James Bond

James Bond, také známý jako agent 007 (v anglickém originále se vyslovuje „dabl ou sevn“), je fiktivní britský tajný agent, sloužící v britské tajné službě MI6. Postavu vytvořil spisovatel Ian Fleming roku 1952,^[1] po něm psali knižní příběhy i další autoři. Do roku 2021 vzniklo celkem 25 oficiálních celovečerních filmů s hlavní postavou Jamese Bonda.

Ian Fleming napsal o Bondovi řadu románů, které byly vesměs zfilmovány. Po jeho smrti v roce 1964 pak v psaní příběhů pokračovali Kingsley Amis, John Pearson, John Gardner, Raymond Benson a Charlie Higson.

Postava Jamese Bonda se poprvé objevila už roku 1954 v epizodě Casino Royale televizního seriálu Climax!. Ve filmu pak postava Jamese Bonda existuje od roku 1962 a bylo o ní natočeno 24 „oficiálních“ filmů a dva „neoficiální“, přičemž se za oficiální považují filmy, které natočila společnost EON Productions. Za tu dobu se z této série stala kultovní záležitost. Autorská práva pro 24 oficiálních filmů vlastní MGM.

Většinu oficiálních filmů produkovali Albert R. Broccoli a Harry Saltzman, než se Broccoli stal v roce 1974 výhradním producentem. Jeho dcera Barbara Broccoliová a jeho nevlastní syn Michael G. Wilson po něm převzali produkování série v roce 1995.

Představiteli Bonda v oficiálních filmech se postupně stali:

• Sean Connery (6 filmů)
• George Lazenby (1 film)
• Roger Moore (7 filmů)
• Timothy Dalton (2 filmy)
• Pierce Brosnan (4 filmy)
• Daniel Craig (5 filmů)

Broccoliho rodinná firma Danjaq, L.L.C. spoluvlastní filmovou sérii o Jamesi Bondovi se společností United Artists od poloviny sedmdesátých let, kdy Saltzman prodal UA svůj podíl ve společnosti Danjaq. V současnosti^[kdy?] sérii distribuuje konsorcium Comcast/Sony prostřednictvím mateřské společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, která je mateřskou organizací společnosti United Artists.

Dvě další bondovky byly natočeny nezávisle na EON: Casino Royale z roku 1967, kde hrál Bonda David Niven; a Nikdy neříkej nikdy (Never say never again) z roku 1983, kde si Bonda zahrál opět Sean Connery. V první americké televizní adaptaci Flemingova románu^[2] Casino Royale z roku 1954 byl představitelem Bonda americký herec Barry Nelson.

Od 21. oficiálního filmu (Casino Royale) hraje Bonda anglický herec Daniel Craig. Posledním filmem s jeho potvrzenou účastí (v pořadí 25.) se stal Není čas zemřít, ohlášený původně na duben 2020,^[3] avšak kvůli koronavirové pandemii odložený zprvu na listopad téhož roku a poté na jaro roku následujícího.^[4][5] Premiéra nakonec proběhla na podzim roku 2021.

Kromě románů a filmů se prominentní postava Bonda objevuje také v různých počítačových hrách, komiksech a stala se předmětem mnoha parodií.

• 
  Filmové plakáty snímků s Jamesem Bondem
• 
  Aston Martin, ikonický vůz Jamese Bonda
• 
  Replika bond girl z filmu Goldfinger
• 
  logo filmu Spectre
• 
  Setkání tvůrců v roce 2012
• 
  Představitel Jamese Bonda, Sean Connery, v roce 1971

Ian Fleming vymyslel postavu Jamese Bonda během dovolené ve svém jamajském sídle Zlaté oko (Golden Eye – později též název pro jeden z filmů) v únoru 1952. Bond získal svoje jméno po americkém ornitologovi Jamesi Bondovi,^[6] expertovi na karibské ptáky a autorovi publikace Ptáci Západní Indie (Birds of the West Indies); jakožto horlivý pozorovatel ptáků měl i Fleming na tomto svém sídle kopii této publikace. Zajímavostí je, že ve 20. bondovce Dnes neumírej se James Bond při setkání s Halle Berryovou vydává právě za ornitologa.

Fleming sám popsal vznik jména takto: „Chtěl jsem co nejjednodušší, jednotvárně a prostě znějící jméno, které jsem mohl najít, a 'James Bond' zněl lépe než cokoli jiného. Kolem něj se stane řada zvláštních událostí, ale on bude neutrální anonymní postavou a tupým nástrojem ovládaným ministerstvy.“

Mezi novináři se nicméně spekulovalo o nějakém reálném agentovi, po němž mohl být James Bond pojmenován. Ačkoliv se dotyční agenti Bondovi podobají, Fleming ani jeho životopisci, jako John Pearson či Andrew Lycett, je jako inspiraci pro Bonda ve svých dílech nepotvrdili. Jako předobrazy Bonda bývají uváděni dominikánský diplomat Porfirio Rubirosa nebo skotský voják Fitzroy Maclean.^[7][8]

Ian Fleming začal psát knihy o Jamesi Bondovi v lednu 1952. V té době Fleming pracoval jako manažer v oblasti zahraničí pro Kemsley Newspapers, vlastníka The Daily Express v Londýně. Dříve než Fleming tuto pozici přijal, vyžádal si mít ve smlouvě bod týkající se každoroční dvouměsíční dovolené – tedy období, které trávil na Jamajce psaním románů. Mezi léty 1953 a 1964, kdy zemřel, publikoval Fleming dvanáct knih a jednu sbírku krátkých povídek (druhá sbírka byla vydána až po jeho smrti). Později byly napsány navazující romány, jejichž autory byli Kingsley Amis (jako Robert Markham), John Gardner, Geoffrey Jenkins, Charlie Higson a Raymond Benson, jenž byl prvním americkým autorem knih s Jamesem Bondem. Série knih s názvem Mladý Bond byla odstartována Charliem Higsonem v roce 2005.

V červenci 2007 bylo oznámeno, že Sebastian Faulks byl pověřen napsáním nové bondovky na připomínku stého výročí Flemingova narození. Tato kniha s názvem Peklo pro zvané byla vydána v březnu 2008.

Pro napsání další bondovky dostal od dědiců Iana Fleminga důvěru Jeffery Deaver, autor například série příběhů geniálního detektiva Lincolna Rhyma. Jeho kniha byla v Česku vydána v roce 2011 s názvem Nula stupňů volnosti.^[9]

Raritním dochovaným českým vydáním příběhů Jamese Bonda je Doktor No, který roku 1968 vycházel na pokračování ve Svobodném slově (Ian Fleming: Doktor No (James Bond – agent 007), Svobodné slovo 1968, copyright 1958 by Glidrose Production Ltd., přeložil J. Bondy, ag. 008, 204 s.). V témže periodiku vyšel rovněž na pokračování v roce 1969 román Goldfinger (o rok později vyšel knižně v edici Magnet pod názvem Zlatý fantóm).

• James Bond (agent 007) – hlavní postava, komandér (fregatní kapitán, angl. commander) britské tajné služby MI6.
• M – ředitel/ka britské tajné služby, od jména první M jménem Emma.
• Q – výstrojní důstojník britské tajné služby, který se svým oddělením vybavuje agenty technickým vybavením. Někdy oslovovaný jako Major Boothroyd. Zkratka slova Quartermaster (proviantní důstojník).
• Moneypenny – sekretářka M, flirtuje s Jamesem Bondem. V posledních dílech se stává emancipovanou ženou a jmenuje se Eve.
• Felix Leiter – zástupce americké CIA; v prvních bondovkách běloch, v posledních bondovkách černoch.
• Jack Wade – zástupce americké CIA (v dílech s Piercem Brosnanem).
• Bond girl – dívka (dívky), která má milostný vztah s Jamesem Bondem.

