Adolf Šlégl
| Adolf Šlégl | |
|---|---|
 Adolf Šlégl | |
| Rodné jméno | Adolf Schlegel |
| Narození | 26. listopadu 1855 Klatovy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. listopadu 1933 (ve věku 77 let) Beroun  Československo |
| Příčina úmrtí | zánět močového měchýře a ledvinné pánvičky |
| Místo pohřbení | hřbitov Žinkovy |
| Povolání | pedagog, dramatik |
| Národnost | Češi |
| Manžel(ka) | Anna Jiskrová Marie Šléglová-Tučková |
| Děti | Bedřich Šlégl Marie Šléglová Adolf Šlégl |
| Rodiče | Jiří Schlegl Anna Schleglová-Lenerová |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Šlégl (26. listopadu 1855 Klatovy[1] – 17. listopadu 1933 Beroun) byl český pedagog, archeolog, dramatik, publicista a osvětový pracovník.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině krejčího Jiřího Schlegla (1822/1823) a Anny Schleglové-Lehnerové (1824/1825). Měl bratra Františka (1851).
Po studiu na gymnáziu a učitelském ústavu obdržel místo učitele ve Švihově, v Klatovech a poté v Chlumčanech. V roce 1899 se stal řídicím učitelem v Měčíně, v roce 1904 v Žinkovech.[3]
Kromě práce pedagogické se věnoval osvětě, např. ve Spolku divadelních ochotníků nebo byl členem Okresní hasičské jednoty politického okresu Přeštického.[4] Jeho velkou zálibou byla archeologie, ve které dosáhl významných objevů, jak dokládá expozice i depozitář klatovského muzea (př. Koubova skála).
Velmi platných služeb prokázali však správě musejní zvláště pp.: Adolf Šlégl řídicí učitel v Žinkovech, věnováním své pečlivě konzervované a bezprostřední installace schopných nálezů praehistorických z mohyl a sídlišť Dobřanských …Věstník Městského musea v Klatovech 1912
Stal se poradcem majitele panství Colloredo-Mansfelda a později poradcem barona Karla Škody. U jeho rodiny pak působil na jejich zámku Zbiroh[3], kde se 1. 6. 1926 oženil s Marií Tučkovou.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Dramatické práce
[editovat | editovat zdroj]- Bible: komedie o jednom jednání – Praha: M. Knapp, 1886
- Svědomí[3]
- Za svobodu: historický obraz z dob velkého povstání v 5 dějstvích – Praha: M. Knapp, 1895
- Ondřej Černyšev[5]
- Bludná srdce: vesnické drama o čtyřech dějstvích – Praha: M. Knapp, 1922
- Pomsta: drama na vsi o dvou dějstvích: psáno na základě skutečné události – Praha: M. Knapp, 1922
Jiné[3]
[editovat | editovat zdroj]- Noci k jitru [veršovaná práce]
- Víla šumavská [báseň]
- Příspěvky k místopisu kraje Plzeňského
- Zemské stezky v Kraji Plzeňském
- Píseň: [hudebnina] – Alois Ladislav Vymetal; slova Adolf Šlégl: Kutná Hora, Česká hudba
- Politický okres přeštický: vylíčení statistické, kulturní a historické zastupitelských okresů přeštického a nepomuckého slovem i obrazem. I. Část všeobecná – Antonín Marčan a Adolf Šlégl. Přeštice: Cyrill M. Homan, 1905
- Politicky okres přeštický: vylíčení statistické, kulturní a historické zastupitelských okresů přeštického a nepomuckého. II. Část zvláštní – Adolf Šlégl. Přeštice: C. M. Homan a Antonín Ouřada, 1925
- Co mi lebka vyprávěla[6]
- S večera[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Klatovy 23 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
- ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 133.
- ↑ a b c d Adolf Šlégl - Oficiální stránky městyse Žinkovy. www.zinkovy.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-20.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Šlégl
- Adolf Šlégl v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
