[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Jurij Borisovič Levitan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jurij Borisovič Levitan
Narození19. záříjul. / 2. října 1914greg.
Vladimir
Úmrtí4. srpna 1983 (ve věku 68 let)
Bělgorod
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Povolánírozhlasový moderátor a hlasatel
Oceněnímedaile Za vítězství nad Německem
Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina
zasloužilý umělec RSFSR
národní umělec RSFSR
jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Levitanovo hlášení z 8. května 1945

Jurij Borisovič Levitan (rusky Ю́рий Бори́сович Левита́н, 2. října 1914 Vladimir4. srpna 1983 Bessonovka) byl sovětský rozhlasový hlasatel.

Narodil se jako Judka Levitan v židovské rodině, jeho otec byl krejčí. Od dětství vynikal silným hlubokým hlasem. Po neúspěšném pokusu o hereckou kariéru se v roce 1932 stal zaměstnancem Radia Moskva. Josif Vissarionovič Stalin si Levitanův přednes oblíbil a nařídil, aby byly tomuto hlasateli svěřovány zásadní zprávy. Levitan tak oznámil v červnu 1941 zahájení Operace Barbarossa, byl hlavním hlasem sovětské propagandy za druhé světové války a informoval také o německé kapitulaci v roce 1945.[1] Levitan četl do rozhlasu zprávu o Stalinově úmrtí i o prvním vesmírném letu Jurije Gagarina.[2] Každoročně uváděl pořad Minuta ticha, připomínající oběti války. Namluvil také komentář k filmům Jeřábi táhnou a Vojáci svobody a k audiovizuálnímu průvodci památníkem Mamajova mohyla.

V roce 1974 mu byl udělen Řád Říjnové revoluce a v roce 1980 titul národní umělec SSSR. V jeho rodném městě mu byl odhalen pomník, jmenuje se po něm také několik ulic i letadlo Aeroflotu.

  1. Jurij Levitan. Hlas Moskvy na rozhlasových vlnách. Plus [online]. 2020-05-11 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  2. KOUBSKÝ, Petr. „Nebojte se, jsem sovětský občan a právě jsem se vrátil z vesmíru.“ Šedesát roků od Gagarinova letu. Deník N [online]. 2021-04-12 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]