Jiří Sequens

Jiří Sequens
Narození	23. dubna 1922 Brno Československo Československo
Úmrtí	21. ledna 2008 (ve věku 85 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Bubenečský hřbitov
Alma mater	Konzervatoř Brno (do 1946)
Povolání	filmový režisér, scenárista, divadelní herec, režisér a televizní režisér
Zaměstnavatel	Akademie múzických umění v Praze
Ocenění	národní umělec (1979)
Choť	Zdena Sequensová
Děti	Sylva Sequensová Jiří Sequens ml.
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jiří Sequens (23. dubna 1922 Brno – 21. ledna 2008 Praha) byl český filmový a televizní režisér^[1] a scenárista.

Jiří Sequens se narodil v Brně. Jeho předkové pocházeli z Francie a emigrovali před Velkou francouzskou revolucí z Paříže do Chotěboře. Věnovali se hodinářství a od roku 1885 měli firmu na kapesní a nástěnné hodiny.^[2] V Brně vystudoval gymnázium a dramatické oddělení konzervatoře (1946). Již za okupace začínal jako mladý herec v Zemském divadle v Brně a v rozhlase. Po druhé světové válce studoval v letech 1946–1947 filmové techniky v Moskvě na Vysoké filmové škole,^[1] kde se dostal poprvé do styku s filmem jako asistent režiséra Sergeje Gerasimova. V Moskvě navštěvoval také Ejzenštejnův seminář režijní práce. Po návratu studoval půl roku vysokou filmařskou školu IDHEC v Paříži.

Po výkonu základní vojenské služby pracoval jako divadelní režisér v Divadle E. F. Buriana a Divadla státního filmu, kde se v letech 1949–1950 stal uměleckým vedoucím. Od roku 1951 působil v československém filmovém průmyslu. V 50. letech natočil několik filmů s budovatelskou tematikou. Za vrchol jeho filmové tvorby ze 60. let je považováno drama Atentát (1964) o atentátu na Reinharda Heydricha. Ve 2. polovině 60. let natočil televizní sérii detektivních příběhů na motivy románu Jiřího Marka Hříšní lidé města pražského (1968), na kterou později navázal několika celovečerními filmy. V období normalizace profitoval ze svého členství v komunistické straně; například mu byla svěřena režie seriálu 30 případů majora Zemana (1974–1979).^[3] Svoji režisérskou dráhu ukončil v roce 1998 televizním seriálem Hříšní lidé města brněnského.

V letech 1971–1990 působil jako pedagog filmové a televizní režie na FAMU. Angažoval se jako předseda Svazu divadelních umělců a Svazu československých dramatických umělců. Byl mu udělen titul zasloužilý umělec (1972) a národní umělec (1979).

V některých režisérových filmech hrály také jeho děti – herci Sylva Sequensová (* 1958) a Jiří Sequens ml. (* 1961).

Zemřel v Ústřední vojenské nemocnici v Praze přirozenou smrtí. Má hrob na Bubenečském hřbitově v Praze spolu se svojí manželkou Zdenou Sequensovou (4. února 1925 – 9. listopadu 2010).

• 30 případů majora Zemana
• Štědrý večer pana rady Vacátka
• Vražda v hotelu Excelsior
• Partie krásného dragouna
• Pěnička a Paraplíčko
• Pokus o vraždu
• Smrt černého krále
• Hříšní lidé města pražského
• Atentát
• Větrná hora

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Sequens
• Jiří Sequens v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jiří Sequens v Internet Movie Database (anglicky)
• Jiří Sequens na Kinoboxu
• Jiří Sequens v Encyklopedii dějin města Brna
• Jiří Sequens v informačním systému abART
• Hrob Jiřího Sequense na portále BillionGraves.com

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.