[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Brašov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Braşov)
Brašov
Brașov
Brašov – znak
znak
Brašov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška600 m n. m.
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaBrašov
Brašov
Brašov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha267,2 km²
Počet obyvatel237 589 (2021)
Hustota zalidnění889,2 obyv./km²
Správa
StarostaGeorge Scripcaru
Vznik1234
Oficiální webwww.brasovcity.ro
E-mailcontact@brasovcity.ro
Telefonní předvolba(+40) 02 68
PSČ500001 – 500670
Označení vozidelBV
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brašov (rumunsky Brașov, maďarsky Brassó, německy Kronstadt) je město v Rumunsku, hlavní město stejnojmenné župy v Sedmihradsku, obklopené Karpaty. Je to hospodářské a kulturní centrum oblasti Ţara Bârsei, německy Burzenland.[1] Leží 166 km severně od Bukurešti a obývá jej přibližně 238 tisíc obyvatel.[2]

Jeho počátky sahají do začátku 13. stol., kdy uherský král Ondřej II. potřeboval zabezpečit východní hranice země proti Kumánům, a tak pozval z Palestiny řád německých rytířů, jimž v roce 1211 svěřil do správy území na východě Sedmihradska, zvané latinsky Terra Borza nebo německy Burzenland.

Město založil Řád německých rytířů, který nazvali latinsky Corona[3] (něm. Kronstadt) někdy okolo roku 1211, kdy uherský král Ondřej II. potřeboval zabezpečit východní hranice země proti Kumánům.[1] Ve 13. století ho kolonizovali němeční osadníci. Opevněný Kronstadt měl zpočátku také poslání „útočištného hradu“ (německy Zufluchtburg). Rozlehlý areál obehnaný hradbami měl v případě nebezpečí poskytnout ochranu obyvatelům z okolí, mnohdy i včetně domácích zvířat, a umožnit jim tak přečkat nejhorší chvíle nepřátelských nájezdů.[1] Od roku 1918 je součástí Rumunska. Mezi lety 19511961 se jmenovalo po Stalinovi Orașul Stalin (město Stalin). Roku 1971 tu byla založena univerzita.

Charakter města

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nacházejí závody automobilového průmyslu i jiných odvětví průmyslu (jako např. chemický, dřevozpracující). Jezdí sem turisté, dochovalo se historické jádro s největším gotickým kostelem v Rumunsku, pocházejícím ze 14.15. století. Konají se zde také hudební festivaly.

Biserica Neagră neboli „Černý kostel“. Jedná se o gotický farní kostel, považovaný za největší svého druhu v jihovýchodní Evropě. Na místě starší svatyně byl založen v roce 1383, ale stavba trvala přes celé 15. století. Stavba se táhla přes většinu 15. stol. a byla několikrát přerušena.[1]

Národnostní struktura obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d ADAMEC, Jaromír. Brašov, město v první linii. Země světa. 3.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 60–63. Dostupné online. 
  2. Brașov (Brașov, Romania) - Population Statistics, Charts, Map, Location, Weather and Web Information. www.citypopulation.de [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  3. ADAMEC, Jaromír. Brašov - město v první linii. Země světa. 6.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 60-63. Dostupné online. 
  4. SACK, Harald. Johann Hedwig – the Father of Bryology | SciHi Blog [online]. 2017-12-08 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. International Tennis Hall of Fame. www.tennisfame.com [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  6. Violeta Andrei | Actress. IMDb [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. https://www.europarl.europa.eu/hearings/commission/2006_enlarg/commissioners/cv_orban_en.pdf
  8. https://balkaninsight.com/2019/10/16/ludovic-orban-romanian-conservative-with-musical-touch/

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]