Eurovision Song Contest 2013

Eurovision Song Contest 2013
We Are One
Datum
Semifinále 1	20130514a14. května 2013
Semifinále 2	20130516a16. května 2013
Finále	20130518a18. května 2013
Hostitel
Místo konání	Malmö Arena Malmö, Švédsko
Moderátoři	Petra Mede Eric Saade (zákulisí, finále)
Režie	Daniel Jelinek Robin Hofwander Sven Stojanović
Výkonný supervizor	Jon Ola Sand
Výkonný producent	Martin Österdahl
Televize	Sveriges Television (SVT)
Web	eurovision.tv/event/malmo-2013/
Účast
Soutěžících	39
Finalistů	26
Návrat	Arménie
Odstupující	Bosna a Hercegovina  Portugalsko  Slovensko  Turecko
Mapa účastníků
Státy kvalifikované do finále     Státy vyřazené v semifinále     Státy, které se zúčastnily v minulosti, ale ne v roce 2013
Hlasování
Každá země uděluje body deseti interpretům. Vítěz získává 12 bodů, druhý 10 bodů, ostatní 8–1 bod.
Vítěz	Dánsko
Interpret	Emmelie de Forest
Skladba	„Only Teardrops“
Autor písně	Lise Cabble Julia Fabrin Jakobsen Thomas Stengaardv
Úvodní vystoupení
Semifinále 1: Loreen a děti z pěveckého sboru s písní „Euphoria“ Semifinále 2: Urban Orchestra Finále: Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Avicii s písní „We Write the Story“
Mezivystoupení
Semifinále 1: Představení Northern Lights Semifinále 2: Darin & Agnes ve vystoupení Swedish Pop Voices Finále: Loreen s písněmi „We Got the Power“, „My Heart is Refusing Me“ a „Euphoria“ Petra Mede a Carola ve vystoupení Swedish Smörgåsbord Sarah Dawn Finer s písní „The Winner Takes It All“
Eurovision Song Contest
Baku 2012 Malmö 2013 Kodaň 2014

Eurovision Song Contest 2013, česky také Velká cena Eurovize 2013 (či jen Eurovize 2013), byl 58. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal v Malmö ve Švédsku, a to díky vítězství zpěvačky Loreen s písní „Euphoria“ na předchozím ročníku. Soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (EVU) a stanicí Sveriges Television (SVT), se konala v Malmö Arena. Semifinálová kola se uskutečnila 14. a 16. května, finále pak 18. května 2013. Moderátorkou přenosů byla Petra Mede, poprvé od roku 1995 soutěž moderovala pouze jedna osoba. Bývalý reprezentant Švédska Eric Saade ji ve finále doplnit v zákulisí.

Soutěže se zúčastnilo 39 zemí, což je o tři státy méně oproti předchozímu roku. Do soutěže se po roce vrátila Arménie, naopak čtyři země ze soutěže odstoupily – Bosna a Hercegovina, Portugalsko, Slovensko a Turecko. Poslední dva zmíněné státy se do soutěže dosud nevrátily. V tomto roce byl uveden vlajkový průvod, kdy jednotliví interpreti na začátku finále přichází na hlavní pódium se svou vlajkou.

Vítězem se stala dánská zpěvačka Emmelie de Forest s písní „Only Teardrops“. Skladba vyhrála u diváků i u porot a získala 281 bodů z 456 možných, dvanáctibododové ohodnocení získala od 8 zemí.

Semifinálová kola a finále sledovalo celkem 170 milionů diváků.^[1]

Dne 8. července 2012 veřejnoprávní televize SVT oznámila pořádání soutěže v Malmö a jeho víceúčelové hale Malmö Arena. Vzhledem k dohadům o možnosti využití tehdy nově otevřené Friends Arena ve Stockholmu, byla volba menšího místa konání vnímána jako paradox. SVT vyjádřila záměr uspořádat soutěž ve skromnějších poměrech, moderněji a šetrněji k prostředí a životu města ve srovnání s některými předchozími pořadateli. Celkový rozpočet ročníku činil 12 milionů €, více než jedenkrát méně ve srovnání s předcházejícím Baku. ^[2] Třetím kandidátem po Stockholmu a Malmö byl Göteborg.

Malmö je s třemi sty tisíci obyvateli třetím největším městem Švédska a správním centrem kraje Skåne. S dánskou Kodaní vzdálenou 25 kilometrů Malmö spojuje most Öresundsbron.

Malmö Arena je po třech stockholmských víceúčelových halách největší švédskou zastřešenou arénou. Mimo utkání domovského hokejového klubu Malmö Redhawks každý rok uspořádá řadu sportovních i kulturních akcí, mimo jiné Mistrovství světa v házené mužů v roce 2011, koncerty Britney Spears, Lady Gaga či Toma Jonese, kola pěvecké reality-show Idol a semifinále Melodifestivalenu, národního kola Eurovize. Běžně aréna pojme 13 až 15 tisíc lidí. Mimo pohnutku uspořádat komorně laděný ročník soutěže bylo faktorem pro volbu arény také dobré dopravní spojení v jejím okolí.

