Jindřich Dvořák (politik)

Jindřich Dvořák
Jindřich Dvořák (Národní album, 1899)
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1870 – 1878
Stranická příslušnost
Členství	Moravská národní str. (staročeši)
Narození	21. dubna 1840 Jiříkovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. srpna 1904 (ve věku 64 let) Tišnov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	Marie Dvořáková
Alma mater	Vídeňská univerzita Karlo-Ferdinandova univ.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Dvořák (21. dubna 1840 Jiříkovice^[1][2] – 15. srpna 1904 Tišnov^[3][2][4]) byl rakouský novinář a politik české národnosti; poslanec Moravského zemského sněmu.

Už během gymnaziálních studií psal básně. Studoval práva na Vídeňské univerzitě a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Během studia vysoké školy ve Vídni i v Praze byl činný ve vlasteneckých skupinách. Přispěl básněmi a povídkami do vídeňských almanachů Dunaj a Nezabudky, v Praze publikoval v denním tisku. V roce 1862 vydal v Brně samostatnou básnickou sbírku.^[4]

Od roku 1866 byl redaktorem listu Moravská orlice v Brně.^[2] Podle jiného zdroje se již roku 1864 stal šéfredaktorem Moravské orlice a byl jím až do roku 1872. V roce 1869 byl vězněn pro své politické aktivity a podporu táborového hnutí. Do roku 1876 byl ředitelem filiálky banky v Brně.^[4] V roce 1877 působil jako poručík u zeměbrany v Opavě.^[2] Coby důstojník zeměbrany působil na postu učitele ve škole pro důstojnické aspiranty v Těšíně a Opavě.^[4] Od roku 1880 pobýval ve Vídni.^[2] Zde nastoupil do redakce listu Die Reform, který vydával Franz Schuselka. Roku 1881 přešel jako spolupracovník do redakce listu Tribüne, který v němčině (ale s pročeským zaměřením) vydával Jan Stanislav Skrejšovský. Po Skrejšovského smrti Dvořák do roku 1884 redigoval tento list.^[4] Roku 1884 se opět přestěhoval do Brna. Působil jako novinář a spisovatel.^[2] V Brně začal vydávat Národní noviny. Roku 1885 pak nastoupil na pozici hlavního redaktora deníku Hlas. V této funkci setrval až do 1. června 1894. Pak nastoupil opět do redakce Moravské orlice, kde měl na starosti politické a národohospodářské zprávy. Poté, co týdeník Moravská orlice zanikl, působil jako publicista na volné noze. Vydal několik politických spisů.^[4] Mezi jeho publikace patří i sborník Moravské sněmování roku 1848-49,^[4] dokumentující fungování zemské samosprávy v revolučním roce 1848.^[5]

Zároveň byl majitelem cihelny v Žabovřeskách. V roce 1904 požádal zemský soud v Brně o zápis této firmy do obchodního rejstříku pod názvem Jindřich Dvořák a spol. Tichým společníkem tohoto podniku byl brněnský advokát JUDr. Jan Švec. Po smrti Dvořáka roku 1904 firmu Švec převzal.^[2]

V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách 1870 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Brno, Tišnov, Ivančice. Mandát zde obhájil i v zemských volbách v září 1871 a zemských volbách v prosinci 1871. Roku 1872 byl zbaven mandátu a znovuzvolen 22. listopadu 1873.^[6]

V roce 1870 se uvádí jako oficiální kandidát Moravské národní strany (staročeské).^[7] V doplňovacích volbách roku 1873 byl uváděn coby mladočech.^[8] Roku 1871 se stal i členem Moravského zemského výboru.^[4]

Zemřel v srpnu 1904 po dlouhé a bolestné chorobě ve věku 64 let.^[4] Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.^[3]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Dvořák (politik)
• DVOŘÁK, Jindřich: Moravské sněmování roku 1848-49 : na padesátiletou památku novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn