John Gilmour

Sir John Gilmour
Narození	27. května 1876
Úmrtí	30. března 1940 (ve věku 63 let) Londýn
Alma mater	Edinburská univerzita Trinity Hall
Povolání	politik
Ocenění	Řád za vynikající službu velkokříž Královského řádu Viktoriina
Politická strana	Unionist Party
Choť	Mary Louise Lambert (od 1902)[1] Violet Agnes Lambert (od 1920)[1]
Děti	Anne Margaret Gilmour[2] Sir John Gilmour, 3rd Baronet[2] Daphne Mary Gilmour[2]
Rodiče	Sir John Gilmour, 1st Baronet[2] a Henrietta Gilmour[2]
Příbuzní	John Patrick Gilmour Bryans[2] (vnuk)
Funkce	člen 29. parlamentu Spojeného království (1910) Člen 30. parlamentu Spojeného království (1910–1918) Člen 31. parlamentu Spojeného království (1918–1922) Člen 32. parlamentu Spojeného království (1922–1923) Člen 33. parlamentu Spojeného království (1923–1924) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir John Gilmour, 2. baronet z Lundianu (Sir John Gilmour, 2nd Baronet Gilmour of Lundian) (27. května 1876, Montrave, Skotsko – 30. března 1940, Londýn, Anglie) byl britský politik. Třicet let byl poslancem Dolní sněmovny (1910–1940) za Konzervativní stranu. V meziválečném období byl v různých funkcích členem několika britských vlád, byl mimo jiné ministrem pro Skotsko (1924–1929), zemědělství (1931–1932) a vnitra (1932–1935).

Pocházel ze skotské rodiny, která od počátku 19. sídlila na zámku Montrave House v hrabství Fife. Narodil se jako druhorozený syn Sira Johna Gilmoura (1845–1920), předního představitele skotských konzervativců a unionistů. Měl šest sourozenců, nejmladší bratr Douglas (1889–1916) padl za první světové války. Studoval v Edinburghu a Cambridge, poté se jako dobrovolník zúčastnil búrské války. V letech 1910–1940 byl členem Dolní sněmovny za Konzervativní stranu (neúspěšně kandidoval již ve volbách v roce 1906). Znovu jako dobrovolník bojoval v první světové válce, v níž byl zraněn a dosáhl hodnosti podplukovníka, později byl jmenován čestným plukovníkem skotských dobrovolnických sborů.

V roce 1920 po otci zdědil titul baroneta a statky ve Skotsku, krátce poté začal zastávat nižší úřady ve vládě. V letech 1921–1922 a 1923–1924 byl lordem pokladu a v roce 1922 byl jmenován členem Tajné rady. V Baldwinově vládě zastával funkci státního sekretáře pro Skotsko (1924–1929)^{[pozn. 1]}, později se uplatnil i v národních koaličních vládách. V MacDonaldově vládě byl ministrem zemědělství a rybolovu (1931–1932) a poté ministrem vnitra (1932–1935). V Chamberlainově vládě byl ministrem námořní přepravy (1939–1940)^{[pozn. 2]} a v této funkci nečekaně zemřel. Kromě politických funkcí v Londýně zastával také čestné funkce v rodném Skotsku, kde byl lordem rektorem univerzity v Edinburghu (1926–1929) a lordem komisařem církevního shromáždění (1938–1939). Získal čestné doktoráty na univerzitách v Glasgow (1925), Edinburghu (1927) a St Andrews (1929) a za zásluhy obdržel velkokříž Viktoriina řádu (1935). Mimo jiné byl též zástupcem místodržitele ve skotském hrabství Fife, kde vlastnil statky.

Byl dvakrát ženatý, poprvé se oženil v roce 1902 s Mary Louise Lambert (1878–1919), dcerou podnikatele a statkáře Edwarda Tileye Lamberta. Po ovdovění se podruhé oženil v roce 1920 s její mladší sestrou Violet Agnes (1889–1977). Z obou manželství měl tři děti. Dědicem titulu baroneta byl jediný syn Sir John Gilmour (1912–2007), dlouholetý poslanec Dolní sněmovny za Konzervativní stranu (1961–1997) a lord-místodržitel v hrabství Fife (1980-1987). V roce 1996 vydal tiskem otcovu korespondenci z búrské války.

• PELLING, Henry: Winston Churchill; Praha, 2006 676 s. ISBN 80-7309-346-4

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sir John Gilmour, 2nd Baronet na Wikimedia Commons
• Sir John Gilmour na webu thepeerage dostupné online
• Sir John Gilmour na webu cambridgeské univerzity dostupné online