Sacha Guitry

Sacha Guitry
Rodné jméno	Alexandre-Georges-Pierre Guitry
Narození	21. února 1885 Petrohrad
Úmrtí	24. července 1957 (ve věku 72 let) Paříž
Příčina úmrtí	rakovina
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Alma mater	Lyceum Jansona de Sailly
Povolání	scenárista, dramatik, filmový režisér, divadelní režisér, libretista, divadelní herec, filmový herec, autor, režisér a herec
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie (1923) důstojník Řádu čestné legie (1931) komandér Řádu čestné legie (1936) komandér Řádu svatého Karla (1940) komandér Řádu slávy … více na Wikidatech
Choť	Charlotte Lysès (1907–1918) Yvonne Printemps (1919–1934) Jacqueline Delubac (1935–1939) Geneviève Guitry (1939–1949) Lana Marconi (1949–1957)
Rodiče	Lucien Guitry a Renée Delmas
Příbuzní	Jean Guitry (sourozenec) René de Pont-Jest (děd)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sacha Guitry, celým jménem Alexandre-Pierre Georges Guitry (21. února 1885 Petrohrad – 24. července 1957 Paříž), byl francouzský divadelní herec, filmový herec, režisér, scenárista a dramatik.^[1]

Byl synem francouzského herce Luciena Guitryho. Stal se známým svými divadelními výkony. Byl také plodným dramatikem. Byl pětkrát ženatý, vždy s nastupujícími herečkami, jejichž kariéru podporoval. Jeho pravděpodobně nejznámější manželkou byla Yvonne Printemps, se kterou byl ženatý v letech 1919 až 1932.

Už ve dvacátých letech 20. stol. psal Guitry scénáře k němým filmům. Od roku 1935 byl také pravidelně činný jako filmový režisér – počínaje životopisným filmem Pasteur, ve kterém se ujal nejen titulní role, ale také spolurežíroval po boku Fernanda Riverse. Guitry se velmi zajímal o historii a preferoval natáčení životopisných filmů a dobových filmů, jako jsou Perly koruny (1937, spolurežie s Christianem-Jaquem) a jeden ze svých největších filmových úspěchů Versailles – Králové a ženy (1954). Natočil však i lehké zábavné filmy jako Můj otec měl pravdu (1936). ZV jeho filmech byl vždy vidět v hlavní roli. Během svého života napsal Guitry 124 her, stejně jako četné novinové články, básně, eseje a více než 50 scénářů. Ve svých hrách často zaujímal hlavní roli na divadelní scéně. Pravidelně byl na pódiu se svými pěti manželkami, včetně Yvonne Printemps a Jacqueline Delubac. Mezi jeho blízký okruh přátel patřil Jean Cocteau, Tristan Bernard a Claude Monet.

• Le Page (1902)
• Yves le fou (1903)
• Nono (1905)
• Un étrange point d’honneur (1906)
• La Clef (1907)
• C’te pucelle d’Adèle (1909)
• Le Veilleur de nuit (1911)
• Un beau mariage (1911)
• Deux couverts (1914)
• Jean de La Fontaine (1916)
• Le Mari, la Femme et l’Amant (1919)
• Le Comédien (1921)
• Le Lion et la Poule (1923)
• Désiré (1927)
• La Troisième Chambre (1929)
• Mon double et ma moitié (1931)
• Le Renard et la Grenouille (1933)
• La Fin du monde (1935)
• Quadrille (1937)
• L’École du mensonge (1940)
• Aux deux colombes (1948)
• Beaumarchais (1950)
• Constance (1950)
• Palsambleu (1953)

• Mémoires d’un tricheur (1935)

• 1935: Pasteur – také scénář
• 1936: Le Roman d’un tricheur – také scénář
• 1936: Mon père avait raison – také scénář,
• 1937: Les Perles de la couronne – také scénář
• 1937: Désiré – také scénář
• 1938: Remontons les Champs-Élysées
• 1942: Le Destin fabuleux de Désirée Clary – také scénář
• 1948: Le Comédien – také scénář
• 1948: Le Diable boiteux – také scénář
• 1951: La Poison – také scénář
• 1954: Si Versailles m'était conté – také scénář
• 1955: Napoléon – také scénář
• 1956: Si Paris nous était conté
• 1957: Assassins et voleurs – také scénář
• 1957: Les Trois font la paire – také scénář

•     1940: Lucky Partners
•     1958: Život jako pár (La Vie à deux)
•     1960: Affair Nabob (Au voleur!)
•     1970: Celé dva dny – Chceme postavit vzdušný zámek (Faisons un rêve) (TV film)
•     1996: Beaumarchais - Drzý (Beaumarchais, l'insolent)
•     1996: Touha

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sacha Guitry na německé Wikipedii a Sacha Guitry na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sacha Guitry na Wikimedia Commons
• Osoba Sacha Guitry ve Wikicitátech