Filmy z produkce EON Productions:

Filmové "bondovky" doprovází hudba složená pro tuto sérii, včetně oficiálních titulních a druhých skladeb a charakteristických motivů, tzv. James Bond Theme a 007 Theme. První z nich složil Monty Norman pro snímek Dr. No (1962), druhý vytvořil John Barry pro druhý film Srdečné pozdravy z Ruska (1963). Zatímco Norman pracoval výhradně na prvním filmu, Barry zůstal s hudební tvorbou pro bondovky spojen čtvrt století a je podepsán pod partiturami celkem k 11 snímkům. Pětici titulů na přelomu tisíciletí hudebně doprovodil David Arnold, jehož u dvou následujících vystřídal Thomas Newman.

• Jakousi sovětskou obdobou Jamese Bonda byl Stierlitz.^[10] Příběhy s tímto agentem se však většinou odehrávají v první polovině 20. století.
• Popularita filmů o Jamesi Bondovi zapříčinila zvýšení zájmu veřejnosti o tajné služby a také nový styl filmů s tímto tématem. Do filmů o Bondovi se postupně dostávalo stále více humoru, což vyvrcholilo v době, kdy agenta 007 hrál Roger Moore , a pokračovalo i za Pierce Brosnana. Podle některých kritiků i fanoušků šlo o zásadní odluku od původní předlohy Iana Fleminga. Za skutečně věrné původní postavě stvořené Flemingem jsou často považovány pouze první díly s Seanem Connerym a některé díly s Danielem Craigem.^[zdroj⁠?!]
• Postava Jamese Bonda se stala předmětem mnoha filmových parodií. Za parodii na agenta 007 bývá označována série o agentovi Johny Englishovi, kterého hrál Rowan Atkinson, nebo například československá komedie Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky.

• CORK: STUTZ, John: Colin. James Bond Encyklopedie. Praha: Mladá fronta, 2009. 335 s. ISBN 978-80-204-2130-2. 
• FLEMING, Ian. Casino Royale. Praha: XYZ, 2006. 205 s. ISBN 80-87021-70-3. 
• DEAVER, Jeffery. Nula stupňů volnosti. Ostrava: Domino, 2011. ISBN 978-80-7303-611-9. S. 441. 

• Bond girl
• MacGyver
• Hudba ve filmech o Jamesi Bondovi
• Stierlitz

• Obrázky, zvuky či videa k tématu James Bond na Wikimedia Commons
• Téma James Bond ve Wikicitátech
• Oficiální web
• České webové stránky Agenta 007
• James Bond a jeho auta: kompletní historie na Autorevue.cz

Filmy o Jamesi Bondovi
Sean Connery (6)	Dr. No (1962) • Srdečné pozdravy z Ruska (1963) • Goldfinger (1964) • Thunderball (1965) • Žiješ jenom dvakrát (1967) • Diamanty jsou věčné (1971)
George Lazenby (1)	V tajné službě Jejího Veličenstva (1969)
Roger Moore (7)	Žít a nechat zemřít  (1973) • Muž se zlatou zbraní  (1974) • Špion, který mě miloval (1977) • Moonraker (1979) • Jen pro tvé oči (1981) • Chobotnička (1983) • Vyhlídka na vraždu (1985)
Timothy Dalton (2)	Dech života (1987) • Povolení zabíjet (1989)
Pierce Brosnan (4)	Zlaté oko (1995) • Zítřek nikdy neumírá (1997) • Jeden svět nestačí (1999) • Dnes neumírej (2002)
Daniel Craig (5)	Casino Royale (2006) • Quantum of Solace (2008) • Skyfall (2012) • Spectre (2015) • Není čas zemřít (2021)
Neoficiální bondovky	Casino Royale (TV, 1954; Barry Nelson) • Casino Royale (1967; David Niven) • Nikdy neříkej nikdy (1983; Sean Connery)
Související články	bondovka • Bond girl • Ian Fleming • hudba ve filmech o Jamesi Bondovi