Nejdůslednější změnou v systému soutěže bylo upuštění od dřívějšího systému kombinace nejlépe ohodnocené desítky vystoupení od diváků a poroty v každé zemi. Nově bylo ustanoveno, že v poměru 50:50 bude zkombinováno pořadí všech písní od diváků s pořadím poroty – tento systém může zamezit vysokému ohodnocení písně, která byla oceněna pouze jednou hlasující skupinou. Dobrý výsledek tak ideálně zajišťuje pouze ocenění skupinami oběma. Výsledná nejlepší desítka dané země byla tradičně přepočtena na odpovídající bodové ohodnocení v systému 12, 10, 8 – 1 bod. Nově byla ustanovena možnost hlasovat přes oficiální Eurovision App.

Poprvé v moderní historii soutěže bylo pořadí vystupujících během jednotlivých večerů určeno producenty soutěže po vzoru švédského kola Melodifestivalen na místo tradičního losování. Jediný los určil, v které polovině večera bude daný účinkující vystupovat. Záměrem je zamezit sledu podobných písní ihned za sebou a lepší umělecký dojem, rozhodnutí upustit od původního systému se však setkal se smíšenými reakcemi vzhledem k teoriím, že vystupování později během soutěžního večera zvyšuje šanci na úspěch a výsledky by takto bylo možné ovlivnit. Vítězové soutěže v několika posledních ročnících vystupovali vždy mezi posledními, pokaždé však šlo o vysoce favorizované písně. Pořadí semifinálových výstupů bylo zveřejněno 28. března. Hostící Švédsko v předstihu obdrželo 16. místo v pořadí vystupujících, zbylých pět automatických finalistů, tzv. Velká pětka (Itálie, Německo, Francie, Španělsko a Spojené království) si vylosovalo hlasovací právo do jednoho ze semifinálových kol.

Grafické zpracování soutěže zajistila göteborská reklamní společnost Forsman & Bodenfors (F&B). V lednu bylo představeno oficiální logo, pestrobarevný motýl, doplněný sloganem "We Are One" ("Jsme jeden"), zdůrazňujícím rovnost a kulturní sblížení Evropy. Animace motýla doprovázela úvodní medailonek ke každému vystoupení. Skrz medailonky byli

Hlavními sponzory ročníku byly švédský mobilní operátor TeliaSonera, kosmetické firmy Schwarzkopf a IsaDora a řetězce ICA AB a Tetra Pak.

Podruhé v řadě se reprezentantkou San Marina stala Valentina Monetta, která s písní „Crisalide (Vola)“ nepostoupila do finále. Bulharsko podruhé vyslalo duo Elica Todorova & Stojan Jankulov, které v roce 2007 obsadilo páté místo. Jedna z členek srbského tria Moje 3 Nevena Božović v roce 2007 obsadila třetí místo na Junior Eurovision Song Contest a stala se prvním interpretem, který se zúčastnil obou soutěží. Zástupci Albánie, Moldavska, Estonska a Arménie v minulosti na pódiu Eurovize vystoupili coby doprovodní umělci.

Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 16 zemí. Odehrálo se 14. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí, Švédska a dvou zemí tzv. Velké pětky, konkrétně z Itálie a Spojeného království.

Pořadí	Země	Interpret[3]	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Rakousko	Natália Kelly	„Shine“	angličtina	14.	27
2.	Estonsko	Birgit	„Et uus saaks alguse“	estonština	10.	52
3.	Slovinsko	Hannah	„Straight Into Love“	angličtina	16.	8
4.	Chorvatsko	Klapa s Mora	„Mižerja“	chorvatština	13.	38
5.	Dánsko	Emmelie de Forest	„Only Teardrops“	angličtina	1.	167
6.	Rusko	Dina Garipova	„What If“	angličtina	2.	156
7.	Ukrajina	Zlata Ogněvič	„Gravity“	angličtina	3.	140
8.	Nizozemsko	Anouk	„Birds“	angličtina	6.	75
9.	Černá Hora	Who See feat. Nina Žižić	„Igranka“ (Игранка)	černohorština	12.	41
10.	Litva	Andrius Pojavis	„Something“	angličtina	9.	53
11.	Bělorusko	Aljona Lanskaja	„Solayoh“	angličtina	7.	64
12.	Moldavsko	Aliona Moon	„O mie“	rumunština	4.	95
13.	Irsko	Ryan Dolan	„Only Love Survives“	angličtina	8.	54
14.	Kypr	Despina Olympiou	„An Me Thimase“ (Αν Με Θυμάσαι)	řečtina	15.	11
15.	Belgie	Roberto Bellarosa	„Love Kills“	angličtina	5.	75
16.	Srbsko	Moje 3	„Ljubav je svuda“ (Љубав је свуда)	srbština	11.	46

Druhého semifinále se zúčastnilo celkem 17 zemí. Odehrálo se 16. května ve 21 hodin místního času. Hlasovat mohli diváci z těchto zemí a tří zemí tzv. Velké pětky, konkrétně z Francie, Německa a Španělska.

