Bismut-209

Bismut-209 (²⁰⁹Bi) je nejstabilnější izotop bismutu, má nejdelší známý poločas přeměny ze všech nuklidů, které procházejí alfa rozpadem. V jeho jádru je 83 protonů a magický počet 126 neutronů; atomová hmotnost je 208,980 398 7 u. Veškerý prvotní bismut je tvořen tímto izotopem, který také vzniká beta minus přeměnou olova-209:

 209
82 Pb →  209
83 Bi +  0
-1 e

Dlouho se předpokládalo, že je bismut-209 nejtěžším stabilním nuklidem, ovšem v roce 2003 Noël Coron a jeho spolupracovníci z Institut d’Astrophysique Spatiale v Orsay zjistili, že tento nuklid podléhá alfa rozpadu s poločasem přibližně 1,9×10¹⁹ let, více než miliardkrát delším, než je dosavadní stáří vesmíru; z teoretických výpočtů předtím vyplýval poločas 4,6×10¹⁹ let. Při rozpadu se uvolní alfa částice o energii 3,14 MeV a atom se přemění na thallium-205.^[1][2]:

 209
83 Bi →  205
81 Tl +  4
2 He

Podle United States Geological Survey bylo roku 2010 na celém světě vytěženo 8 900 tun bismutu^[3] (který je prakticky zcela tvořen ²⁰⁹Bi). Z tohoto množství by se za dobu odpovídající stáří vesmíru přeměnilo na thallium méně než 4,5 gramů.

Bismut-209 se používá k výrobě polonia-210, které se získává ostřelováním ²⁰⁹Bi neutrony. Každý rok je vyrobeno pouze kolem 100 gramů ²¹⁰Po.^[4]

Bismut-209 je součástí mnoha léčiv na nemoci trávicí soustavy, jako je například bismutsubsalicylát.

V hvězdách v asymptotické větvi obrů se s-procesem vytváří ²⁰⁹Bi a ²¹⁰Po jako nejtěžší nuklidy, které tímto procesem vznikají. Všechny těžší prvky vznikají r-procesem, který se odehrává v supernovách prvních patnáct minut po jejich výbuchu.^[5]

• Izotopy bismutu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bismuth-209 na anglické Wikipedii.