Felix Vetter z Lilie

Felix Vetter z Lilie
Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1884 – 1906
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Adalbert Widmann
Nástupce	Otto Serényi
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1879 – 1891
Člen Panské sněmovny
Ve funkci: 1891 – 1913
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1869
Ve funkci: 1871 – 1871
Ve funkci: 1883 – 1906
Stranická příslušnost
Členství	Str. středního velkostatku Coroniniho klub
Narození	18. března 1830 Nová Horka Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. listopadu 1913 (ve věku 83 let) Nová Horka Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	Ida Arz von Arzio‑Wasseg
Děti	Moritz Vetter-Lilie
Profese	politik
Ocenění	Císařský rakouský řád Leopoldův Řád železné koruny
Commons	Felix Vetter z Lilie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix hrabě Vetter z Lilie (německy Felix Graf Vetter von der Lilie; 18. března 1830 Nová Horka^[1] – 21. listopadu 1913 Nová Horka^[2]) byl rakousko-uherský, respektive moravský politik a velkostatkář.

Narodil se v rodině Vetterů z Lilie usedlé na Moravě od poloviny 17. století. Jeho otcem byl František Vetter, matkou Antonie svobodná paní Braida. Oba rodiče mu ovšem poměrně brzy zemřeli, Felix Vetter z Lilie tak byl vychováván tetou Josefinou Vetterovou, rozenou kněžnou Hohenzollern‑Hechingen. 25. října 1855 se v Opavě oženil s Idou hraběnkou Arz von Arzio‑Wasseg. Následujícího roku převzal rodinný allodní statek Nová Horka. Byl také vlastníkem fideikomisního statku Laško (něm. Tüffer) v dnešním Slovinsku. Do roku 1856 sloužil v armádě, pak se věnoval správě rodového panství.^[3]

Byl aktivní v politice. Patřil mezi čelné představitele strany středního velkostatku. V letech 1884-1906 zastával úřad moravského zemského hejtmana^[3] a stál v čele Moravského zemského sněmu. V době jeho předsednictví došlo k dohodě o národnostních otázkách mezi českými a německými poslanci, tzv. Moravské vyrovnání.

Ve volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii na Moravě. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1891.^[4]

Bezprostředně po volbách v roce 1879 ho Národní listy řadily mezi konzervativce,^[5] zatímco deník Das Vaterland ho uváděl coby ústavověrného ovšem s dodatkem, že Vetter se ještě nevyjádřil ohledně své politické příslušnosti.^[6] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.^[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.^[8]

Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1891, ale ihned po volbách přišel o mandát, protože byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).^[9] Uváděl se tehdy jako člen Strany středu.^[10] Roku 1907 se stal jejím dědičným členem. Byl vyznamenán Řádem železné koruny a velkokřížem Leopoldova řádu.^[11]

Jeho syn Mořic Vetter z Lilie byl v letech 1901–1907 předsedou poslanecké sněmovny Říšské rady a v letech 1920–1925 československým senátorem za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.^[12][13]

• NAVRÁTIL, Michal. Vetter von der Lilie. In: Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1907. Dostupné online. Svazek XXVI U-Vusín. S. 628.
• BĚLÍK, Petr. Vetter z Lilie, Felix. In: MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 757–759.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Vetter z Lilie na Wikimedia Commons

Předchůdce: Adalbert Widmann

Moravský zemský hejtman 1884–1906

Nástupce: Otto Serényi