Pořadí	Země	Interpret[3]	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Lotyšsko	PeR	„Here We Go“	angličtina	17.	13
2.	San Marino	Valentina Monetta	„Crisalide (Vola)“	italština	11.	47
3.	Makedonie	Esma & Lozano	„Pred da se razdeni“ (Пред да се раздени)	makedonština, romština	16.	28
4.	Ázerbájdžán	Farid Mammadov	„Hold Me“	angličtina	1.	139
5.	Finsko	Krista Siegfrids	„Marry Me“	angličtina	9.	64
6.	Malta	Gianluca	„Tomorrow“	angličtina	4.	118
7.	Bulharsko	Elitsa Todorova a Stoyan Yankoulov	„Samo shampioni“ (Само шампиони)	bulharština	12.	45
8.	Island	Eythor Ingi	„Ég á líf“	angličtina	6.	72
9.	Řecko	Koza Mostra feat. Agathonas Iakovidis	„Alcohol Is Free“	řečtina, angličtina	2.	121
10.	Izrael	Moran Mazor	„Rak bishvilo“ (רק בשבילו)	hebrejština	14.	40
11.	Arménie	Dorians	„Lonely Planet“	angličtina	7.	69
12.	Maďarsko	ByeAlex	„Kedvesem“ (Zoohacker Remix)	maďarština	8.	66
13.	Norsko	Margaret Berger	„I Feed You My Love“	angličtina	3.	120
14.	Albánie	Adrian Lulgjuraj a Bledar Sejko	„Identitet“	albánština	15.	31
15.	Gruzie	Nodi Tatishvili a Sophie Gelovani	„Waterfall“	angličtina	10.	63
16.	Švýcarsko	Takasa	„You and Me“	angličtina	13.	41
17.	Rumunsko	Cezar	„It's My Life“	angličtina	5.	83

Finále se uskutečnilo 18. května ve 21 hodin místního času. Zúčastnilo se ho 26 zemí – 10 nejlepších z každého semifinále, státy z tzv. Velké pětky, které do finále postupují automaticky, a Švédsko jakožto vítěz předchozího ročníku.

Pořadí	Země	Interpret[3]	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Francie	Amandine Bourgeois	„L'Enfer et moi“	francouzština	23.	14
2.	Litva	Andrius Pojavis	„Something“	angličtina	22.	17
3.	Moldavsko	Aliona Moon	„O mie“	rumunština	11.	71
4.	Finsko	Krista Siegfrids	„Marry Me“	angličtina	24.	13
5.	Španělsko	ESDM	„Contigo hasta el final“	španělština	25.	8
6.	Belgie	Roberto Bellarosa	„Love Kills“	angličtina	12.	71
7.	Estonsko	Birgit	„Et uus saaks alguse“	estonština	20.	19
8.	Bělorusko	Aljona Lanskaja	„Solayoh“	angličtina	16.	48
9.	Malta	Gianluca	„Tomorrow“	angličtina	8.	120
10.	Rusko	Dina Garipova	„What If“	angličtina	5.	174
11.	Německo	Cascada	„Glorious“	angličtina	21.	18
12.	Arménie	Dorians	„Lonely Planet“	angličtina	18.	41
13.	Nizozemsko	Anouk	„Birds“	angličtina	9.	114
14.	Rumunsko	Cezar	„It's My Life“	angličtina	13.	65
15.	Spojené království	Bonnie Tyler	„Believe In Me“	angličtina	19.	23
16.	Švédsko	Robin Stjernberg	„You“	angličtina	14.	62
17.	Maďarsko	ByeAlex	„Kedvesem“ (Zoohacker Remix)	maďarština	10.	84
18.	Dánsko	Emmelie de Forest	„Only Teardrops“	angličtina	1.	281
19.	Island	Eythor Ingi	„Ég á Líf“	islandština	17.	47
20.	Ázerbájdžán	Farid Mammadov	„Hold Me“	angličtina	2.	234
21.	Řecko	Koza Mostra feat. Agathonas Iakovidis	„Alcohol Is Free“	angličtina, řečtina	6.	152
22.	Ukrajina	Zlata Ogněvič	„Gravity“	angličtina	3.	214
23.	Itálie	Marco Mengoni	„L'essenziale“	italština	7.	126
24.	Norsko	Margaret Berger	„I Feed You My Love“	angličtina	4.	191
25.	Gruzie	Nodi Tatishvili a Sophie Gelovani	„Waterfall“	angličtina	15.	50
26.	Irsko	Ryan Dolan	„Only Love Survives“	angličtina	26.	5

