[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Blaž Kavčič (tenista)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blaž Kavčič
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Datum narození5. března 1987 (37 let)
Místo narozeníLublaň, SFRJ
BydlištěDubaj, SAE
Výška188 cm
Hmotnost79 kg
Profesionál od2005
Ukončení kariéry2022
Držení raketypravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek2 017 578 USD
Dvouhra
Poměr zápasů57–89
Tituly8 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění68. místo (6. srpna 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2013)
French Open2. kolo (2010, 2011, 2012, 2013)
Wimbledon2. kolo (2015)
US Open3. kolo (2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů13–17
Tituly1 challenger, 3 Futures
Nejvyšší umístění178. místo (14. května 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2011, 2012)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231122a22. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blaž Kavčič (* 5. března 1987 Lublaň) je bývalý slovinský profesionální tenista. Ve své kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do července  2012 deset titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2012 na 68. místě a ve čtyřhře pak v květnu téhož roku na 178. místě.

Konec kariéry oznámil v roce 2022. Po ukončení kariréy se stal trenérem své krajanky Tamary Zidanšekové.[1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Do profesionálního tenisu vstoupil v sezóně 2005 a následující tři roky hrál výlučně dva kvalitativně nižší okruhy mužského profesionálního okruhu Futures tour a ATP Challenger Series. V roce 2006 debutoval v daviscupovém týmu Slovinska a získal první dva tituly Futures, když nejdříve ve finále turnaje v Čakovci porazil Predraga Rusevskiho a v Záhřebu pak zdolal Roka Jarce.

V sezóně 2008 se kvalifikoval do hlavní soutěže události ATP Tour. V Záhřebu nestačil v úvodním kole na Roko Karanušiće, a poté v Pörtschachu, nejdříve přehrál Teimuraze Gabašviliho, aby poté podlehl Igoru Kunicynovi. Rok 2008 zakončil na 260. místě světové klasifikace.

V sezóně 2009 se jako kvalifikant probojoval do finále challengeru v San Remu, v němž nestačil na Jihoafričana Kevina Andersona. Místo účasti v kvalifikační fázi Roland Garros zvolil challengery. Následně si připsal dva tituly v Alessandrii a rumunské Konstantě.

V semifinále chorvatského turnaje v Rijece porazil Mathieua Montcourta, pro nějž to byl poslední tenisový zápas v životě. Francouz následně zemřel na zástavu srdce.

V sezóně 2010 prošel do druhého kola na Tenisovém mistrovství USA mužů na antuce hraném v Houstonu, když nejdříve porazil Uzbeka Denise Istomina, a poté nestačil na dobře servírujícího pozdějšího finalistu Sama Querreyho. Na pařížském French Open vyhrál premiérové utkání na grandslamu v hlavní soutěži, když vyřadil Argentince Eduardo Schwanka, díky soupeřově skreči ve čtvrté sadě. Stal se tak prvním mužským tenistou ve slovinské historii, jenž prošel do hlavní soutěže dvouhry na Grand Slamu bez nutnosti hrát kvalifikaci.

V sezóně 2011 poprvé v kariéře prošel do čtvrtfinále turnaje ATP Tour, a to na indickém Chennai Open, kde podlehl favorizovanému Čechu Tomáši Berdychovi. Na melbournském Australian Open si zahrál druhé kolo poté, co v prvním porazil Kevina Andersona a ve druhém nestačil na turnajovou desítku Michaila Južného. Na Serbia Open byl vyřazen mezi posledními osmi hráči světovou jedničkou Novakem Djokovićem.

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (17 D, 3 Č)
Futures (2 D, 3 Č)

Dvouhra (19 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
1. srpen 2006 Čakovec, Chorvatsko antuka Severní Makedonie Predrag Rusevski 6–3, 6–3
2. září 2006 Záhřeb, Chorvatsko antuka Slovinsko Rok Jark 6–4, 7–5
3. květen 2009 Alessandria, Itálie antuka USA Jesse Levine 7–5, 6–3
4. červen 2009 Constanţa, Rumunsko antuka Německo Julian Reister 3–6, 6–3, 6–4
5. srpen 2010 Kárší, Uzbekistán tvrdý Nový Zéland Michael Venus 7–66, 7–65
6. září 2010 Rijeka, Chorvatsko antuka Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo 6–4, 3–6, 7–65
7. září 2010 Lublaň, Slovinsko antuka Belgie David Goffin 6–2, 4–6, 7–5
8. září 2011 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Španělsko Pere Riba 6–4, 6–1
9. duben 2012 São Paulo, Brazílie antuka Brazílie Júlio Silva 6–3, 7–5
10. červen 2012 Fürth, Německo antuka Ukrajina Serhij Stachovskyj 6–3, 2–6, 6–2
11. září 2013 Bangkok, Thajsko tvrdý Jižní Korea Jeong Suk-young 6–3, 6–1
12. červen 2014 Fergana, Uzbekistán tvrdý Rusko Alexandr Kudrjavcev 6–4, 7–6(10–8)
13. červen 2014 Tchien-ťin, Čína tvrdý Rusko Alexandr Kudrjavcev 6–2, 3–6, 7–5
14. červenec 2014 Portorož, Slovinsko tvrdý Lucembursko Gilles Müller 7–5, 6–7(4–7), 6–1
15. březen 2015 Šen-čen, Čína tvrdý Brazílie André Ghem 7–5, 6–4
16. září 2016 Bangkok, Thajsko tvrdý Japonsko Go Soeda 6–0, 1–0skreč
17. červenec 2017 Winnipeg, Kanada tvrdý Kanada Peter Polansky 7–5, 3–6, 7–5
18 červenec 2017 Granby, Kanada tvrdý Kanada Peter Polansky 6–3, 2–6, 7–5
19. září 2018 Šanghaj, Čína tvrdý Japonsko Hiroki Morija 6–1, 7–6(7–1)

Čtyřhra (6 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. listopad 2005 Sfax, Tunisko tvrdý Slovinsko Rok Jarc Chorvatsko Gordan Peranec

Španělsko Carlos Rexach-Itoiz

7–6(10–8), 6–1
2. červen 2007 Maribor, Slovinsko antuka Slovinsko Luka Ocvirk Chorvatsko Ante Nakic-Alfirevic

Chorvatsko Antonio Veić

6–3, 6–0
3. září 2007 Mostar, Bosna a Hercegovina antuka Česko Jaroslav Pospíšil Nizozemsko Matwé Middelkoop

Itálie Francesco Piccari

4–6, 6–3, [10–5]
4. březn 2012 Florianópolis, Brazílie antuka Chorvatsko Antonio Veić Španělsko Javier Martí

Portugalsko Leonardo Tavares

6–3, 6–3
5. říjen 2015 Sacramento, Spojené státy tvrdý Slovinsko Grega Žemlja Německo Daniel Brands

Německo Dustin Brown

6–1, 3–6, [10–3]
6. březen 2021 Zadar, Chorvatsko antuka Slovinsko Blaž Rola Slovensko Lukáš Klein

Slovensko Alex Molčan

2–6, 6–2, [10–3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blaž Kavčič na anglické Wikipedii.

  1. Konec je kariere enega najbolj prepoznavnih obrazov slovenskega tenisa. siol.net [online]. [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. (slovinsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]