Klokan parma

Klokan parma
Klokan parma
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Podtřída	vačnatci (Marsupialia)
Řád	dvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleď	klokanovití (Macropodidae)
Rod	klokan (Notamacropus)
Binomické jméno
Notamacropus parma (Waterhouse, 1846)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klokan parma (Notamacropus parma, syn. Macropus parma) je nejmenší druh klokana z rodu Macropus.^[1] Je šedohnědé barvy s bílým hrdlem a tmavým pruhem uprostřed přední poloviny zad.

Klokan parma byl poprvé popsán vědcem a biologem Johnem Gouldem v roce 1840. Byl určitý čas považován za druh v přírodě vyhynulý. Proto byly zahájeny pokusy znovu odchovat volně žijící populace zvířat, která byla dříve dovezena na Nový Zéland a z chovů zoologických zahrad. Před 30 lety byla ve východním Novém Jižním Walesu poprvé opět objevena volně žijící zvířata. V současnosti tento druh není hojný, avšak jeho přežití se zdá být zajištěno.

Délka klokana parma je 45 až 53 cm, ocas je stejně dlouhý. Jeho hmotnost je 3,2 až 6 kg, to je jen desetina hmotnosti klokana rudého. Rozdíl mezi samcem a samicí je téměř neznatelný, samec je však těžší a má silnější přední nohy.^[1] Živí se převážně zelení, ale i ovocem a zeleninou. Jsou aktivní převážně v noci. Ve volné přírodě se dožívají věku šest až osm let, v zajetí je to jedenáct až patnáct let.^[2]

Mají vzpřímené uši s kulatými špičkami, šedohnědý hřbet a krk, břicho bílé. Mívají i bílý pruh na zádech.

Klokani parma žijí v severovýchodním Novém Jižním Walesu, v úzkém pruhu podél pobřeží. V přírodě žije samotářsky a skrytým způsobem života v oblasti hustých lesů a deštných pralesů. Obývá blahovičníkové lesy s hustým podrostem, ale k pastvě potřebuje i malé lesní paseky. Nejpříznivější je pro něj vlhké podnebí.

Klokan parma žije v malých skupinkách, většinou po třech kusech. Většinou se jedná o jednoho samce a dvě samice. Je možné, že samotářské samice nebudou tvořit skupinu a budou putovat samy.

Samice je březí 33 - 36 dní a rodí většinou jedno mládě.^[3] Jsou to vačnatci, proto odchovávají mláďata ve vaku. Ve vaku většinou mládě stráví sedm měsíců. Samci o samice bojují a o mláďata se nestarají. Ty dosahují pohlavní dospělosti v 16 měsících života, samci ve 24 měsících.^[2]

Mezi přirozené nepřátele klokana parma patří pes dingo či liška. Pro mláďata jsou nebezpeční dravci či velcí hadi.

V Evropě je chován ve více než 80 zoo. V rámci Česka se jedná o tato zařízení^[4]:

• Zoo Brno
• Zoo Olomouc
• Zoo Plzeň
• Zoo Praha
• Zoopark Zájezd

Do roku 2014 byl klokan parma chován též v Zoo Děčín. V roce 2018 ukončil chov Zoopark Vyškov.^[5] V minulosti byl chován rovněž v Bioparku Teplice.^[6] Na Slovensku je tento druh k vidění v Zoo Bratislava a Malkia parku, v minulosti rovněž v Zoo Bojnice a Zoo Košice.^[4]

V Zoo Praha je klokan parma chován od roku 2002.^[3] První jedinec byl získán darem, o něco později byla získána samička nalezená na staveništi na okraji Prahy.^[7] Ke konci roku 2017 byl chován jeden pár.^[8] V průběhu roku 2018 byl zaznamenán odchov. Na konci roku 2018 pak byl opět chován pár těchto zvířat.^[5][9] V roce 2019 bylo odchováno jedno mládě (samec), a ke konci roku tak byli chováni tři jedinci.^[10] V únoru 2020 byla ze Zoo Plzeň dovezena samice.^[11] V březnu téhož roku přišlo na svět mládě.^[12]

Dříve byl chován v horní části zoo. Aktuálně se však o jeden z druhů expozičního celku australské fauny a flory nazvaného Darwinův kráter. Tato expozice dokončená v roce 2020 je umístěna v dolní části zoo pod Rákosovým pavilonem.^[13][7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parma Wallaby na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu klokan parma na Wikimedia Commons
• Galerie klokan parma na Wikimedia Commons
• Klokan u ZOO Děčín^{[nedostupný zdroj]}