Krátce po finále byl Ázerbájdžán obviněn z nekalých praktik při hlasování – litevský plátek 15 min zveřejnil zprávu, dle níž měli zástupci ázerbájdžánské delegace v Litvě, ale také v dalších postsovětských republikách, Chorvatsku a Švýcarsku (celkem v patnácti zemích), uplácet skupiny jednotlivců k masivnímu hlasování za Ázerbájdžán pomocí SIM karet, které jim poskytli. Zpráva byla doplněna videem s tajným odposlechem. Hlavní producent soutěže Jon Ola Sand zdůraznil prioritu spravedlivých výsledků s ujištěním, že situace byla prošetřena a mezi ázerbájdžánskou televizí Ictimai a osobami na videu nebyla prokázána spojitost. Bez ohledu na to Ázerbájdžán z Litvy i dalších inkriminovaných zemí obdržel vysoká bodová ohodnocení. Ázerbájdžán se pod tlakem ze strany organizátorů ocitl již po několikáté po předchozích obviněních z uplácení porot a policejního vyšetřování občanů, kteří v minulosti hlasovali pro umělce z Arménie.

Ázerbájdžán dále vzbudil ohlas, neboť ruská reprezentantka i přes tradiční vazby mezi zeměmi východní Evropy a Kavkazu neobdržela v tamějším hlasování žádné body, přestože v hodnocení diváků obsadila druhé místo. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev přikázal důsledné prošetření kauzy, zatímco ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov označil hlasování za zfalšované a slíbil "adekvátní odezvu". Bonnie Tyler, zástupkyně Spojeného království, později v médiích prohlásila, že ruští delegáti si v zákulisí soutěže stěžovali na skutečnost, že nedostali "deset bodů, které si zaplatili".

Z plagiátorství jiných písní bylo neoficiálně nařčeno několik soutěžních příspěvků – nejvýraznější pozornost médií si získalo obvinění německého projektu Cascada, jejichž píseň "Glorious" měla být kopií předešlé vítězné písně "Euphoria" zpěvačky Loreen. Obvinění byla označena za neopodstatněná.

Na podporu legalizace gay manželství ve Finsku tamější reprezentantka Krista Siegfrids v závěru své písně "Marry Me" políbila jednu ze svých doprovodných zpěvaček. Toto gesto bylo s náležitou odezvou v médiích označeno za "první lesbický polibek na Eurovizi". V konzervativních zemích, především v Turecku, které záznam soutěže i přes neúčast mělo odvysílat, byl krok Siegfrids zkritizován, později se stal předmětem spekulací i kvůli ruskému federálnímu zákonu zakazujícímu "propagaci homosexuality" v médiích. Skutečnost, že Turecko nakonec soutěž neodvysílalo, byla v souvislosti s polibkem zmíněna v řadě médií, vysílatel TRT však uvedl jako důvod rozhodnutí "nízký zájem diváků".

Další polibek, tentokrát dvou mužů, byl součástí satirického vystoupení moderátorky Petry Mede během přestávky. Vystoupení obsahovalo směs stereotypů i reálných moderních přístupů švédské společnosti včetně liberálního postoje k homosexualitě.

Eric Saade, švédský zpěvák a moderátor v zákulisí během hlasování v jednom momentě předal slovo Petře Mede se slovy: "Zpět k tobě, Petro. Hashtag: MILF." Komentář byl několika médii označen za urážlivý, britský vysílatel BBC na několik inkriminovaných sekund přerušil zvukový záznam, přestože nebylo potvrzeno, zda záměrně či kvůli poruše.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurovision Song Contest 2013 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Eurovize

Eurovision Song Contest
Roky	1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
Země	Aktivní  Albánie  Arménie  Austrálie  Ázerbájdžán  Belgie  Česko  Dánsko  Estonsko  Finsko  Francie  Gruzie  Chorvatsko  Irsko  Island  Itálie  Izrael  Kypr  Litva  Lotyšsko  Lucembursko  Malta  Moldavsko  Německo  Nizozemsko  Norsko  Polsko  Portugalsko  Rakousko  Řecko  San Marino  Slovinsko  Spojené království  Srbsko  Španělsko  Švédsko  Švýcarsko  Ukrajina Neaktivní  Andorra  Bosna a Hercegovina  Bulharsko  Černá Hora  Maďarsko  Maroko  Monako  Rumunsko  Severní Makedonie  Slovensko  Turecko Nezpůsobilé  Bělorusko  Rusko Bývalé  Jugoslávie  Srbsko a Černá Hora