Beth Hart

Beth Hart
Beth Hart v roce 2022
Základní informace
Narození	24. ledna 1972 (52 let) Los Angeles, Kalifornie, USA
Žánry	blues, rock, soul
Povolání	zpěvačka
Nástroje	zpěv, klávesy, kytara
Ocenění	Blues Music Award
Web	www.BethHart.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beth Hart (* 24. ledna 1972 Los Angeles) je americká zpěvačka a hráčka na klávesové nástroje. Do širšího povědomí se dostala díky písni „LA Song (Out of This Town)“ ze svého alba Screamin' for My Supper (1999). V roce 2011 zpívala doprovodné vokály na albu Dust Bowl kytaristy Joea Bonamassy, se kterým v následujících letech vydala dvě společná alba, Don't Explain (2011) a Seesaw (2013). V roce 2012 zpívala v písni „Mother Maria“ z prvního sólového alba kytaristy Slashe. Hart a Bonamassa vydali 3. společné album Black Coffee v roce 2018.

V roce 1993 zvítězila v soutěži Star Search, která objevovala nové talenty.

• Hart spolupracovala na písni „Mother Maria“ s rockovým kytaristou Slashem; vyšla na jeho sólovém albu Slash (2010). Slash hostoval na albu My California v písni „Sister Heroine“, Hart ji věnovala své sestře, kterou zabila závislost na heroinu.
• Od roku 2011 spolupracuje Hart s americkým hudebníkem jménem Joe Bonamassa, nejdříve nazpívala vokály k písní „No Love on the Street“ na jeho albu Dust Bowl (2011), posléze spolu nahráli album Don't Explain s coververzemi písní známých osobností. Druhé album, Seesaw bylo vydáno v roce 2013 a oba hudebníci plánují společná turné.
• Spolu s Jeff Beckem zazpívala píseň „I’d Rather Go Blind“ na koncertu Buddy Guy Tribute (k 35. výročí Ceny Kennedyho střediska – The Kennedy Center Honors). V roce 2012 nahrála s Bornem píseň „Hurts“.

• Album Seesaw (Beth Hart & Joe Bonamassa) – nominace na nejlepší bluesové album – 56. Grammy Award; Beth Hart nominaci komentovala: „Je to pro mne opravdu šťastný den, jsem nesmírně hrdá a je kolem mne mnoho lidí, kterým za to musím poděkovat, nejvíce ovšem svému manželovi Scottovi, protože bez něho bych zde nebyla, abych mohla mít radost z lásky k hudbě i životu.“
• V kategorii Současná nejlepší bluesová zpěvačka (Contemporary Blues Female Artist) byla nominována v roce 2014^[1] (nominace na Blues Music Awards proběhla 8. května 2014)^[2]), v roce 2015 a 2016 (35., 36. a 37. ročník Blues Music Awards).^[3]

V rané dospělosti byla závislá na drogách a trpěla poruchami příjmu potravy, ovšem úspěšně se léčila. Má výrazné tetování od Grega Jamese, kterým překryla dřívější tetování na pažích.^[4]

Beth Hart je vdaná za jevištního manažera Scotta Guetzkowa a v současnosti žije v Los Angeles.

Její skupina má tyto členy: sólová kytara Jon Nichols, basová kytara Tom Lilly, bicí Todd Wolf.

• Účinkovala 15. června 2012 v Olomouci na dvoudenním rockovém festival u Bounty Rock Cafe Open Air 2012 v Korunní pevnůstce.^[5][6]
• V rámci koncertní série Prague International Bluenights vystoupila 24. března 2014 na sólovém koncertu v pražském Lucerna Music Baru a představila svou tehdy poslední desku Bang Bang Boom Boom. Se svou skupinou zahrála 26. března 2014 ve Velkém kině ve Zlíně.
• Při třetí návštěvě ČR vystoupila 6. listopadu 2017 ve Foru Karlín a mj. představila novou desku Fire on the Floor.^[7]
• Počtvrté v Česku koncertovala 29. listopadu 2018, opět ve Foru Karlín.^[8]
• Pátý český koncert proběhl 6. prosince 2019 ve Foru Karlín.^[9]
• Další, již šestý český koncert, je naplánován na 23. 10. 2020 v nové multifunkční hale O2 Universum.^[10]

• 1996 – Immortal
• 1999 – Screamin' for My Supper
• 2003 – Leave the Light On
• 2005 – Live at Paradiso (také na DVD)
• 2007 – 37 Days (také na DVD)
• 2009 – Beth Hart & the Ocean of Souls
• 2010 – My California
• 2011 – Don't Explain (s Joe Bonamassa)
• 2012 – Bang Bang Boom Boom
• 2013 – Seesaw (s Joe Bonamassa)
• 2014 – Live in Amsterdam (s Joe Bonamassa)
• 2015 – Better Than Home
• 2016 – Fire on the Floor^[11]
• 2018 – Black Coffee (s Joe Bonamassa)^[12]
• 2018 – Live at the Royal Albert Hall (také na DVD)
• 2018 – Front and Center (Live from New York) (také na DVD)
• 2019 – War in My Mind
• 2022 – A Tribute to Led Zeppelin
• 2024 – You Still Got Me

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Beth Hart na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální web
• http://bethhart.com/ Oficiální stránky^{[nedostupný zdroj]}
• Diskografie

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.