Kopřivná
Souřadnice: 50°2′47″ s. š., 16°56′49″ v. d.
| Kopřivná | |
|---|---|
 Pohled na obec od kostela | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hanušovice |
| Obec s rozšířenou působností | Šumperk (správní obvod) |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′47″ s. š., 16°56′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 293 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,85 km²[2] |
| Nadmořská výška | 571 m n. m. |
| PSČ | 788 33 |
| Počet domů | 90 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kopřivná 185 788 33 Hanušovice oukoprivna@cmail.cz |
| Starostka | Jana Gerešová |
| Oficiální web: www | |
  Kopřivná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 553247 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kopřivná (německy Geppersdorf[4]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 293[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Kolonizační ves se písemně poprvé připomínala roku 1414, kdy náležela k panství Bludov a nazývala se Geppersdorf, Geppertova ves.[5]. Roku 1431 bylo jméno vesnice zapsáno jako Gunpersdorff, což znamenalo "Guntbertova ves". Další německé zápisy mají podobu se základem v osobním jménu Gepper, domácká podoba jména Gebhart. Do češtiny bylo německé Geppersdorf přejato hláskovou úpravou nejprve jako Kopřinov, pak přikloněním ke kopřiva změněno na Kopřivov a Kopřivnov. Podoba Kopřivná byla ustanovena v roce 1924.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414.
Kulturní památky
[editovat | editovat zdroj]V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[7]
- Zřícenina hradu Nový hrad – zbytky středověkého hradu z přelomu 13. a 14. století, zaniklého koncem 15. století
- Kostel Nejsvětější Trojice s areálem – jednolodní rokoková stavba s pětibokým závěrem a s hranolovou věží na západní straně byla vystavěna v letech 1746–1752 a vysvěcená roku 1753. Má výraznou, umělecky cennou výzdobu interiéru: obraz Nejsvětější Trojice na hlavní oltář namaloval Ignác Oderlický, dřevěné nadživotní sochy andělů, které vytvářejí iluzi, že nesou dřevěnou architekturu oltáře s postavami Nejsv. Trojice a světců na hroním rámu, vyřezal bavorský sochař Ignaz Günther, stejně jako po stranách oltáře samostatně stojící sochy sv. Petra a Pavla, a kazatelnu s bohatou dekorací na poprsni (sochy čtyř evangelistů) a na stříšce (alegorické sochy Tří křesťanských ctností[8] Dále vyřezal dvojici zpovědnic a varhanní skříň. Šlo o objednávku majitele panství a patrona kostela, Jana Ludvíka ze Žerotína–Lilgenau. Později vznikly dva oltáře: Svaté rodiny s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástravci a sv. Anny vyučující Pannu Marii, v nástavci s obraze, sv. Iva od J. Zinka, na zařízení se podílel také Severin Tischler. .
K areálu dále patří:
- hřbitov se čtyřmi bránami a dvěma kaplemi z doby výstavby kostela
- ohradní zeď ze stejné doby
- Kaplička Nanebevstoupení Páně, nazývána Matzekova (nad vesnicí u cesty na Šumperk) – drobná klasicistní stavba z 19. století
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Kopřivná
- Lužná
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Nejsvětější Trojice
-
Kaplička Nanebevstoupení Páně
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 578.
- ↑ Samek 1994, s. 466
- ↑ L. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 423; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 868.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-21]. Identifikátor záznamu 145399 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SAMEK, Bohumil a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 1, Academia Praha 1994, s. 466-468 (Hanušovice)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopřivná na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kopřivnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Kopřivná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky Kopřivné
- Neoficiální stránky obce Kopřivná
