výška263,5 m n. m.

Nadřazená jednotkaZápadní Vněkarpatské sníženiny
Sousední
jednotky
Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Vyškovská brána, Ostravská pánev
Podřazené
jednotky
Bečevská brána, Oderská brána

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIIIA-4
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Moravská brána

Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě a okrajově severními částmi i ve Slezsku. Je to součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin. Tvoří protáhlou, asi 70 km dlouhou sníženinu mezi Podbeskydskou pahorkatinou (Karpaty) a Nízkým Jeseníkem (Hercynská pohoří), od Přerova po Ostravu, a propojuje Hornomoravský úval a Ostravskou pánev. Jde o jednu z hlavních přirozených komunikačních spojnic v rámci střední Evropy, mezi pobaltským a podunajským prostorem, využívanou od pravěku zvířaty i lidmi.

Geomorfologie a geologie

[editovat | editovat zdroj]

Tvoří ji rovina nebo mírná pahorkatina vyplněná neogénními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Jejím nejvyšším bodem je jižní úbočí kopce Obírka, kde hranice celku procházející svahem kopce, dosahuje výšky 382 m.[1][pozn. 1] Nejvyšším vrcholem je pak bezejmenná kóta 344 m nacházející se západně od obce Olšovec.[3] Podle příslušnosti k povodí se člení na dva podcelky: Bečevskou bránu (zahrnující část povodí řeky Bečvy) a Oderskou bránu (zahrnují část povodí řeky Odry).

Členění Moravské brány
Moravská brána Bečevská brána Jezernická pahorkatina
Dolnobečevská niva
Radslavická rovina
Oderská brána Oderská niva
Bartošovická pahorkatina
Klimkovická pahorkatina

Moravskou branou prochází napříč hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Baltského moře (řeka Odra) a Černého moře (řeka Bečva), jeho nejnižší bod se zde nachází v mělkém sedle mezi Hranicemi, Stříteží nad Ludinou a Bělotínem ve výšce 311 m n. m. (přirozeně), resp. 297 m n. m. (vykopaný železniční zářez).[pozn. 2] Evropské rozvodí Bělotín je v terénu vysokým betonovým památníkem vyznačené místo při silnici I/47 mezi Hranicemi a Bělotínem, které se nachází ve výšce 337 m n. m.[4]

Protisměrně jí protékají řeky Bečva (na jihozápad) a Odra (na severovýchod) s přítokem Luhou – prochází tudy hranice jejich povodí, což je současně hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Baltského a Černého moře.

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

Předmětem zvláštní ochrany jsou vesměs zbytky lužního lesa a zachovalé přirozeně meandrující toky. Značnou část Oderské brány pokrývá Chráněná krajinná oblast Poodří, v níž se ještě nacházejí maloplošná zvláště chráněná území:

Mimo CHKO Poodří jsou dále tato chráněná území:

Zcela okrajově sem zasahuje Přírodní park Oderské vrchy.

Pomyslným střediskem Moravské brány je město Hranice, ležící zhruba uprostřed. Na protilehlých vstupech do brány leží větší města Ostrava a Přerov. Dalšími městy v bráně jsou Lipník nad Bečvou, Studénka a Klimkovice, po okrajích se nachází Bílovec, Fulnek, Nový Jičín, Odry, Příbor. Dalšími významnějšími sídly jsou např. Kunín, železniční uzel Suchdol nad Odrou nebo rodiště J. G. Mendela Hynčice.

Moravská brána je od pradávna klíčovou komunikační spojnicí Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka,[5] později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchieSeverní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí, po rekonstrukci (v totožné trase) označovaná jako 2. tranzitní železniční koridor, jenž je součástí VI. panevropského koridoru. Moravskou branou prochází také dálnice D1, evropské silnice E442 a E462, a v plánech jí vedl i průplav Dunaj-Odra. Také se v ní nachází ostravské letiště Leoše Janáčka (Mošnov).

  1. V některých zdrojích je považován za nejvyšší bod kopec Lučická Stráž dosahující výšky 339 m.[2] Je však nejvyšším pojmenovaným kopcem.
  2. Přirozeně nejnižší místo na rozvodí Bečvy a Odry (301 m) se nachází mimo Moravskou bránu v tzv. Porubské bráně na katastru vsi Vysoká (Hustopeče nad Bečvou).
  1. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR s vrstvou Geomorfologické jednotky [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-09-15]. Pro lepší viditelnost je vhodné si zvýšit průhlednost vrstvy. Dostupné online. 
  2. Lučická Stráž: Časopis Poodří [online]. www.infoSystem.cz [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. 
  3. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR s vrstvou Geomorfologické jednotky [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-09-15]. Pro lepší viditelnost je vhodné si zvýšit průhlednost vrstvy. Dostupné online. 
  4. Památník rozvodí [online]. Turistický portál České republiky CZeCOT [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. 
  5. KOBZA, Miroslav. Dálnice procházející Moravskou bránou vede ve stopách pravěkých stezek. Rádio vašeho kraje [online]. Český rozhlas, 2015-02-26 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]