Charles Philippe Ronsin

Charles Philippe Ronsin
Narození	1. prosince 1751 nebo 1751 Soissons
Úmrtí	24. března 1794 nebo 1794 (ve věku 42–43 let) Paříž
Příčina úmrtí	poprava stětím
Povolání	dramatik, voják a spisovatel
Politická strana	Hébertisté
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Philippe Henri Ronsin (1. prosince 1751 v Soissons – 24. března 1794 v Paříži) byl politik během Francouzské revoluce, který byl jedním z předních hébertistů od podzimu 1793 až do svého zatčení v březnu 1794.

Charles Philippe Ronsin sloužil v letech 1768-1772 v pluku Aunis. Z armády odešel v hodnosti desátníka a odešel do Paříže pracovat jako herec. Syn bohatého bednáře se stal v Paříži známým umělcem, který také psal hry, z nichž některé se až do revoluce nehrály v pařížských divadlech, a který byl blízkým přítelem malíře Jacquese Louise Davida.

Ronsina povzbudilo vypuknutí revoluce a od července 1789 sloužil v hodnosti kapitána v Národní gardě v pařížské čtvrti Saint-Roch. Politicky se angažoval, v roce 1790 byl jedním z prvních členů klubu kordeliérů a přidal se k příznivcům Jacquese-René Héberta. Brzy byl považován za jednoho z nejbojovnějších sansculotů, který se proslavil především jako radikální kritik církve a po králově neúspěšném útěku v červnu 1791 zastánce odvolání Ludvíka XVI. a vyhlášení republiky.

Ronsin pracoval od listopadu 1792 jako komisař prozatímní výkonné rady pro vojenské jednotky severní oblasti. Ministr války Jean-Nicolas Pache jej také vyslal do Belgie, aby sledoval vrchního velitele francouzských revolučních vojsk generála Charlese-Françoise Dumourieze.

Od konce dubna 1793 stál revolucionář v čele odboru ministerstva války, mezi jehož úkoly patřil dohled nad důstojníky a vojenská koordinace proti povstání ve Vendée. V létě 1793 Ronsin osobně velel některým revolučním jednotkám proti vzbouřeným rolníkům a pod ochranou nového ministra války Bouchotteho dosáhl hodnosti brigádního generála. Vliv revolučních vojsk však byl vážně narušen vnitřními spory mezi generály Jeanem Antoinem Rossignolem a Ronsinem a veterány. Počátkem roku 1794 Ronsin doporučil systematickou depopulaci Vendée. Povstalci měli být deportováni a nahrazeni nově usazenými republikánskými příznivci.

Charles Philippe Ronsin získal vrchní velení nově vytvořené pařížské revoluční armády v září 1793 na návrh svého přítele Jacquese-Louise Davida, který se stal vlivným členem Bezpečnostního výboru. Pařížská revoluční armáda byla vytvořena pouze k vynucení vlády teroru v provinciích a Ronsinovi bylo nařízeno okamžitě vést narychlo shromážděné jednotky do Lyonu. Ultrarevoluční politik byl poté společně odpovědný za drakonická represivní opatření, která byla proti občanům přijata poté, co bylo vzbouřené město v říjnu 1793 dobyto. Poté byl za svou brutalitu a korupci ostře napaden Pierrem Philippeauxem v Národním konventu. Mezitím, jako přívrženec Héberta, Ronsin bojoval v Lyonu proti indulgentské frakci kolem Dantona a Desmoulinse. Byl proto poslán do Paříže a na naléhání Fabre d'Églantina byl 17. prosince 1793 zatčen.

Dne 2. února 1794 byl Ronsin propuštěn kvůli rostoucímu tlaku lidového hnutí ovládaného kordeliéry. Poté Ronsin 2. března 1794 v klubu kordeliérů vyzval k lidovému povstání proti revoluční vládě a okamžitě začal organizovat jeho přípravy. Maxmilien Robespierre proto v noci ze 13. na 14. března 1794 nechal zatknout všechny přední hébertisty, včetně Charlese Philippe Ronsina. O několik dní později je revoluční tribunál odsoudil k trestu smrti.

Charles Philippe Henri Ronsin byl gilotinován 24. března 1794. Toho dne byli kromě něj a Héberta popraveni i jejich kolegové Antoine-François Momoro, François-Nicolas Vincent, Anacharsis Cloots, François Desfieux, Jacob Pereira a Paul Ulric Dubuisson, rovněž belgický spekulant Balthazar Proli a nizozemský bankéř Jean Conrad de Kock.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Philippe Ronsin na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Philippe Ronsin na Wikimedia Commons