Disodná sůl EDTA
| Disodná sůl EDTA | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Anglický název | disodium;2-[2-[carboxylatomethyl(carboxymethyl)amino] ethyl-(carboxymethyl)amino]acetate |
| Sumární vzorec | C10H14N2Na2O8 |
| Vzhled | bílý krystalický prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 139-33-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 336,21 g/mol 372,24 g/mol (dihydrát) |
| Teplota tání | 242 °C |
| Teplota rozkladu | 242 °C |
| Rozpustnost ve vodě | 108 g/100 ml |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Disodná sůl EDTA je organická sloučenina. Jedná se o bílou krystalickou látku dobře rozpustnou ve vodě. Používá se v kosmetickém průmyslu a v potravinářství jako konzervant a stabilizátor.[1]
Chelaton 3
[editovat | editovat zdroj]Chelaton 3 (také Komplexon 3[2], Chemaplex III, Idranal III, Triplex III[3] nebo Titriplex III[4]) dihydrát disodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové. Používá jako titrační roztok ke stanovení koncentrace iontů kovů chelatometrickou titrací.[5] Sloučenina obsahuje celkem šest donorových atomů (čtyři kyslíky a dva dusíky) a dokáže vytvářet velmi stabilní chelátové komplexy s ionty kovů v poměru 1:1.[6]
Tato látka je využívána také restaurátory kovových předmětů,[7] např. historických střelných zbraní. Po ponoření zkorodované střelné zbraně do nasyceného roztoku chelatonu 3 totiž v průběhu dalších 24 hodin dojde k oddělení všech rezavých úlomků od samotné rzí nepostižené oceli, a to i v nepřístupných zákoutí zbraňové mechaniky. Takto očištěný železný kus je potřeba poté omýt teplou vodou a zakonzervovat, neboť je o to více náchylný oxidaci. Nevýhodou je, že se původní chromově stříbřitý povrch čistého železa zbarví do matně hliníkového odstínu. Návrat k barvě lesklého chromovitého zbarvení docílíme pouze dodatečným hrubým leštěním železného povrchu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Final Report on the Safety Assessment of EDTA, Calcium Disodium EDTA, Diammonium EDTA, Dipotassium EDTA, Disodium EDTA, TEA-EDTA, Tetrasodium EDTA, Tripotassium EDTA, Trisodium EDTA, HEDTA, and Trisodium HEDTA. International Journal of Toxicology. 2002-10, roč. 21, čís. 2_suppl, s. 95–142. Dostupné online [cit. 2024-07-12]. ISSN 1091-5818. DOI 10.1080/10915810290096522. (anglicky)
- ↑ PŘIBIL, Rudolf. Komplexometrické titrace: Určeno laborantům a technikům v chem. laboratořích. Praha: SNTL, 1955, s. 10. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:aff0ee00-abcb-11e3-bb86-005056825209
- ↑ JIRKOVSKÝ, Rudolf a Jan TRŽIL. Chemické a laboratorní tabulky: pomůcka pro studenty průmyslových i vysokých škol chemického zaměření. Praha: Práce, 1973, s. 221. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:62b6e4d0-bf8f-11e5-b404-005056825209
- ↑ HOLZBECHER, Záviš. Organická činidla v anorganické analýze. Praha: SNTL, 1975, s. 610. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:14ca70c8-84de-496a-bc46-208ba51851bc
- ↑ OPEKAR, František; JELÍNEK, Ivan; RYCHLOVSKÝ, Petr, Zbyněk Plzák. Základní analytická chemie. Praha: Karolinum, 2005. 201 s. ISBN 9788024605531. S. 65-67.
- ↑ EDTA. www.chem.purdue.edu [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ KOMÍNKOVÁ, Nikol. Vývoj konzervátorských a restaurátorských metod železných a měděných předmětů. 2017 [cit. 2024-08-07]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Holman. s. 41. Dostupné online.
