Obec se nachází v údolí řeky Náby obklopena rozsáhlými lesy. Na severu katastru města vzniká řeka Nába soutokem říček Waldnaab a Haidenaab. V části Luhe se do Náby vlévá řeka Luhe. Údolí Náby je otevřeno severojižním směrem, zatímco na východ a západ vyrůstají hřebeny horního Falckého lesa. V údolí řeky Náby prochází železniční trať Regensburg - Oberkotzau (–Hof), dálnice A93 a bývalá dálková silnice č. 15.
Na břehu řeky Waldnaab byl v provozu malý vodní hamr. První mlýn na řece Nábě je v Luhe. Dříve zde vodní energie poháněla pilu a obilný mlýn, dnes voda napájí elektrické generátory.
Existují důkazy o osídlení již před 6. stoletím před naším letopočtem (mohyla v Neumaierhofu). Dlouho před rokem 1000 pronikali slovanští osadníci z východu do oblasti horního Falckého lesa a i do údolí řeky Náby. Dokument z roku 905 vypráví o určitém majetku, který král Ludvík Dítě na žádost markraběte Luitpolda daroval tzv. Hube, tj. dvůr s půdou, od toku řeky Luhe, který dříve vlastnil otrok jménem Gruonkin: (‚… cuidam homini suo nomine Immo in comitatu senioris sui prope aquam que dicitur Loua unam quam sclauus quidam nomine Gruonkin quondam obsederat …[2]‘).
Původ místa Luhe se tradujue ke „křižovatce tří starých cest“ [5]. Podél Náby z Řezna do Magdeburgu kolem Schwarzenfeldu, Nabburgu, Pfreimdu a Wernbergu na sever, která vedla k Wismarské zátoce přes střední Německo. Tato pravděpodobně nejstarší obchodní cesta v Horní Falci protínala Luhe, „kterou prý zmiňoval již ve 2. století n. l. Claudius Ptolemajský z Alexandrie...[3]“ Druhá stará obchodní stezka vedla z Norimberku přes Amberg a Luhe do Chebu. Poslední „starobylá cesta“[4] přicházela ze Sulzbachu vedla přes Luhe podél stejnojmenné řeky k Michldorfu, Kaimlingu, Waldau a odtud přes Georgenberg do Tachova.
Přesný čas vzniku obce Luhe nelze určit. Je však jisté, že Luhe vznikl již před rokem 1280, protože tehdy byl poprvé zmíněn jako trhová obec v dodatku k Parkstein-Weiden-Flosského Urbáře berního úřadu ve Straubingu. V polovině 13. století byla Luhe udělena tržní práva. Toto privilegium potvrdil v roce 1331 císař Ludvík Bavor a v roce 1383 pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Obyvatelům Luhe bylo umožněno pořádat dvakrát ročně výroční trh a každou středu tržní den. Privilegium z roku 1331 zahrnovalo také propůjčení soudních pravomocí. V roce 1376 bylo pražským arcibiskupem povoleno také pořádání pouti. Starý trh v Luhe získal jako hospodářská křižovatka značný hospodářský význam. Právě zde se středověká Magdeburger Straße, která vede severojižním směrem, protíná s Alte Heerstraße (část Zlaté cesty) vedoucí z Norimberku do Prahy. Dalším důležitým spojením byl Amberg, centrum pozdně středověké těžby železné rudy. Obchod a řemesla těžily v Luhe z centrálního umístění. O cestující, formany a tažná zvířata se musel někdo postarat. V té době už byly v Luhe čtyři mlýny, několik hostinců, pekáren, řezníků a obchodů se smíšeným zbožím. Trasa poštovního dostavníku zřízeného na konci 17. století vedla přes Luhe z Řezna do Chebu. Železnice byla postavena v roce 1863. Do roku 1910 zde byly vybírány mýtné poplatky. V 17. a 18. století byly v Luhe k nalezení všechny obvyklé obchody. Kromě potravinářského průmyslu také tkalci, kováři, koláři, kovotepci, kožedělníci, ševci a tesaři se zvláštními řemeslnými předpisy. Od roku 1420 se v Luhe také vařilo pivo.
V roce 1928 se velká část městyse Luhe stala obětí požáru. Při mlácení vypukl z elektrického zkratu oheň. Celé tržiště a mnoho dalších domů v obci bylo zničeno (zasaženo bylo 44 nemovitostí), oheň se zastavil před farním kostelem.
Poutní kostel svatého Mikuláše v LuheFarní kostel svatého Martina v Luhe: středověký opevněný kostel s barokním a rokokovým interiérem a se sedmi oltáři
Barokní svatyně svatého Mikuláše v Luhe / Koppelbergu
Novogotická kaple Panny Marie Bolestné v Luhe
Stará radnice s historickým tržištěm v Luhe (se švédskou věží, pranýřem a kamenným reliéfním mečem)
Stará barokní fara v Luhe
Hamernický zámeček a kaple svatého Vavřince v Unterwildenau ze začátku 17. století
Novobarokní socha Madony na náměstí v Luhe
Hamerský zámeček v UnterwildenauKostel svatého Michaela v Oberwildenau
↑KOBLER, Michael. Historischer Atlas von Bayern. Altbayern Bd. I, Heft 50, bearb. von E. Müller-Luckner; Heft 51, bearb. von M. Jekle; Heft 53, bearb. von G. Pölsterl . Altbayern Bd. II, Heft 2, bearb. von H. Sturm 365. Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte: Germanistische Abteilung. 1982-08-01, roč. 99, čís. 1, s. 365–367. Dostupné online [cit. 2020-04-20]. ISSN2304-4861. DOI10.7767/zrgga.1982.99.1.365.
↑BERND, DIETER. Vohenstrauss : Pflegamt Tännesberg-Treswitz, Amt Vohenstrauß, Pflegamt Pleystein, Landgrafschaft Leuchtenberg, Herrschaft Waldthurn. München: Komm. für Bayerische Landesgeschichte XVI, 256 Seiten, 7 Blätter s. Dostupné online. ISBN3-7696-9900-9, ISBN978-3-7696-9900-5. OCLC220599246
Německo
multimediální obsah na Commons
Luhe-Wildenau 
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luhe-Wildenau na Wikimedia Commons
