Amelia Earhartová

Amelia Earhartová
Narození	24. července 1897 Atchison
Úmrtí	1937 (ve věku 39 – 40 let) Howlandův ostrov
Alma mater	Hyde Park Academy High School (do 1916) Central High School Saint Paul, Minnesota (1915–1916) Kolumbijská univerzita (1919–1920)
Povolání	pilotka, autorka memoárů, autorka cestopisů, novinářka, aktivistka za práva žen a aviation writer
Zaměstnavatel	Purdueova univerzita
Ocenění	Gold Medal of the Society of Woman Geographers (1933) Národní letecká síň slávy (1968) Národní ženská síň slávy (1973) California Hall of Fame (2006) Mezinárodní Ženy v letectví … více na Wikidatech
Choť	George P. Putnam (od 1931)[1]
Rodiče	Edwin Stanton Earhart[2] a Amelia Otis
Podpis
Web	www.ameliaearhart.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amelia Mary Earhart (24. července 1897 Atchinson – nezvěstná od 2. července 1937^?), známá jako Lady Lindy (dle určité podobnosti s letcem Charlesem Lindberghem), byla americká letkyně, která v roce 1928 jako první žena přeletěla Atlantský oceán. Během letu v roce 1937 zmizela nad Tichým oceánem. Úředně byla prohlášena za mrtvou 5. ledna 1939.^[3]

Byla dcerou Edwina a Amy Earhartových. Narodila se v domě prarodičů v kansaském městě Atchison. Jejím dědečkem z matčiny strany byl Alfred Otis. V letadle poprvé seděla v roce 1920. O rok později absolvovala lekce létání a koupila si vlastní letadlo, dvouplošník Kinner Airster. V roce 1922 vytvořila neoficiální rekord: jako první žena letěla ve výšce přibližně 4250 metrů. V roce 1923 obdržela jako šestnáctá žena pilotní licenci od Mezinárodní letecké federace (FAI).

Dne 17. června 1928 jako první žena přeletěla v letadle Fokker F.VIIb/3m Atlantik (z Trepassey Harbor v Newfoundlandu do Burry Port ve Walesu), ovšem jen jako spolucestující. V roce 1930 překonala další rekord: jako první žena letěla rychlostí asi 290 kilometrů v hodině.

Znovu přeletěla Atlantský oceán 20.–21. května 1932. Tentokrát letěla sama v jednomotorovém letounu Lockheed Vega a stala se tak první ženou, která uskutečnila sólový přelet Atlantiku. Po letu dlouhém 14 hodin a 56 minut přistála v severním Irsku – kvůli technickým a povětrnostním problémům se jí nepodařilo původně plánované přistání v Paříži.

V roce 1936 začala plánovat let okolo světa. Po prvním neúspěšném pokusu vzlétla podruhé, s navigátorem Fredem Noonanem, na stroji upraveném pro dálkové lety s doletem až 4000 km Lockheed L-10E Electra 1. června 1937 z Miami. Po zastávkách v Jižní Americe, Africe, Indii a jihovýchodní Asii dorazili 29. června do Lae na Nové Guineji. Měli za sebou 35 000 kilometrů cesty a zůstávalo jim ještě posledních 11 000 km. Dne 2. července odstartovali směrem k Howlandovu ostrovu v Tichém oceánu. Asi po 1300 km se rádiové spojení přerušilo a letadlo „zmizelo“.

V červenci 2017 byla v amerických národních archivech nalezena fotografie, která naznačuje, že Earhartová zřícení i se svým navigátorem přežila. Fotografie byla pořízena na Marshallových ostrovech a řada expertů (mj. z FBI) došlo k závěru, že je autentická.^[4] Ovšem fotografie byla nalezena již v japonském cestopisu z roku 1935.^[5]

Již v roce 2010 byly objeveny fragmenty kostí a další artefakty, které mohly patřit Amelii Earhartové a jejímu navigátorovi, na atolu Nikumaroro, který je součástí souostroví Kiribati. Roku 2018 pak forenzní antropolog Richard Jantz prohlásil, že s jistotou 99% se jedná o ostatky Earhartové.^[6][7] Podle objevů je pravděpodobné, že trosečníci zde žili několik týdnů až měsíců, než zemřeli, pravděpodobně na dehydrataci (na ostrově není zdroj pitné vody).^[3] Podle nalezeného hliníkového plátu usuzují znalci, že se skutečně jednalo o tento letoun.^[8] Další trosky letadla se pokusil objevit v okolí ostrova oceánograf Robert Ballard v roce 2019,^[9] nicméně neuspěl.^[10]

Příběh byl zachycen v americkém televizním filmu Amelia Earhart: The Final Flight (rež. Yves Simoneau, 1994) uvedeném v ČR pod názvem Poslední let. Amelii postupně filmově ztvárnily Diane Keatonová (Poslední let) a Hilary Swanková v americko-kanadském filmu Amelia (rež. Mira Nair, 2009).

• LESIEUR, Jennifer. Amelia Earhartová: první žena, která zdolala Atlantik. Praha: Mladá fronta, 2010. 123 s. ISBN 978-80-204-2197-5.
• LOVELL, Mary S. The Sound of Wings: The Life of Amelia Earhart. London: Hutchinson, ©1989. xviii, 472 s., 24 s. fot., 4 mapy, 3 příl. ISBN 0091735963.
• MOTL, Stanislav. Amelia a její poslední dobrodružství. Stopy, fakta, tajemství... In: Český rozhlas Plus [online]. 20. 7. 2019 15:34–16:00 [cit. 20. 7. 2019]. Přístup z: https://plus.rozhlas.cz/stopy-fakta-tajemstvi-6483239
• MOTL, Stanislav. Poslední dobrodružství Lady Lindy. In: MOTL, Stanislav. Cesty za oponu času. 5, Ukřižovaná hvězda Hollywoodu Jean Sebergová: mafie proti Adolfu Hitlerovi a 29 dalších osudových příběhů. Praha: Eminent, 2018, s. 188–197. Stopy, fakta, tajemství. ISBN 978-80-7281-526-5.
• WIRNITZER, Jan. Atol, kde zmizela slavná pilotka, odkryl chmurný příběh trosečnice. iDNES.cz [online]. 19. 12. 2010 20:46 [cit. 2018-03-09] Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/atol-kde-zmizela-slavna-pilotka-odkryl-chmurny-pribeh-trosecnice.A101218_083947_zahranicni_jw

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Amelia Earhartová na Wikimedia Commons
• Osoba Amelia Earhartová ve Wikicitátech
• Galerie Amelia Earhartová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Amelia Earhartová
• Oficiální stránky
• (anglicky) Muzeum Amelie Earhartové v rodišti
• (anglicky) Amelia Earhartová, více než 600 fotografií
• (anglicky) Amelia Earhart Muzeum
• (anglicky) Amelia Earhart Myths from the Pacific War
• Amelia Earhart: The Final Flight (nominace, cena)
• Český rozhlas: Amelia a její poslední dobrodružství. Stanislav Motl pátrá po zmizelé pilotce Earhartové

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.