Bocholt

Bocholt
Radnice v Bocholtu
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	51°50′12″ s. š., 6°36′39″ v. d.
Nadmořská výška	25 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo Německo
Spolková země	Severní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvod	Münster
Zemský okres	Borken
Administrativní dělení	13 městských částí
Bocholt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	119,4 km²
Počet obyvatel	70 856 (2013[1])
Hustota zalidnění	593 obyv./km²
Správa
Starosta	Peter Nebelo (SPD)
Oficiální web	www.bocholt.de
Adresa obecního úřadu	Berliner Platz 1 46395 Bocholt
Telefonní předvolba	02871, 02874 (Suderwick)
PSČ	46361–46399
Označení vozidel	BOR, AH, BOH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bocholt (dolnoněmeckým dialektem Bokelt) je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je největším městem zemského okresu Borken ve vládním obvodu Münster. Bocholt se nachází asi čtyři kilometry od státní hranice s Nizozemskem. Svou polohou je také součástí regionu Münsterland. V roce 2012 zde žilo přes 71 tisíc obyvatel.

Město bylo poprvé zmíněno pod názvem Bohholz ve franských letopisech Annales regni Francorum z 8. a 9. století. Od 9. století se zdejší osada pomalu rozvíjela. Městská práva Bocholt získal v roce 1222. V průběhu 14. století došlo k dalšímu rozšíření města, které získalo také opevnění. V 15. století zde byl vybudován gotický kostel svatého Jiří. Na počátku novověku se rozvoj města zastavil. Vzhledem k poloze města v blízkosti nizozemské státní hranice bylo během osmdesátileté války v letech 1588 a 1589 obsazeno španělskými vojáky. K oživení zdejšího života došlo v 17. století. V letech 1618 až 1624 byla v Bocholtu vybudována radnice. V průběhu třicetileté války bylo město poškozeno a v letech 1635 až 1650 bylo obsazeno hesenskými vojáky. Následně ho zasáhl mor, což vedlo k dalšímu úpadku společenského života. Již od 16. století se zde rozvíjel textilní průmysl a zpracovávala se zde bavlna. Na počátku 19. století se Bocholt stal součástí vestfálského knížectví Salm. Knížectví bylo spolu s dalšími zeměmi připojeno po zániku Rýnského spolku v roce 1813 k Francii, ale už po Vídeňském kongrese roku 1815 bylo začleněno do Pruska. K hospodářskému oživení došlo ve městě s příchodem průmyslové revoluce. Rozvíjel se zde především textilní průmysl, vznikla řada nových budov a došlo k růstu populace. Po první světové válce se rozvoj městské ekonomiky opět zastavil. V letech 1934 až 1939 byl starostou člen NSDAP. Během druhé světové války bylo město v roce 1945 poničeno bombovými nálety a následně osvobozeno britskými vojáky. Stalo se tak součástí britské okupační zóny Německa. Po zániku Pruska v roce 1947 bylo začleněno do spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. V roce 1975 bylo v rámci regionálních územních reforem k Bocholtu připojeno deset samostatných obcí a populace vzrostla o 49 tisíc obyvatel až na hodnotu 65 tisíc obyvatel.

• Aurillac, Francie (od roku 1972)
• Rossendale, Spojené království (od roku 1977)
• Bocholt, Belgie (od roku 1980)
• Wu-si, Čína (od roku 1985)

• 
  Zámek Diepenbrock
• 
  Kostel svatého Jiří
• 
  Textilní muzeum

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bocholt na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bocholt na Wikimedia Commons
• (německy) (anglicky) Oficiální stránky města

Města a obce zemského okresu Borken
Ahaus • Bocholt • Borken • Gescher • Gronau • Heek • Heiden • Isselburg • Legden • Raesfeld • Reken • Rhede • Schöppingen • Stadtlohn • Südlohn • Velen • Vreden